„Lidé jsou čím dál víc odtržení nejen od přírody, ale i od reality – žijí ve svých virtuálních bublinách a přestávají vnímat, že jsou součástí společenských i přírodních procesů. Rostoucí zátěži čelí nejen přírodní ekosystémy, ale i lidský organismus – a obojí v mnoha ohledech selhává,“ řekla Lidovým novinám Jana Klánová, ředitelka brněnského Centra pro výzkum toxických látek v prostředí. A dodala: „Stejně jako autoři článku věřím, že cesta ke změně vede jedině přes vzdělávání na všech stupních.“ Klánová se vyjadřovala k článku Varování světových vědců lidstvu: druhá výzva, který je koncipován jako odborná petice, k níž se připojilo přes 15 000 vědců.
 |
| William Ripple (wikimedia.org) |
Autoři výzvy upozorňují, že nejde o alarmistickou akci, ale o shrnutí zásadních trendů. Zvláště závažný je podle nich vývoj týkající se odlesňování Země, přelidnění, rozvoj zemědělství, produkce skleníkových plynů a také vymírání druhů, patrně šestého velkého za posledních 540 milionů let. „Zahráváme si s naší budoucností,“ píší vědci.
Nedaří se podle nich dostatečně razantně a globálně redukovat emise CO2, zavádět zdroje obnovitelné energie, chránit životní prostředí před znečištěním, ale i zaváděním cizích, takzvaně invazivních druhů ničících ekosystémy. Od roku 1992, kdy vědci vystoupili s prvním velkým varováním, se již lidstvo v lecčems poučilo (například zmírnilo potíže s ozónovou vrstvou), ale mělo by se vzdělávat a konat daleko více, aby zamezilo devastaci pozemské biosféry.
„Protože většina politických lídrů reaguje až pod tlakem, tak by vědci, média i běžní občané ihned měli trvat na tom, aby jejich vlády jednaly ve prospěch současných i budoucích generací lidí, ale i jiných živých forem,“ uvádí výzva, již citovala světová média od bulvárního The Sun až po intelektuální list The Washington Post.
S drobnými výhradami k formulacím se podepsal i profesor David Storch z Centra teoretických studií při Akademii věd a Univerzitě Karlově: „Situaci považuji za vážnou. Rizikem je růst lidské populace a s ním související drancování zdrojů a ničení přírody vedoucí k poklesu biologické rozmanitosti Země... Tlak na zdroje a s tím související přeměna původních typů prostředí může zásadně ohrozit budoucnost živé přírody i lidstva,“ míní.
Jiný hrozivý aspekt vyzdvihuje Tomáš Václavík, krajinný ekolog z Univerzity Palackého. „Zvláště znepokojující je trend odlesňování a zvyšování zemědělské produkce a jejich vliv na biodiverzitu a ekosystémové služby. Za posledních 25 let jsme – jako lidstvo – přišli o 130 milionů hektarů lesa, hlavně v tropických oblastech s vysokou druhovou rozmanitostí. Převážná část těchto lesů byla převedena na zemědělské plochy kvůli zvyšující se poptávce po mase v bohatších částech světa,“ říká Václavík.
Celý text v Lidových novinách naleznete zde
Článek Williama J. Ripplea naleznete zde
3 komentářů:
Jo to jsou paradoxy.
V Evropě čerpají firmy(úmyslně neuvádím zemědělci) dotace na zatravňění polí a V Amazonii se pole vytváří.
Ve školství se používají ekologické tabule, které na rozdíl od starých tabulí, kde jediné umělé byl nátěr dřevěné desky(a to předpokládám, že původně to bylo něco na bázi dehtu) nemají s ekologií nic společného - plasty i fixy se musely nějak ne zrovna ekologicky vyrobit.
Každý kancl má klimatizaci, která spotřebovává energii a ovlivňuje mikroklima měst, ale bude se zakazovat pšoukání krav na polích, aby nevyráběly skleníkové plyny a zavádět ekologické kotle.
To bude chtít určitě další školní předmět.
"To bude chtít určitě další školní předmět."
Nějaký projekt a dotaci.
„Stejně jako autoři článku věřím, že cesta ke změně vede jedině přes vzdělávání na všech stupních.“
Podobně myslím Luther a spol. věřil, že cesta ke spáse vede přes čtení Bible... No, akorát mezitím musely přijít ty miliony mrtvých selských válek. Ale ti by stejně umřít museli, s tehdejší technologií jim jejich ekosystém neposkytoval dostatek zdrojů...
Pomůže snad vzdělání v potlačení pudu rozmnožovat se nebo obstarat svým mláďatům potravu?
Okomentovat