Za špatné výsledky žáků v matematice mohou nekvalitní učitelé, nikoli klasická výuka matematiky. Školství by se proto mělo reformovat a změnit přípravu budoucích pedagogů. Na dnešní diskusi o novým metodách ve výuce matematiky to řekl přední český matematik Vlastimil Dlab. Alternativní metody výuky, jako je například takzvaná Hejného matematika, můžou matematické znalosti lidí spíš zhoršit, myslí si. Informuje ČTK.
 |
| Vlastimil Dlab (carleton.ca) |
Na učitelství by podle něj měli chodit ti nejlepší studenti. "V Singapuru, například, je to skutečně ta vrstvička nejschopnějších, nejnadanějších studentů, kteří dostanou právo studovat učitelství," uvedl. Singapur patří k zemím, které mají v mezinárodním srovnání v testování znalostí žáků nejlepší výsledky.
Dlab nesouhlasí se zaváděním alternativní výuky matematiky podle profesora Milana Hejného, jež spočívá v objevování postupů a tvůrčím hledání řešení samotnými dětmi. V současnosti se používá asi na 750 ze zhruba 4100 základních škol v Česku. Tato metoda podle Dlaba nepřináší v matematice nic nového. "Tam není jiný prvek, jak učit matematiku, to jsou prvky, které jsou sebrané od dobrých učitelů z minulosti," řekl.
Podle ředitele společnosti H-mat Tomáše Rycheckého se Hejného metoda výuky odlišuje od tradiční výuky matematiky tím, že vyhovuje psychologii dítěte. "Přináší dětem radost a neomezuje u nich chuť se dál učit," uvedl.
Celý text naleznete zde
9 komentářů:
Ano. Přesně. Děkuji.
Především by se měla změnit celá výuka budoucích učitelů. Mnohem větší důraz na praxi, na praktickou výuku předmětu místo teorie, kterou stejně nebude pedagog nikdy vyučovat. Pro učitele na základních školách mnohem víc znalostí ze speciální pedagogiky :-( K čemu mi je, že umím spočítat matice, když neumím učit.
Onehdá jsem zaslechl v dopravě rozhovor dvou pánů, patrně učitelů. Stěžovali si navzájem, jak je těžké v dnešní době učit matematiku, protože děti přicházejí na školu hloupé, nebo v lepším případě neznalé či neschopné.
Já si to nemyslím. Jen vím a cítím, že je pořád o čem si povídat. Že i v rámci suplovaných hodin lze v každém jiném předmětu ukázat přesah do, nebo chcete-li “z”, matematiky.
V přírodovědných předmětech je to samo sebou. V jazycích jsou to úspěchy matematické lingvistiky, v občanské nauce mýty o přelidnění, ve vlastivědě mýty o globálním oteplování, v dějepise zajímavá čísla z válečných konfliktů.
Zvláštní kapitolou jsou suplované hodiny ekonomie a podobných mystických věd, týkající se tak či onak hospodaření státu.Zvláště v nich narážím na zvídavé otázky žáků, které reflektují mnou oslavovaný přístup - chybami se člověk učí. Ptají se mne, jak je možná, že je stát schopen neustále podnikat jedny a tytéž neefektivní kroky a z chyb se nepoučit?
Abych byl konkrétní - stát vybírá několik daní, které se nevydělají ani samy na vlastní výběr! Tudíž “provoz” nijaké hodnoty netvořících (nicméně konzumujících) úředníků je dotován z ostatních daní.
Nebo jak je možné, že vyplácíme sociální dávky donekonečna lidem, kteří nepracovali tak dlouho, že už jejich děti netuší, že práce existuje. Nemluvě o vnucích. V takovém dajném prostředí, to se to množí.
Nevím, jaká ekonomie se dnes učí. Ale vím, že správné a vlídné hospodaření státu se dá shrnout do následujících bodů:
1) Stát má pečovat o to, aby v zemi bylo využito všech zdrojů surovin a aby byla obdělávána veškerá vhodná zemědělská půda.
2) Vývoz surovin, do jejichž zpracování nebyla vložena žádná další kvalifikovaná práce, je hospodářský zločin. Mají být doma nejprve zušlechtěny.
3) Je třeba programově pečovat o růst kvalifikace obyvatelstva, a to zejména organizováním výuky řemeslům a uměním. Pro rozkvět oborů, kde není dostatek domácích mistrů, mají být povoláni odborníci z ciziny.
4) Zlato a stříbro nechť zůstávají a cirkulují v zemi, tedy doma, neboť jejich vývoz je těžkou chybou.
5) Obyvatelstvo má nakupovat především místní zboží, import nutno omezit na minimum.
6) Pokud už je nezbytné určité zboží dovážet (koření, sůl, chybějící suroviny), má se za ně platit zbožím a nikoli penězi.
7) Zahraničně-obchodní činnost má na prvním místě sloužit vyhledávání odbytišť pro vlastní výrobky, pro rozšiřování trhů, a nikoli růstu dovozů, jak se ve skutečnosti děje
8) Pokud je vůbec možno něco dovážet, tedy ať to jsou suroviny, ne hotové výrobky, přičemž nikdy by nemělo být importováno zboží, které lze bez větších problémů vyrábět doma.
9) Všemi prostředky je nezbytné podporovat rozvoj domácí manufakturní výroby. Iniciativy by se měl v této věci chopit stát, protože není druhé síly,která by to v měřítku celého státu dokázala.
Když se pozorně podíváme na jednotlivé body, má to hlavu a patu a vypadá to, že by tento postup mohl lehce eliminovat chudobu a přinést lidem radost a světlo. Žádný z těchto bodů naše ani jiná evropská vláda neaplikuje. Každý z těchto bodů aplikuje jeho negací.
Na konci debaty většinou zůstávají ve vzduchu viset dvě otázky:
Jak to mohli před těmi třemi sty lety tak dobře vědět?
Jak jsme to mohli zapomenout?
Díky Bohu za matematiku.
Díky za to, že člověk může učit něco, co se nedá olhat ani našprtat jako básničku. A u čeho je šance zahlédnout zbytky bystrosti, které některým studentům, vzdělání navzdory, zůstaly.
Já bych řekl, že za špatné výsledky mohou mnohdy žáci...
může za to současný systém / nesystém neboli chlív ve školství/ výuce,kdy si každý učí/neučí co chce kdy chce a jak chce
Pane Pelikáne, jak si to představujete, že to může fungovat v kapitalistické společnosti, která volá po co "nejmenším státu"?
Tím, co jsem napsal, jsem to potvrdil. Jestli něčemu nerozumíte, prosím ptejte se konkrétně.
Článek se týká sporu mezi zastánci a odpůrci Hejného metody. A v článku nejsou žádné argumenty.
Ani jeden názor není správný. Univerzální metoda neexistuje.
Vždycky je to o kompromisu a hledání nejlepší cesty. Kdo pracuje s lidmi, ten to ví.
Za vše nemůžou jen nekvalitní učitelé. Velký vliv mají i devastující podmínky na kvalitní učitele. Proč nejsou ve školách kvalitní, kvalifikovaní učitelé, kteří mají čas věnovat se výuce. Co je příčinou tohoto stavu? A hlavně jak z toho ven. Navrhnout systém,který bude fungovat. Co dělají politici pro to, aby ve školství byla převaha kvalitních učitelů? A jak se vůbec kvalitní učitel pozná?
Když učitel neumí počítat matice, těžko to naučí žáka.
K tomu, aby uměl učit musí být schopen se naučit sám.
Univerzální umění "Jak učit" neexistuje. Každý předmět to má jinak a každé dítě je jiné (věk, vrozené předpoklady, jiná startovní čára).
Čím větší zkušenost, tím větší šance úspěchu. Proto mladý učitel většinou suploval a zastupoval, až se z něj kouřilo. Dnes takoví ve školách neexistují.
Okomentovat