„Snažili jsme se tento fenomén uchopit ze všech možných stran. Jednak tam představujeme argumenty, proč fake news vlastně nejsou fenoménem novým, jsou tu již několik staletí, jenom se jim dříve říkalo jinak. Ukazujeme principy, na kterých pracují, a říkáme, proč máme kolikrát tendenci těmto zprávám věřit, byť se jiným můžou zdát na první pohled falešné. To všechno zahrnujeme do kontextu dnešní doby a popisujeme, jak se to projevilo ve fungování internetu a sociálních sítí,“ říká Miloš Gregor, spoluautor knihy o „fake news“ v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Miloš Gregor (muni.cz) |
Můžete popsat, jak vypadají typické fake news po česku?
Zprávám je vlastní expresivní jazyk, emotivní zabarvení a výrazné výrazové prostředky. Často používají vykřičníky, slova jako šok, skandál, hrůza a podobně. Jak už jsem naznačil, ty nejvýraznější se objevují těsně před volbami. Jedná se zejména o kritiku politické konkurence nebo o téma, které může hrát některému z aktérů do karet.
Příkladem by mohla být kauza lithium před sněmovními volbami, která posloužila k útoku na některé politické strany. Jen několik týdnů po volbách se ukázalo, že původ této zprávy je na velice pochybných serverech, které často šíří různé dezinformace. Očekával bych, že podobný vývoj uvidíme i teď během prezidentských voleb.
Jaké jsou podle vás v současné době nejnebezpečnější dezinformační weby?
Největším problémem nejsou samotné weby. To, že nějaký server, který se tváří jako zpravodajský, napíše nesmysl, by ještě nebyl problém, protože tyto stránky zpravidla nemívají takovou čtenost. Problém nastane ve chvíli, kdy ty zprávy sami sdílíme dál. Dostávají se pak do prostoru standardních médií a hlavně sociálních sítí.
Zajímají se mladí lidé o problematiku fake news?
Myslím, že se situace zlepšuje. Když náš spolek Zvol si info přibližně před rokem a půl začínal, tak naše téma nebylo širokou veřejností příliš reflektováno. Zejména díky prezidentským volbám v Americe se ale o tom teď mnohem více mluví i píše. Studenti už vědí, o co se jedná, a hledají argumenty, jak o těchto problémech mluvit se svými rodiči a prarodiči. Právě k tomu je směřujeme.
Celý rozhovor naleznete zde
0 komentářů:
Okomentovat