„Vláda slibuje přidat učitelům. Desítky miliard! To je hodně peněz a je to jistě správné. Je ale omyl se domnívat, že zvýšení platů, jakkoliv vysoké, samo o sobě pozvedne kvalitu vzdělávání našich dětí. A když se přidávání udělá bez rozmyslu, tak dokonce není ani jisté, že zlepší postavení učitelů. Může ho i zhoršit. Inkluze je varovným příkladem i inspirací,“ píše Ondřej Šteffl na svém profilu na Facebooku.
Inkluze je varovným příkladem i inspirací. Inspirací je inkluze v tom, že se postupně dozvídáme a učíme (doufejme, že i pan ministr), co všechno mělo (a mohlo!) MŠMT vědět ještě před tím, než se do celé akce pustilo: Jaký bude zájem rodičů dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, převést své dítě do běžné školy? Co na to budou říkat ostatní rodiče? Jak jsou na práci s takovými dětmi připraveny školy, učitelé, ředitelé, a to jak odborně, tak svými postoji? A pokud nejsou připraveni dobře, jak rychle a zda vůbec to umíme zlepšit? Jak jsou připraveny pedagogicko-psychologické poradny, odborně i kapacitně? Kolik to celé bude stát? Jaké jsou možnosti MŠMT komunikovat s veřejností cíle a smysl inkluze? Atd., atd.
Než tedy začneme dávat další miliardy na platy učitelů, měli bychom se zamyslet, co všechno bychom měli (a mohli!) vědět: Tak především bychom měli analyzovat, jaké jsou možnosti. Máme nechat na ředitelích, jak peníze rozdělí? Kolik ředitelů by si s tím dokázalo dobře poradit teď a kolik, kdybychom jim k tomu poskytli přípravu nebo podporu? Nebo je lepší připravit něco jako platový řád či kritéria kvality a podle nich zvyšovat platy? Kdo ho připraví? Kdo zajistí, aby se jím školy skutečně řídily, aby to nebyl další kariérní řád? Jaké jsou zahraniční zkušenosti? Anebo máme navýšit platy plošně? Co na to školy, ředitelé a učitelé? A rodiče? A veřejnost? Dost možná, že nejlepší je nějaká kombinace, ale jaká? To ovšem můžeme rozhodnout, až budeme mít v ruce data a analýzy, znát možnosti a rizika. Dobré by bylo i nějaké pilotní ověřování.
Především bychom ale měli mít jasno, co vlastně řešíme. Potřebujeme zabránit útěku kvalitních učitelů ze školství? Je to aktuální problém? Kolik učitelů, hodlá v nejbližší době odejít? Chceme do škol vrátit učitele, kteří ze školství odešli? Jaké by museli mít platy, aby se vrátili do škol? Chceme, aby nejlepší maturanti šli na pedagogické fakulty? Jakou roli v jejich rozhodování hrají platy, nástupní, po deseti letech? Chceme se zbavit nekvalitních učitelů a nahradit je lepšími? Jak a kdo umí odlišit dobrého a špatného učitele? Ředitelé? Kolik z nich to umí? Umí to inspekce nebo to umíme zjistit jinak? Anebo chceme vytvořit těm současným lepší podmínky pro práci, tak, aby mohli kvalitněji pracovat? Je zvyšování platů k tomu nejlepší cesta? Co vlastně učitele motivuje ke kvalitnější práci s dětmi, jsou to peníze nebo spíše jiné věci? Jaká jsou rizika zvyšování platů? Když některým učitelům přidáme hodně a jiným málo nebo nic, anebo naopak, když přidáme stejně všem, těm dobrým a pracovitým i těm méně dobrým rutinérům, co to udělá s pedagogickými sbory? A když nastanou problémy, budou je ředitelé umět správně řešit? Kolik z nich? Jaké jsou možnosti MŠMT komunikovat cíle a smysl zvyšování platů? A jaké vlastně jsou? To všechno by mělo (a mohlo!) MŠMT vědět, než rozhodneme.
Varování - Co hrozí
Inkluze je opravdu vážným varováním, a to nejen proto, že zdaleka ne všude se daří, že mnohde jsou naštvaní učitelé i rodiče. A nejen proto, že stojí mnohem víc peněz, než se čekalo. Výsledek inkluze je vlastně tragický – ten hlavní cíl změnit dlouhodobě postoje žáků, učitelů i škol a tím i širší veřejnosti k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami se nejen nepodařilo naplnit, ale ve výsledku dosáhlo MŠMT pravého opaku. Ještě v roce 2013 bylo proti společnému vzdělávání jen asi 20 procent lidí, letos je to už více než 60 procent.
A že se s přidávání učitelů nemůže nic podobného stát? Ale samozřejmě, že může. Již teď existují lidé, kterým se zdá, že učitelé mají moc dlouhé prázdniny a příliš mnoho volna a že by jim současné platy měly stačit. Řada dalších se domnívá, že učitelé - někteří, mnozí nebo dokonce většina - nepracují dobře. A stejně jako u inkluze, zde vůbec nejde o to, zda mají či nemají pravdu, ale o to, co si lidé myslí. Není pochyb, že se zvýšením platů tlak na kvalitu práce učitelů vzroste, s tím může vzrůst i nespokojenost rodičů ba i žáků se školou nebo s konkrétními učiteli. A tak se může stát, že zvyšování platů provedené nesprávně, nedomyšleně, bez opory v datech a analýzách může podmínky pro práci učitelů paradoxně zhoršit a kvalitu vzdělávání dětí ve školách snížit. A také další zvyšování platů učitelů na dlouho zarazit.
Evidence-Based Policy
Ministr Plaga už ohlásil, že se na inkluzi podívá. Ale shromáždit data, provést podrobné analýzy, zvážit a ošetřit rizika, vyhodnotit možné dopady na kvalitu vzdělávání a to v krátkodobé i v dlouhodobé perspektivě i širší dopady sociální, kulturní i ekonomické to by přece mělo být samozřejmé u každého systémového opatření. A u opatření, jako je zvyšování platů učitelů, které má mít dlouhodobé pozitivní efekty a bude stát desítky miliard, to platí nepochybně.
Zdroj: Profil Ondřeje Šteffla na Facebooku
6 komentářů:
V jednom má pan Šteffl pravdu. Ministerstvo dělalo rozhodnutí, aniž by získalko relevantní informace. Nebo pokud je mělo, tak je ignorovalo. To se mi zdá pravděpodobnější. Řada odborníků upozorňuje na rizika, ale rozhodují vyšší úředníci a politici, kteří většinou slouží spoustu let a jsou zvyklí i přes námitky prosadit svou(či lobbisty naočkovanou fantazii).
Také je pravda, že než se udělá blbost, je třeba přemýšlet nad následky. Ale ve školství je třeba udělat rychlé a účinné opatření. Neboť škola je o lidech. Ti stárnou a odchází. Ať je budova či vybavení sebemodernější, když nebudou uvnitř kvalitní lidé, pak je to k ničemu.
Co se týká práce učitelů, opět je to pohled na školství z rychlíku. Nebo spíš z výběrového gymnázia. Tam se děti naučí sami nebo za pomoci rodičů i když bude učitel všelijaký. Tam může učitel přijít před 8.00 a ve 14.00 ho už nikdo neuvidí a doma nemusí nic dělat. Tam si pan Šteffl může dovolit mít představu, jak učitel vymýšlí projekty či kroužky. Jak připravuje děti na soutěže.
Na většině běžných škol by byli rádi, kdyby byli ve škole aspoň učitelé rutinéři. Kteří dovedou naučit. Většina schopných učitelů má spoustu práce navíc (mizerně placené nadúvazkové činnosti a třídnictví s IVP a PPP se spoustou práce se znevýhodněnými a nevychovanými žáky) a na učení jim zbývá minimum času. Ve velkých městech mají ještě úvazky jinde, aby uživili rodinu.
Mladých kantorů je minimum. Takže až bude průměrný učitel zaplacen jako průměrný vysokoškolák, před branami škol budou stát davy schopných učitelů, kteří touží učit, pak bude mít pan Šteffl pravdu a bude čas řešit, jestli náhodou nejsou učitelé přepláceni.
Pokud chce pan Šteffl naznačit, že je možné přidat ještě učitelům hodně práce za mírné navýšení platů (asi má lepší informace nebo vychází z dlouholeté zkušenosti učitelů), pak mohou politici státní školství definitivně zrušit. Protože ti učitelé, kteří pracují poctivě, už z důvodu zachování svého zdraví, odejít ze školství budou muset. A už nebude kdo by mohl mladé uvádět. Ze škol se definitivně stanou amatérské ústavy na hlídání dětí.
Zajímavé - když se učitelům přidává práce, nikdo nevolá po tom, aby se to nejprve analyzovalo a modelovaly se možné pozitivní a negativní dopady, ale když se mají učitelům přidat nějaké peníze, tyto požadavky se vynoří. Další zajímavost je, že u řidičů autobusů, policistů či zdravotních sester nikdo podobné nároky nevznáší, ale u učitelů se vznáší vždy...
vanek/ až budou stát ty dady mladých schopných kreativních co s těmi starými neschopnými nekreativními? pod most?nebo v části školy zřídíme sociální ubytovnu?budou fasovat ve školní jídelně zadara polífku s chlebem?
Staří neschopní a nekreativní budou v důchodu:-)
Staří, neschopní a kreativní v úřadu a možná na kraji, ministerstvu či jiných funkcích:-)
Toho se ale nebojím. Ty davy mladých schopných kreativních hned tak před branami škol nebudou. Takoví makají u zahraničních firem za násobky platu učitele.
Můžeme doufat, že budou aspoň mladí a trochu schopní.
z učitelů jest třeba udělat státní zaměstnance a zařadit je do lužebního poměru a je vše vyřešeno
To nemá chybu. Nejprve na nás ministerstvo a NO sešlou inkluzi a potom si tu zpackanou inkluzi vezme p. Štefl jako záminku, proč nepřidávat učitelům. Bravo!
Okomentovat