Matematika mezi mnoha žáky platí za strašáka. V posledních letech se je ale učitelé čím dál častěji snaží zaujmout novými metodami a výuku obávaného předmětu jim zpříjemnit. V Česku roste obliba zejména takzvané Hejného metody. Co je však pro jedny správná cesta a nástroj, jak děti nadchnout pro počítání a logické myšlení, pro druhé platí za nebezpečný experiment. Na akademické půdě, v Matematickém ústavu Akademie věd, se včera poprvé ve veřejné diskusi střetli průkopníci metody s jejími odpůrci z řad akademiků nebo učitelů. Informují Hospodářské noviny.
 |
| Milan Hejný (repro ČT) |
"Matematika není druhá občanská výchova, znalosti by měly být na prvním místě," oponovala jí jiná učitelka, Jana Mazáčová ze základní školy v Litoměřicích. Posteskla si, že jako matematikářka na druhém stupni školy vidí velké rozdíly mezi žáky, kteří prošli na prvním stupni Hejného metodou, a těmi, co se učili klasicky. "U opravdu nadaných žáků nejsou následky metody příliš znatelné, u ostatních bohužel ano. Mají nedostatky v základních počtech, nezvládají sečíst dvouciferná čísla z hlavy, neumí malou násobilku, tudíž nezvládnou ani dělení, mají zafixované chybné postupy," popisuje.
Tvůrci metody zatím nemají data o tom, jaký má alternativní výuka na děti dopad, chystá se ale velká sonda.
Celý text naleznete zde
4 comments:
Rozhodně mají žáci matematiku rádi, což je polovina úspěchu. Ale musí se ta Hejného metoda dělat dobře, což asi není vždy zajištěno. Ovšem tak je tomu na druhou stranu u všech metod...
Vsadil bych pětikorunu, že paní Rybová učí na prvním stupni... A z toho ten rozdíl oproti paní Mazáčové.
Kdyby sem ještě chodila diskutovat paní Adamová, mohla by k článku říct víc užitečného, než v něm je...
1+1=3 výsledek oné skvělé metody
Pokud učitel matematice doopravdy rozumí, neměl by mít problém látku vysvětlit. Problém je v tom, že samotní učitelé matematiky se často ocitají na dvou extrémech. Buď jsou skvělými matematickými metodiky a mají velké mezery ve schopnosti předat. Anebo jsou skvělí, umí upoutat, chtějí vysvětlit, ale když malují jednotkovou kružnici, pokaždé se dívají do papíru a kontrolují se zpětně, jestli to mají správně namalované...
Víte, Hajného metodu si představuji trochu jako posilovací stroj, se zatížením 1 kg, ověšený kytkami a transparenty "ty to zvládneš!". Matematické dovednosti na ZŠ vyžadují mnohem více dril, než pochopení. V tom si myslím, že je celý problém. Učíme děti na základní škole POCHOPIT násobení. Na což má ale až vysokoškolák, a ještě ne každý.
Takže když potom sundáme ve vyšších ročnících z posilovacího stroje ozdoby a transparenty a vypneme hudbu z Rockyho...
Post a Comment