Vzdělávací film Jakub má dětem ukázat, jak se vyrovnat s domácím násilím. Snímek vznikl loni pod taktovkou režiséra Davida Vignera. Diskusi s režisérem a odborníky v oblasti ochrany dětí přináší Český rozhlas Plus.
David Vigner (praha12.cz) |
„Je dobře, že vznikají podobné filmy, které upozorňují na závažnost tohoto násilí ve společnosti. Si myslím, že je strašně důležité stále o této situaci hovořit, protože stále ve společnosti přetrvávají mýty, že to je záležitost rodiny a že vlastně, ať si to rodina sama vyřeší. Ne, je to záležitost celé společnosti," myslí si zástupkyně ředitelky neziskové organizace Rosa Zdena Prokopová.
Ředitelka Dětského krizového centra Zora Dušková doplňuje, že v Česku je nedostatek krizových a intervenčních center. „Potřebovali bychom, aby krizová centra byla v podstatě ve všech větších městech tak, aby pro děti byla skutečně dostupná jako forma pomoci v případě jakéhokoliv ohrožení. Ta situace je dlouhodobě velmi nepříznivá a není vstřícná vůči dětem. Do určité míry tu dostupnost okamžité akutní pomoci mohou kompenzovat linky důvěry, ale jejich nástroje jsou samozřejmě jiné, nástroje té pomoci, když to srovnáme s ambulantní formou péče,“ říká Dušková.
A dodává, že u nich čekají některé děti na schůzku i dva měsíce.
„Podle kvalifikovaných odhadů v oblasti práce s dětmi a mládeží v krizi chybí pro optimální situaci přibližně 600 sociálních pracovníků a asi 90 psychologů. Tato nedostatečnost nevyplývá z nedostatku financí, ale spíše z toho, že tyto profese chybí na trhu práce,“ doplňuje Hana Jamrichová, vedoucí oddělení ochrany práv dětí a náhradní rodinné péče MPSV.
„Zatímco v roce 2012 bylo nahlášeno 7525 případů, v roce 2016 jich bylo 9416. Tento nárůst si vysvětlujeme tím, že se případy daří lépe odhalovat, a také jsou více nahlašovány. Vzhledem k tomu, že v případech domácího násilí, nebo i týrání, se jedná o jevy, které jsou skryté, obecně se předpokládá, že celkový počet dětí je mnohem větší a nahlášené případy jsou pouze jakýmsi vrcholkem ledovce. V této souvislosti je důležitá osvěta, aby se děti nebály mluvit o tom, co se jim děje, a věděly kam a na koho se můžou v případě potřeby obrátit,“ dodává Jamrichová.
Celá diskuse je ke stažení zde
0 komentářů:
Okomentovat