Robert Plaga: Příklady neúspěšné inkluze se dost často týkají dětí s poruchami chování

„Nebudu zastírat, že mandát k zásadním změnám v českém školství teď není. Ovšem řadu věcí musíme řešit i tak. Nejvíc mediálně propíraná je administrativní, věcná a finanční revize inkluze. Bez ohledu na to, kdo je ministrem nebo má důvěru, to čistě technokraticky řešit musím, jelikož prostředky rozpočtově pokryty pro rok 2018 nemáme. Druhou věcí je celospolečenská shoda týkající se navýšení platů pedagogů. To ale znamená i přípravy na další navýšení v rozpočtu pro rok 2019 pro pedagogické i nepedagogické pracovníky, ale nejen v regionálním školství, ale i ve vysokém,“ říká ministr školství v demisi Robert Plaga v rozhovoru pro Právo.

Robert Plaga (msmt.cz)

V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Nakousl jste inkluzi. Co chcete měnit?

V nejbližší době nás čeká administrativní revize. Administrativní náročnost, která se nahrnula do terénu, je poměrně vysoká. Už během té krátké doby, co jsem ministr, mi to říkají někteří ředitelé. Chtěl bych zjednodušit systém a zpřehlednit systém podpůrných opatření. Dá se sjednotit komunikace škol a poradenských zařízení, kdy mezi jednotlivými kraji není standardizovaný formulář. Někde je to X stránek, někde stránka a půl. Ptám se, proč by některá data nemohla být automaticky přepisována? Spousta věcí by se dala vytáhnout z jiného systému. Chci, abychom se zaměřili na možnost elektronizace administrativy. Nevím, proč používáme v roce 2018 papírové formuláře.

Kde chcete hledat další úspory?

Ministerstvo asistenty pedagoga hradí normativně. Je to de facto paušální částka, ale k asistentům se kompletní nedostává. Ministerstvo například pošle peníze na to, aby asistent dostal tabulkový plat v osmé platové třídě, ale v reálu je zařazen třeba do šesté. Zbylé peníze sice do školy jdou, ale reálně mohou být použity jinak.

Čeho by se měla týkat ona věcná revize?

Zadal jsem úkol zjistit, zda existují případy diagnóz, které jsou systémově při integraci neúspěšné. Tedy jestli některé děti zařazené do běžných škol nejsou odsouzeny k neúspěchu od samého počátku. Nevím, které to jsou, a nevím, jestli vůbec jsou. Zatím ověřujeme podněty z terénu.

Žáků se znevýhodněním je v běžných školách 74 tisíc. Ale drtivá většina z nich už ve školách byla ještě předtím, než se rozjela nová pravidla pro inkluzi. Pokud ve Sněmovně někdo brojí proti inkluzi, většinou se skončí u toho, že je problém s žáky s poruchami chování, kterých je 12 tisíc. Je toto ten segment, na který se chcete zaměřit?

Přesně to jsem chtěl zmínit. Ty případy, které jsou vytahovány a které jsou pak prezentovány jako křiklavé případy neúspěšné inkluze, se dost často týkají dětí s poruchami chování. Musíme se podívat blíže na to, jestli jde o poruchy chování řešitelné, nebo jestli jde o poruchy chování, které mají třeba nějakou kombinaci s psychiatrickou diagnózou. Svá práva tam mají i ostatní děti. Musíme najít balanc.

Celý rozhovor naleznete v dnešním vydání deníku Právo