Alternativa pro středoškoláky chybí. Škola se leckdy stává muzeem

Podle odborníka na vzdělávání Miroslava Hřebeckého ze společnosti EDUin počet alternativních směrů pomalu narůstá v mateřských a základních školách. Známé jsou waldorfské nebo montessori školy. „Jde ovšem zatím o spodní patra, na střední školy to dosud ve větší míře nedorazilo,“ řekl k alternativnímu způsobu výuky pro Lidové noviny. Důvod je podle něho logický. Školu, která nestaví pouze na předávání hotových faktů, pro své potomky hledají především mladší rodiče. „Sami zažili vzdělávání již ve svobodné společnosti, ovládají jazyky a vycestovali do ciziny, takže mají srovnání,“ podotkl Hřebecký.

Miroslav Hřebecký (eduin.cz)

Zatím je tak v Česku alternativní i to, že si děti osvojují znalosti právě díky rozsáhlejším projektům. „Za alternativu považujeme stále to, co by mělo být samozřejmé – že v hodině pracuje především dítě a zapojuje hlavu, svoji kreativitu, musí vymýšlet a tvořit. Ne si psát do sešitu to, co diktuje učitel. To se dá přečíst i jinde, knihtisk již stihli vynalézt naši předkové,“ sdělil Hřebecký s tím, že v takovém případě se stává škola muzeem hlavně pro žáky, kteří si umí dohledat informace v chytrém telefonu.

Vrcholem alternativy se tak může zdát, když ve škole nezvoní na přestávku po 45 minutách. Tento klasický model opustili například v jedné třídě na pražském Gymnáziu Na Zatlance. Výuka v alternativní třídě probíhá v blocích. „Ukazuje se, že klasická výuka na gymnáziích sice nese ovoce, ale doba si vyžaduje jiné způsoby osvojování si vědomostí a dovedností,“ představila LN ředitelka gymnázia Jitka Kmentová projekt.

Ministerstvo školství nechává na školách, pomocí jaké metody dosáhnou studenti předepsaných znalostí. „Znamená to, že všechny školy zapsané v rejstříku škol, včetně těch, které veřejnost chápe jako alternativní, musí plnit stejný povinný rámcový vzdělávací program,“ napsala LN mluvčí resortu Jarmila Balážová.

Nejkonzervativnější se podle odborníků jeví víceletá gymnázia. „Na rozdíl od ostatních škol nikdy v minulosti nezažily demografický propad a nedostatek uchazečů, takže je nic nenutilo reformovat se. Právě na víceletých gymnáziích najdete nejčastěji to odpřednášení velkého množství látky,“ myslí si Hřebecký.

Celý text naleznete v dnešních Lidových novinách