Bořivoj Brdička: Škola bohužel až příliš často vztahuje vše k průměru.

Stop průměrnosti (v originále The End of Average) je kniha profesora Harvardu Todda Rose, která nedávno vyšla česky v nakladatelství Omega. Řekl bych, že obsahuje natolik podnětné poznatky kognitivní vědy, že stojí za to se s nimi seznámit. Hlavním sdělením Todda Rose je to, že „průměrný člověk neexistuje“. Škola však bohužel až příliš často vztahuje vše k průměru. Důsledkem je neschopnost podchytit ty žáky, kteří z průměru vybočují.




Bořivoj Brdička (yotube.com)
 

„Od kolébky až do hrobu jsme všudypřítomnými měřítky porovnáváni s průměrem, buďto jak moc se odlišujeme, nebo jak moc jsme schopni ho překonat.“ Todd Ross ví, o čem mluví. Sám patří ke 4 % nadaných žáků, kteří podle statistiky v USA každý rok nedokončí střední školu (dohromady cca 50 tis. z 1,2 mil. odpadlíků). Naštěstí však měl možnost zvolit náhradní cestu, která ho dovedla nakonec až na vysokou školu a ke studiu kognitivní psychologie a pedagogiky na Harvardu, kde nakonec zakotvil natrvalo. Věnuje se výzkumu poznávacích funkcí mozku a kromě výuky vede i výše již jmenovaná pracoviště.

Své závěry veřejnosti přibližuje různými formami. Popisuje třeba, jak americká armáda přišla v 50. letech minulého století na to, že jedním z důvodů, proč se jim nedaří zlepšovat výkony pilotů, je skutečnost, že kabina je ergonomicky konstruována tak, aby vyhovovala průměru. Tento stav se přes odpor výrobců podařilo postupně změnit. Stalo se tak též díky výzkumu Gilberta Danielse, který vědecky prokázal, že žádný z tehdy existujících pilotů není průměrný.

Ross může posloužit i mnohem aktuálnějšími daty. V následující (8minutové) přednášce cituje výzkum neuropsychologa Michaela Millera z roku 2002, který magnetickou rezonancí zkoumal aktivitu mozku různých lidí během vybavování si nově naučených slov několika oborů. Kombinací výsledků vytvořil mapu oblastí, které jsou v mozku průměrného člověka odpovědné za vybavování informací z paměti. Jeho cílem bylo tuto mapu později použít plošně i u jiných lidí. Při bližším zkoumání však zjistil, že to nebude možné. Mapa byla u každého jedince významně odlišná od průměru. Ani jeden mozek nebylo možné považovat za průměrný.

Závěr je prostý. V mnoha případech nelze průměr použít pro stanovení jednotných standardů výukových cílů, každý musí mít své vlastní. A jsme zase u naší oblíbené personalizace.

Ve své knize Todd Rose popisuje tři principy individuality:

• Princip výčnělků (Jaggedness) – průměr maskuje vnímání odlišných (vyčnívajících) schopností a dosažených úspěchů jedince.
• Princip souvislosti (Context) – každý člověk se ve specifických situacích chová jinak, takže průměr pak v takové souvislosti nelze pro jeho reprezentaci použít.
• Princip cesty (Pathways) – průměr vede k definování jediné možné cesty a potřebného času k dosažení cíle, jenže cesty mohou být různé a každý může jít po jiné.

Celý text včetně zmíněného videa naleznete zde