Pokud žák opakuje ročník, může teoreticky skončit v osmé třídě. Splnil devět let povinné školní docházky, ale základní školu nedokončil. „Známe i případy, kdy žák propadl v první a šesté třídě, skončil tedy školu v sedmičce,“ řekla Lidovým novinám Zuzana Ramajzlová z organizace Člověk v tísni. Trendu si všimlo ministerstvo práce a sociálních věcí. Materiál, jenž se týká strategie zaměstnávání do roku 2020, uvádí, že „narůstá podíl osob, které nedosáhly ani základního vzdělání. Jedná se o výrazně regionální problém na severozápadě republiky, v Karlovarském a Ústeckém kraji,“ píše se v dokumentu.
Daniel Hůle (repro Seznam.cz) |
Tento handicap omezuje mladé lidi pracovně a ohrožuje je existenčně. „Nezaměstnanost se kombinuje s nízkým vzděláním, nedostatečnou finanční gramotností, minimální praxí, problematickým rodinným zázemím, potížemi s bydlením nebo dluhy,“ vypočítává Lukáš Curylo, ředitel Charity Česká republika.
Jde hlavně o děti ze sociálně vyloučených lokalit na severu Čech. Tento problém „je u sociálně vyloučených dětí přibližně třináctkrát častější, než je celostátní průměr“, řekla mluvčí ministerstva školství Jarmila Balážová. Většina z nich se už do vzdělávacího systému nevrátí, ačkoli existuje možnost si vzdělání doplnit.
Odbor sociálně-právní ochrany dětí podle Hůleho zasahuje málokdy. Škola by podle něho měla mít nastavený mechanismus, kdy překročení určité hranice absence zmobilizuje tento odbor a ten docházku začne řešit s rodinou. „Škola to ale z různých důvodů nedělá. Nechce se dostávat do konfliktu s rodiči. Víme, že jsou školy, ve kterých zpětně do třídnice zanesou, že dítě na vyučování bylo,“ zmiňuje Hůle.
Vzdělávací instituce v segregovaných oblastech podle něho hlavně řeší, že dítě smí propadnout jednou na prvním stupni a jednou na druhém. „Řada takových dětí si první pokus vystřílí hned v první třídě a druhý v šesté,“ popisuje Hůle zkušenosti pracovníků na severu Čech.
Celý text naleznete v dnešních Lidových novinách
0 komentářů:
Okomentovat