Vedení ústavu pro studium totalit: Politizace dějinám škodí

Nehonit "pachatele" minulého režimu, ale zachovat si kritický odstup a kultivovat diskusi o minulosti, tak vidí hlavní poslání Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) jeho současné vedení. Ústav vznikl před deseti lety a zákon mu stanovil dvě oblasti bádání: období nesvobody v letech 1938 až 1945 a totalitní komunistickou moc mezi roky 1948 a 1989. Dnes se výzkumu věnuje v ústavu přes 60 historiků. Kromě bádání se ústav zaměřuje na popularizaci a vzdělávání, za rok jeho semináři prošlo více než 600 učitelů dějepisu. Informuje ČTK.

Jedním ze zásadních současných výzkumů jsou dějiny Státní bezpečnosti, které historikové rozdělili do tří dílů. První, vztahující se k letům 1948-1953, by měl být dokončen ještě letos. Další z chystaných publikací je Slovník vedoucích funkcionářů KSČ a na počátku příštího roku by měl vyjít slovník se jmény popravených z politických důvodů. "Máme například i projekt o udavačství jako sociální praxi. Kolega se nyní věnuje udavačství v období okupace, ale zajímavé by to bylo i pro období normalizace," zmínil další plány náměstek ředitele ústavu Ondřej Matějka.

Ústav se věnuje také vzdělávání, ročně jeho semináře absolvuje přes 600 učitelů. Pro studenty spustil tematický web k Chartě 77, připravil komiks k případu kněze Toufara a zprovoznil aplikaci HistoryLab, která umožňuje interaktivní využití dobových fotografií ve výuce. Podle Matějky vychází činnost ústavu z přesvědčení, že zabývat se dějinami totalit má smysl pro posílení demokracie. Poznání historie podle něj vyžaduje kritický odstup, politizace naopak škodí. "Tam se víří emoce a nedochází k reflexi, ale k utvrzování vlastních postojů, které jsou poté čím dál víc zjednodušující," řekl.

Celý text naleznete zde