Pedagogická komora pohledem „kamenných“ asociací

„Spolek Pedagogická komora vešel ve známost především tím, že se výrazným způsobem zasadil o „pohřbení“ kariérního řádu, a tím i novely zákona o pedagogických pracovnících. Zda to nebylo vítězství Pyrrhovo, ukáže čas. Sama sebe představuje Pedagogická komora jako nejpočetnější školský spolek. Rozpaky však budí způsob komunikace a argumentace členů a také vyloučení části členské základny. To byla báze, na které vznikla Učitelská platforma. Dvě nová uskupení, dvě iniciativy, které si kladou za cíl hájit zájmy pedagogů. Jak se v současné situaci zorientovat?,“ ptá se redakce časopisu Řízení školy, která oslovila některé asociace pedagogů a odbory s otázkami, zda spolupracují anebo mají v plánu spolupracovat s Pedagogickou komorou a jaký je dle jejich názoru přínos tohoto spolku pro pedagogy.

Mgr. František Dobšík, předseda ČMOS PŠ

Prezentované hlavní úkoly PK v nejbližším období nejsou nic objevného a postup a časová představa o jejich dosažení jsou neurčité. Plnění takových úkolů se pak reálně nedá kontrolovat.

Na posledním jednání Předsednictva ČMOS PŠ 1. prosince nezazněl podnět od jediného představitele krajské rady nebo profesní sekce na podporu vedení komunikace s PK, která se zbytečně vymezuje vůči školským odborům. Seriózní, uchopitelná výzva ze strany PK vůči odborům navíc nezazněla. V současné době, kdy jsou informace o PK velmi jednostranně prezentované a ne vždy zakládající se na pravdě, předsednictvo neschválilo žádné podpůrné usnesení o komunikaci s PK.

Ing. Jiří Zajíček, předseda Asociace středních průmyslových škol ČR, předseda Unie CZESHA, ředitel Masarykovy střední školy chemické, Praha 1

Národní rada Unie školských asociací CZESHA na svém posledním zasedání projednala současnou situaci a snahy či kroky vedoucí ke vzniku Pedagogické komory jako samosprávné profesní organizace pedagogických pracovníků s povinným členstvím pedagogů. Tento orgán považujeme v současném právním rámci za nadbytečný a nepotřebný. Potřeby škol i pedagogů, stejně jako zajištění kvality výuky jsou podle našeho názoru dostatečně garantovány stávajícím právním rámcem pro profesi pedagoga a sledovány a projednávány jednotlivými profesními asociacemi působícími v oblasti školství... Za těchto okolností tedy vznik dalšího subjektu nepovažujeme za potřebný a o vzájemné spolupráci neuvažujeme.

Mgr. Bc. Hana Stýblová, prezidentka Asociace ředitelů základních škol, ředitelka ZŠ a MŠ Plzeň-Božkov

AŘZŠ ČR se spolkem Pedagogická komora nespolupracuje.

Zájmy Pedagogické komory jsou pro nás nejasné, nečitelné. Se zástupci PK jsme se zatím nesetkali při jednáních k věcným problémům školství, kde bychom mohli vnímat jejich postoje a záměry a sledovat, zda přispívají k řešení problematiky školství konstruktivními a reálnými návrhy. Zatím vnímáme pouze to, že se vyjadřují k již dojednaným záležitostem nebo vystupují veřejně k věcem a událostem ve školství, které před nimi vyzvedl někdo jiný, kdo také navrhoval řešení, a PK se buď dodatečně přidala, nebo řešení napadla. Naše asociace je pro konstruktivní jednání a hledání reálných řešení. Pokud se na jednáních k problematice vzdělávání a školství se zástupci PK setkáme a jejich návrhy řešení budou realistické a konstruktivní, posouvající naše školství kupředu, pak se takové návrhy setkají i s naší podporou, pokud však bude ze strany PK přicházet snaha napadat a bořit, těžko najdeme společnou řeč. I pro takovou spolupráci však vyžadujeme odpovídající způsob vystupování a jednání, hodný odborníků s vysokoškolským vzděláním; s návrhy prosazovanými hrubě, vyhrůžkami a napadáním jiných nechceme být spojováni.

Lenka Štěpánová, předsedkyně České středoškolské unie

Školské odbory bohužel nedokázaly využít své členské základny, a místo aby aktivizovaly učitele pro lepší platové podmínky, nejsnadněji identifikovatelný problém naší vzdělávací soustavy, spokojily se s velmi malým, až zanedbatelným nárůstem, který se pohybuje těsně nad ekonomickým růstem mezd v zemi a samotnému učitelství příliš pozitivního nepřinese. Není proto divu, že se mezi učiteli hromadí frustrace reflektující bídné pracovní podmínky. Iniciátoři spolku Pedagogická komora se této frustrace rozhodli využít a jejich činnost vyústila až v úspěšnou petici proti kariérnímu řádu. Ani to ale nepřineslo nic pozitivního a učitelskou veřejnost tím nespojili. Ve facebookové skupině, která se stala centrem dění Pedagogické komory, panovala po celou dobu velmi vypjatá atmosféra, jež charakterizovala přímý opak konstruktivní diskuse. Namísto hledání řešení společných výzev se jediným programem iniciativy stalo vymezení se bez existence nabídky kroků k pozitivní změně. Sami jsme ve věci spolupráce nebyli Pedagogickou komorou osloveni a o spolupráci z výše zmíněných důvodů ani neuvažujeme.

Celý text naleznete v lednovém čísle časopisu Řízení školy (nakladatelství Wolters Kluwer)