Téměř 100 dětí s postižením z krajských základních škol, které byly zapojeny do běžné výuky, se muselo vrátit do původních zařízení, takzvané inkluzivní vzdělávání podle zkušeností pedagogů funguje hlavně u dětí s lehčími poruchami. Problém je ale u těžších vad, hlavně mentálních postižení a autistických poruch. Školy by však měly podle zákona být připraveny i na tyto děti. Reportáž přinesly ostravské Události v regionech ČT.
Právě děti s mentálním či jiným těžším postižením si na prostředí běžných škol zvykají nejhůře. V Moravskoslezském kraji se dokonce téměř 100 dětí muselo vrátit do škol se speciální péčí.
„Vracejí se k nám potom v období 5., 6. třídy, kdy už v těch běžných základních školách to prostě pro svůj handicap nemohou zvládat, nestíhají,“ říká ředitel základní školy Rostislav Galia.
Vedení kraje teď sbírá postřehy učitelů a odborníků. „My o tom pouze v této fázi debatujeme, ale víme, že ta norma, ta právní norma se musí změnit a že celou koncepci inkluze se musí nějakým způsobem upravit podle potřeb,“ říká k tomu náměstek MS kraje Stanislav Folwarczny.
Reportáž je ke stažení zde
1 komentářů:
Těžko volit nějaká vhodná slova, když jediná jasná jsou - inkluze není ničím jiným, než obrovskou mezerou. Zbytečností. Hloupostí a arogantním pokusem o zničení posledních zbytků osobností dětí ve třídách. Je to trestuhodné a hodno toho nejstrašnějšího trestu. Protože ani ten není tak strašný, jako osud dětí bez osobností, s apatií jako jedinou smysluplnou obranou proti prázdnotě této civilizace...
Okomentovat