„Před deseti lety by možná ještě pomohlo nalít čtyři miliardy do středních škol, ale to už jsme propásli. Dnes pomůže jen sofistikovaná reforma a její součástí podle mne musí být, že vezmeme státu jeho dominantní úlohu ve vzdělávání. Měly by se zapojit nevládní organizace, dobrovolnictví, průmysl, rodina. Děti by měly být vychovávány tak, aby měly prostor pro individuální vzdělávací aktivitu. Musí se změnit obsah výuky, aby připravoval děti na skutečný život, na budoucnost,“ říká v rozhovoru pro časopis Vesmír Michal Pěchouček, který vede katedru počítačů na Fakultě elektrotechnické ČVUT.
Michal Pěchouček (cvut.cz) |
K tomu také patří důraz na matematiku, na schopnost algoritmicky, logicky uvažovat, pracovat s pravděpodobností a statistikou. Za hlavní a základní dovednost je třeba považovat porozumění jevům okolo nás a schopnost je hodnotit. Opravdu už nestačí faktografická frontální výuka. A abych nezapomněl, programování se musí učit už od prvního stupně základních škol.
V rozhovoru zazní i tyto otázky a odpovědi:
V poslední době se však objevují ve spojitosti s vývojem umělé inteligence obavy, varování před jejími důsledky. Co si o tom myslíte? Na co všechno bychom měli být připraveni?
Jde o dvě věci: Závislost na umělé inteligenci nás činí křehkými, zranitelnými, představuje úzké hrdlo, které lze napadnout a přes které lze lidi ohrozit. Ale jako nejdůležitější vidím změny v oblasti práce. Odhady říkají, že do dvaceti let zmizí dvě miliardy pracovních míst, což je polovina veškeré práce na planetě. Jen ve Spojených státech přijdou v průběhu několika let o práci čtyři miliony mužů řidičů. Co s nimi? Ale také se bojím úbytku administrativní, kancelářské práce. Málo se zmiňuje, že ani tady už nebude práce pro lidi. Bankovnictví, management, diagnostika v medicíně, žurnalistika, práce sekretářek, to všechno se obejde bez lidí. Práce bude masově a rychle mizet a co si bez ní lidé počnou? Co budou dělat bez práce? Čím naplní své životy? To zavání skutečnou katastrofou...
Tady bude důležité, jak se k budoucnosti postaví jednotlivé státy. Myslím, že se rozdělí země na ty, které na robotizaci a umělé inteligenci vydělají, které se ponesou na její vlně, a na ty, které na ni doplatí. Aby země mohly v nové situaci fungovat, aby mohly financovat potřebné pomocné profese, musí mít k dispozici i dostatek práce s vysokou přidanou hodnotou. Pokud taková práce dejme tomu v Česku nebude, tak se staneme zemí závislou na humanitární pomoci třeba z Číny, Ruska, Německa. Když u nás bude fungovat sofistikovaný druh průmyslu, budeme rozvíjet nové technologie, bude tady nějaký „google“, pak tato práce bude vytvářet hodnotu a poplynou z ní daně a země bude nezávislá.
Za současné situace to u nás bohužel vypadá spíš na první variantu…
Stát podceňuje investice do vzdělávání, státní podpora směřuje do fosilních montoven, takže si skutečně zaděláváme na to, zůstat zemí na druhé koleji. Takové Polsko zaplatí dolar firmě za každý dolar, který investuje do R&D (výzkum a vývoj, pozn. aut.). V Polsku mají vývojové centrum Google se 400 zaměstnanci. Naštěstí i u nás vznikají firmy typu Avast, které mohou naši ekonomiku dostat do nezávislého postavení.
Celý text naleznete zde
3 komentářů:
Práce na něčem a práce s lidmi kultivuje člověka. Protože člověk při tom překonává problémy i sebe sama. Proto by se měla ve školách více využívat výuka s porojektovými prvky. Školy zatím zápasí o takové pojetí vzděláívání a už si někdo myslí, že blaho lidstva bude v robotizaci nebo že někdo, nesený na dobré vlně na tom vydělá. Pak nejde o nic jiného než nevzdělanost. Nekultivvaný člověk je nebezpečný nejen druhým, ale i sobě. Protože mu předtím byl podsunut liberalismus. A to už jsme u konspiračních teorií a jak vidím i blížících se praxí.
pokud stát existuje musí mít dominantní roli
"K tomu také patří důraz na matematiku, na schopnost algoritmicky, logicky uvažovat, pracovat s pravděpodobností a statistikou. Za hlavní a základní dovednost je třeba považovat porozumění jevům okolo nás a schopnost je hodnotit. Opravdu už nestačí faktografická frontální výuka. A abych nezapomněl, programování se musí učit už od prvního stupně základních škol."
Je to vážně míněný rozhovor, nebo nějaká parodie? V dnešní postfaktické době občas tápe i osoba znalá...
Okomentovat