Přestože se může zdát, že počet žáků s problémy v chování narůstá, ve skutečnosti je dlouhodobě setrvalý. Došlo však k výrazné proměně v oblasti diagnostiky, kdy je ve školství častěji než dříve udělována diagnóza poruchy chování. V následujících několika letech bude zajímavé posoudit, jak se do vývoje počtu žáků s diagnózou poruchy chování promítne skutečnost, že primární odpovědnost za zjišťování této diagnózy pro oblast školství byla ze školských poradenských zařízení přenesena na lékaře (dětské psychiatry) a klinické psychology. Analýzu představuje Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV).
◾Ve školním roce 2016/2017 se v základních školách vzdělávalo 9 225 dětí s diagnózou závažné poruchy chování (dále jen poruchy chování).
◾Většina dětí s diagnózou poruchy chování se vzdělává v běžných školách.
◾Ve školním roce 2005/2006 bylo diagnostikováno celkem 2289 dětí s poruchou chování, za období 11 let se tedy celkový počet diagnostikovaných dětí zvýšil téměř čtyřnásobně. Ze statistických dat mimo oblast školství nicméně vyplývá, že počet dětí se závažnými problémy v chování (např. páchání trestné činnosti) dlouhodobě stagnuje, v případě některých indikátorů dokonce klesá. Hlavní příčinou zvýšení počtu diagnostikovaných dětí jsou tedy pravděpodobně změny v diagnostické praxi školských poradenských zařízení. V minulosti totiž u mnoha dětí s problémovým chováním tato diagnóza stanovována nebyla.
◾Mezi kraji existují vysoké rozdíly v podílu dětí s diagnózou poruchy chování. V některých krajích tedy zřejmě dochází k častějšímu přidělování této diagnózy než v jiných.
Celá studie je k dispozici zde
0 komentářů:
Okomentovat