Školy upozorňují na mezery v inkluzi

Téměř 100 dětí s postižením z krajských základních škol, které byly zapojeny do běžné výuky, se muselo vrátit do původních zařízení, takzvané inkluzivní vzdělávání podle zkušeností pedagogů funguje hlavně u dětí s lehčími poruchami. Problém je ale u těžších vad, hlavně mentálních postižení a autistických poruch. Školy by však měly podle zákona být připraveny i na tyto děti. Reportáž přinesly ostravské Události v regionech ČT.

„My máme velkou školu, první a druhý stupeň zhruba čítá přes těch 600 dětí, a děti, které jsou zařazeny v inkluzi, celkově je zhruba těch 65 na prvním i na druhém stupni. K nám se nedostávají děti, které by měly už ty vyšší stupně vad, ať už tělesných nebo mentálních, tak to bych už potom třeba považovala za problém, a to už by bylo tedy na zváženou,“ říká v reportáži učitelka základní školy Alice Borová.

Právě děti s mentálním či jiným těžším postižením si na prostředí běžných škol zvykají nejhůře. V Moravskoslezském kraji se dokonce téměř 100 dětí muselo vrátit do škol se speciální péčí.

„Vracejí se k nám potom v období 5., 6. třídy, kdy už v těch běžných základních školách to prostě pro svůj handicap nemohou zvládat, nestíhají,“ říká ředitel základní školy Rostislav Galia.

Vedení kraje teď sbírá postřehy učitelů a odborníků. „My o tom pouze v této fázi debatujeme, ale víme, že ta norma, ta právní norma se musí změnit a že celou koncepci inkluze se musí nějakým způsobem upravit podle potřeb,“ říká k tomu náměstek MS kraje Stanislav Folwarczny.

Reportáž je ke stažení zde