„Mám radost, že se nám loni na konci jara podařilo podepsat prohlášení o stabilizaci vědy a výzkumu v České republice. To je z našeho pohledu docela důležitý dokument, protože v něm tehdejší vicepremiér Pavel Bělobrádek a ministryně školství Kateřina Valachová za vládu prohlásili, že se budou zasazovat o každoroční pětiprocentní zvyšování institucionálních příspěvků, které posílá stát do výzkumných organizací. A to s cílem › navýšit tyto peníze až na hranici 70 procent jejich celkových příjmů, jako je to u špičkových institucí srovnatelných s Akademií věd v Německu nebo v Rakousku,“ říká v rozhovoru pro magazín ego! Předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová.
 |
| Eva Zažímalová (avcr.cz) |
Kolik je to teď ?
V průměru nějakých 35 procent našich celkových prostředků. Další zhruba třetina nám plyne z licenčních poplatků a smluvního výzkumu. Zbytek si musí vědci obstarávat prostřednictvím různých grantů. To je vlastně neefektivní využívání peněz, jestliže musí tahouni svých oborů, kmenoví zaměstnanci, kteří jsou schopni vytvářet koncepci do dalších let, neustále soutěžit o granty a zabývat se administrativou okolo nich.
Nakolik je prohlášení o stabilizaci závazné pro novou vládu?
To je otázka, na kterou neumím odpovědět. Domnívám se ale, že by prohlášení podepsané členy jedné vlády měla vláda následující brát v úvahu. V návrhu rozpočtu pro rok 2018 skutečně minimálně k pětiprocentnímu nárůstu došlo. V návrhu pro rok 2019 i roky další však takový nárůst zatím plánován není. Samozřejmě se o tom budeme snažit s vládou jednat.
A ty méně příjemné věci?
Velká nejistota, která v současnosti okolo vlády panuje. Zatím nevíme, jaký bude mít názor na úlohu vědy a výzkumu v naší zemi. Aby mohla vědecká instituce dobře pracovat, potřebuje mít pocit jakési stability a předvídatelnosti do budoucna. Což je přesně to, co teď nemáme. A zpětně vzato, každá vláda se dívala na to, co by věda a výzkum měly přinášet, odlišně.
Před koncem roku vám zaslala skupina mladých vědkyň otevřený dopis, který podepsalo skoro 300 jejich kolegů. Navrhovaly v něm čtyři opatření, která by měla usnadnit jejich návrat k vědecké kariéře. Jedním z nich byla jednorázová dotace na hlídání dětí po brzkém návratu z rodičovské dovolené. To jste měla v úmyslu zavést také, ovšem adresně. Děje se už v tomto směru něco?
Ano, ale nejprve musíme na tento typ dotace udělat nějaké schéma, protože hospodaříme s veřejnými prostředky a nemůžeme jen tak někomu „vysypat“ pár desítek tisíc. Na formátu v rámci Akademie věd se musíme dohodnout a také záleží na množství peněz, které budeme mít k dispozici. Nezdá se to, ale v Akademii věd je hodně mladých maminek. V některých ústavech už mají dokonce školky, které ovšem musí splňovat velké množství kritérií a naráží na různé problémy. Je potřeba zkonzultovat vše s právníky a ekonomy a to trvá měsíce. Daleko menší nároky vyžaduje zřízení dětské skupiny, kde mohou být děti různého věku společně třeba už od půl roku. Jednu mají například v Biologickém centru AV ČR v Českých Budějovicích.
Celý rozhovor naleznete v magazínu ego! Hospodářských novin
0 komentářů:
Okomentovat