„Co je vlastně projevem ideologie, tedy prosazení ideového přání bez ohledu na realitu? Domnívám se, že skvělou ilustrací ideologického boje je právě současná „reakční“ ofenziva proti opatřením minulé vlády v oblasti předškolního vzdělávání. Ta přitom byla přijata na základě dat, důkazů a analýz. Ondřej Šteffl v komentáři v Lidových novinách nazvaném Politika vycucaná z prstu (LN 17. února 2017) použil povinnost mateřských škol přijímat od roku 2020 i dvouleté děti jako ilustraci údajně „z prstu vycucaného“ ideologického rozhodnutí minulé vlády. Opak je však pravdou,“ píše bývalý ministr školství Stanislav Štech v Lidových novinách.
 |
| Stanislav Štech (twitter.com) |
Uvedené opatření schválené v roce 2016 poslanci napříč politickými stranami se opírá o demografická, sociologická i psychologická data.
Podobně přesvědčivá jsou sociologická data z výzkumu Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí z roku 2014, podle kterých skoro polovina matek chce pracovat v období mezi druhým a třetím rokem věku dítěte. Z nich pak drtivá většina jen příležitostně nebo na částečný úvazek. V porovnání s vyspělým zahraničím je u nás veřejná podpora takové možnosti mizivá.
Tím však přecházím k třetímu okruhu analýz, které jsme prostudovali. Jde o pedagogicko-psychologické argumenty o vhodnosti či nevhodnosti zařazení dvouletých do MŠ. Veřejně formulovaná polemika (ano, či ne?) je odborně zcela nesmyslná. Z hlediska psychologie ta otázka správně zní: za jakých podmínek ano? A tady máme řadu zahraničních výzkumů, o které bylo možné se opřít. Z nich plyne, že takovým dětem docházka do MŠ vůbec neuškodí (a dětem z nepodnětného prostředí dokonce velmi prospěje).
Vše platí za následujících podmínek: děti budou v MŠ trávit maximálně čtyři až pět hodin denně, respektive kolem dvaceti hodin týdně.
V MŠ, kde tyto děti už dávno jsou, si s problémem „nějak“ museli poradit. Popravdě, uvedené opatření především zavedlo povinnost pro zřizovatele a potažmo pro stát vytvořit za čtyři roky konečně žádoucí a věku dětí přiměřené podmínky, které jsem zmínil výše. Zrušení nároku na místa pro dvouleté je tak zájmem hlavně zřizovatelů a byznysmenů s touto službou (kdo na to má, tak si péči zaplatí). Rozhodně ne dětí, jejich rodičů a pedagožek v MŠ. V těch bude počet dvouletých stejně narůstat, avšak za současných, ne zcela vhodných, podmínek.
Pravdu má Ondřej Šteffl v jednom: hlas rozumu v (nejen) této debatě zcela zaniká v emocích a manipulacích s veřejným míněním.
Celý text naleznete v dnešních Lidových novinách
4 komentářů:
Podmínky, o kterých píše Štech - např. 4 dvouleté děti na jednoho dospělého - rozhodně nejsou zajištěny a ani se s tím nepočítá. V návrhu MŠMT je minimum 12 dvouletých dětí na jednu učitelku MŠ, nyní to je 15 dětí, ale většinou se blíží počet dětí ve třídě MŠ maximu 24 až 28 dětí. U dvouletých má být maximum 18 dětí ve třídě... Pokud jsou společně vzdělávány děti dvouleté se staršími, má se podle návrhu MŠMT snížit počet dětí ve třídě MŠ za každé dvouleté dítě o dvě děti, maximálně lze snížit počet dětí o 6. Tudíž místo 28 dětí by šlo o 20 dětí ve třídě na jednu učitelku...
Cuciprsti šlechtí hladovou kozu českého školství, aby nežrala a ještě u toho tancovala po dvoře?
Pan Sárközi a pan Štech mají částečnou pravdu. Vycucat z prstu znamená udělat nějakou věc bez řádných důvodů nebo bez řádné přípravy. Toho se "cuciprsti" Valachová, Štech a další opravdu dopustili. Systém RVP/ŠVP, Inkluze, Karíérní řád, možná i to povinné UMOŽŇOVÁNÍ vzdělávání dvouletých dětí atd. byly opravdu tak udělané. To jim, myslím, nikdo neodpáře. v případě toho povinného UMOŽŇOVÁNÍ vzdělávání dvouletých dětí bych na ně, možná, nebyl tak přísný. Když je třeba matka samoživitelka povinně doma proto, že nemá na soukromé hlídání dítěte, je ta MOŽNOST dobrá. Jinou otázkou je, kde na to mají ty povinné osoby při mizerném školském rozpočtu vzít. A tady jsme zase u těch jinde obvyklých 6 % z HDP pro školství...
Proč to poslanci ve Sněmovně schválili? Protože uznávají tu potřebnost, ale těch rozpočtových 6 % z HDP na vzdělávání nechtějí dát...
Proč to tak ti cuciprsti z ČSSD i dalších stran dělají? Možná i proto, aby se ta rozpočtová nedostatečnost ukázala. To by ale pak měli těch 6 % z HDP důsledně vyžadovat. Což se ale, bohužel, neděje.
J.Týř
Rozhodně chybí k tomu problému RIA, kde by byly např. uvedeny náklady, možná rizika apod. U poslaneckých pozměňovacích návrhů se totiž nezpracovává...
Když čtu výrok o tom, že si v MŠ " „nějak“ museli poradit " otvírá se mi v kapse knížka Werichových citátů na stránce, kde píše o "Nejhorší srážce v životě".
Ano je to o emocích. Emoce přichází obzvláště, když zvůle mocipánů, zaštiťujících se "věděckými výzkumy" prosazuje očividný nesmysl.
Takže se to celé děje kvůli tomu, že matky dvouletých dětí chtějí pracovat?
Proč to chtějí?
Protože jsou v obtížné ekonomické situaci?
Protože nechtějí vypadnout z pracovního prostředí?
Protože nechtějí být jen zavřené doma a potřebují změnu stereotypu?
To vše jsou legitimní důvody, kterou jsou řešitelné jinak než posílání dvouletých dětí do školek.
Ano, ve výjimečných případech, jsou i dvouleté děti, pro které je pobyt ve školce bez problémů možný.
Věc by se vyřešila snadno. Stačilo by, kdyby si zastánci tohoto opatření zkusili jít učit do školky s 12 dvouletými dětmi. Velmi rychle by je takové nápady přešly.
PS: Mateřáčky jsem učil, naštěstí ne dvouleté.
Okomentovat