Alice Kourkzi: Hodnocení žáků - cizinců

Vhodně zvolený způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, mezi něž patří i cizinci a žáci s odlišným mateřským jazykem (OMJ), může výrazně podpořit motivaci a nastartovat cestu za školním úspěchem. Následující text analyzuje základní druhy hodnocení a jejich vhodnost ve vztahu k žákům-cizincům a je doplněn o praktickou ukázku.

Za nejméně vhodný způsob hodnocení žáků-cizinců můžeme považovat hodnocení sociálně normované neboli klasické udělování známek na stupnici od jedné do pěti, kdy výsledky jsou interpretovány v závislosti na výkonu ostatních členů skupiny. Vzhledem k tomu, že žáci cizinci i žáci s odlišným mateřským jazykem jsou zatížení neznalostí (případně omezenou znalostí) jazyka a často pocházejí z odlišného socio-kulturního prostředí, srovnání s normou většinových žáků pro ně především při vstupu do české školy musí jednoznačně vyznívat v jejich neprospěch. Špatné známky při vstupu do neznámého prostředí mohou působit silně demotivačně, potažmo mohou ovlivnit sebepojetí a sebehodnocení žáka.

Naopak individuálně normované hodnocení poskytuje možnost sledovat individuální pokroky žáka a porovnávat je s předcházejícími výkony. Dokáže zaznamenávat i dílčí zlepšení a je tedy obzvláště vhodné pro žáky se specifickými vzdělávacími potřebami včetně žáků-cizinců, kteří potřebují pozitivní odezvu a podporu především při vstupu do nového prostředí. Slovní hodnocení dává šanci popsat problematické oblasti, ale zároveň žák-cizinec má šanci zažít úspěch, což by mu sociálně normované hodnocení jen zřídka umožnilo. Mezi formy individuálně normovaného hodnocení patří mezi jinými slovní hodnocení, portfoliové hodnocení, vrstevnické hodnocení, sebehodnocení, kontraktové učení, smlouvy o učení nebo mastery learning.

V následující úloze pro 5. třídu základní školy zaměřené na národní obrození je pro hodnocení žáků-cizinců využito sebehodnocení, formativní hodnocení a slovní hodnocení.

Sebehodnocení poskytuje žákům zpětnou vazbu a sebereflexi a zároveň více žáky angažuje do procesu učení. Zkušenosti získané při sebehodnocení mohou u žáků později formovat tendenci k sebevzdělávání a celoživotnímu učení.

Formativní hodnocení jednotlivých dovedností u žáků-cizinců dává možnost lépe podpořit učení se češtině jako druhému jazyku a vypíchnout oblasti, které již žák dobře zvládá (například čtení a mluvení), a podpořit dovednosti, které vyžadují více úsilí a delší čas na zvládnutí (například písemný projev).

Slovní hodnocení umožnuje přátelskou formou zanalyzovat výkon žáka.

Celý text s přílohami naleznete zde