Žáci České republiky dosáhli v testu čtenářské gramotnosti nadprůměrného výsledku

„V českém kurikulu, na rozdíl od některých jiných zemí, nejsou přesně definovány metody výuky čtení ani konkrétní očekávané čtenářské dovednosti, které se následně nevyskytují ani ve školních vzdělávacích programech. V případě revizí rámcového vzdělávacího programu by bylo vhodné rozpracovat podrobněji metodiku čtení s porozuměním a rozvoje složitějších čtenářských dovedností,“ uvádí Česká školní inspekce ve zprávě o šetření PIRLS 2016, které se zaměřilo na čtenářskou gramotnost žáků 4. ročníku základní školy.

Autoři zprávy mimo jiné píšou:

Nejlepšího výsledku ve čtenářské gramotnosti dosáhli žáci Ruska a Singapuru, za nimi následují žáci Hongkongu, Irska, Finska, Polska a Severního Irska. Žáci České republiky dosáhli v testu čtenářské gramotnosti nadprůměrného výsledku a jejich výsledek je srovnatelný například s výsledky žáků Nizozemska, Slovinska a Rakouska. Nejvyššího počtu bodů dosáhli žáci Ruska a Singapuru.

Vývoj výsledků

V České republice se průměrný výsledek žáků ve čtenářské gramotnosti od roku 2001 do roku 2016 zvýšil o 6 bodů, což je statisticky významné zlepšení, avšak v porovnání s rokem 2011 výsledek českých žáků spíše stagnuje. Zhruba polovina z 30 vybraných zemí4 se naopak od posledního cyklu statisticky významně zlepšila. Většina zemí se zlepšila také od roku 2001, z toho čtyři země o více než 40 bodů. Tři z těchto čtyř zemí (Rusko, Singapur a Hongkong) se nyní umístily na předních místech celkového pořadí, ačkoli v roce 2001 dosahovaly pouze 528 bodů, o 9 bodů méně než Česká republika. V šetření PIRLS 2016 měly dívky lepší výsledek ve všech zúčastněných zemích kromě Portugalska a Macaa, kde nebyl rozdíl mezi dívkami a chlapci statisticky významný.

V České republice je rozdíl v průměrném výsledku dívek a chlapců relativně malý. Od roku 2001 do roku 2011 došlo v ČR ke zlepšení výsledků dívek i chlapců a k vyrovnání jejich výkonu. V roce 2016 zůstal celkový výsledek dívek stejný, avšak u chlapců nastalo mírné zhoršení.

Výsledky žáků podle úrovní čtenářské gramotnosti

V projektu PIRLS byly předem definovány čtyři úrovně čtenářské gramotnosti: nízká, střední, vysoká a velmi vysoká. Tyto úrovně byly vymezeny minimálním počtem bodů na celkové škále čtenářské gramotnosti. Procentuální zastoupení žáků na těchto úrovních poskytuje informaci o míře osvojení požadovaných čtenářských dovedností.

Za posledních 15 let došlo v ČR ke statisticky významnému zvýšení podílu žáků na nejvyšší úrovni čtenářské gramotnosti. Zhruba 3 % českých žáků svými dovednostmi nedosáhla ani na nízkou úroveň čtenářské gramotnosti. Jde o žáky, kteří neovládají ani základní čtenářské dovednosti a mohou mít problémy ve svém dalším rozvoji a vzdělávání. V porovnání s mezinárodním průměrem má ČR relativně nižší podíl slabých žáků, ale také poměrně málo vynikajících žáků, kteří jsou schopni řešit úlohy nejvyššího stupně obtížnosti.

V nejúspěšnějších zemích je na nejvyšší úrovni více než čtvrtina žáků.

Výsledky na dílčích škálách čtenářské gramotnosti

Na škálách podle účelů čtení, které umožňují zhodnotit výkony žáků při práci s literárními a informačními texty, si čeští žáci vedli lépe u literárních textů. Na škále informačních textů, k nimž řadíme např. populárně naučné články a texty, pozorujeme od roku 2011 u českých žáků mírné zhoršení. Rozdíly mezi výsledky na obou škálách účelů čtení jsou však relativně malé.

Čeští žáci si vedli lépe ve vyhledávání informací a vyvozování závěrů, kde pozorujeme v ČR průběžné zlepšování již od roku 2001. Na škále interpretace a posuzování textu, tj. dovedností, které vyžadují propojování informací z různých částí textu, uvažování o textu jako o celku nebo o názoru či záměru autora, se čeští žáci zlepšili pouze mezi lety 2001 a 2011, v roce 2016 se jejich výsledek opět zhoršil.

Výuka čtení

Uvedené výsledky potvrzují zjištění z učitelských dotazníků, ve kterých učitelé uváděli, na které čtenářské dovednosti kladou při výuce čtení důraz a jak často je rozvíjejí. V ČR probíhá výuka čtení převážně v rámci předmětu Český jazyk a literatura a učitelé během ní nadále procvičují především jednodušší čtenářské dovednosti, jako je vyhledávání informací nebo určování hlavní myšlenky textu, a využívají převážně čítanky, které se v dostatečné míře nezaměřují na rozvíjení složitějších postupů porozumění.

Pro efektivní podporu čtenářské gramotnosti žáků je důležité rozvíjet čtení také v rámci ostatních předmětů a poskytnout pedagogům v rámci přípravy budoucích učitelů i dalšího vzdělávání učitelů z praxe vhodnou metodiku rozvoje komplexnějších čtenářských dovedností, podpory zájmu o čtení (především u chlapců) a rozvoje talentovaných žáků i žáků se slabšími výsledky.

V českém kurikulu, na rozdíl od některých jiných zemí, nejsou přesně definovány metody výuky čtení ani konkrétní očekávané čtenářské dovednosti, které se následně nevyskytují ani ve školních vzdělávacích programech. V případě revizí rámcového vzdělávacího programu by bylo vhodné rozpracovat podrobněji metodiku čtení s porozuměním a rozvoje složitějších čtenářských dovedností.

Celá zpráva ČŠI je ke stažení zde