Tajný učitel: Reforma RVP - Poslední hřebík do rakve českého vzdělávání

Podívejme se blíže na dopady chystané reformy RVP, která má ve svém programu standardizaci, digitalizaci a specifikaci nejen výukových obsahů, ale i vybraných výukových metod.

Standardizace

Pod pojmem standardizace chápeme proces sjednocení pomocí zavádění standardů, jenž vede ke koordinaci, kompatibilitě a opakovatelnosti v kvalitě výroby. Je dobré si uvědomit, že tento proces je nejčastěji používán ve výrobě neživých produktů. Ve školství je jeho použití diskutabilní, neboť se lze odůvodněně domnívat, že způsoby výuky, děti ani učitelé nejsou snadno „standardizovatelní“ hned z několika důvodů, které nastíním níže. Právě ke standardizaci vzdělávacího procesu a ověřování jeho výsledků, vede chystaná reforma RVP.

Tato reforma vychází z ideového základu, podle kterého je potřeba proces vzdělávání více kontrolovat, unifikovat a měřit. Medializované důvody zahrnují zprůhlednění, usnadnění a konkretizaci procesu vzdělávání, ve smyslu obsahů, metod a jejich načasování; implicitním cílem je snadná administrace, unifikace a snadná kontrola výsledků. Tato kontrola má využívat nástroje centrálního testování pomocí počítačů.

Lze se domnívat, že jedním, ne-li hlavním motorem v pozadí reformy RVP je lobby pro digitalizaci vzdělávání, jejíž cílem je údajně dosažení stavu, kdy každý žák bude mít svůj vlastní školní počítač. O dopadech tohoto myšlení jsem psal zde. Na počítači bude žák vykonávat vybrané výukové aktivity a skrze něj bude také pravidelně testován. V době, kdy začínají z dobrých důvodů do jazyka pronikat názvy jako digitální demence a digitální heroin je pozoruhodné, že existují lidé, kteří v nejvyšších patrech resortu úspěšně prosazují myšlenku instalovat školní počítač před každé dítě na prvním i druhém stupni základního vzdělávání.

Zkušenosti (nejen) z anglosaských zemí ukazují, že snahy o pozvednutí úrovně vzdělávání pomocí standardizace jeho procesů a výsledků, sebou nese redukci osnov na testovatelné fragmenty, eticky diskutabilní praxi zaměření se na některé děti, zanedbávání jiných a ztrátu profesní diskrece a integrity učitelů. Tyto vysoce nežádoucí dopady hnutí za standardizaci a kontrolu, vedou v zemích, kde tuto praxi dávno zavedli a dlouhodobě provozují, k novému věku “post-standardizace“, ve kterém jsou učitelé po desetiletích zkušeností, nuceni znovunastolit svoji pedagogickou autonomii a integritu.

Testokracie

Ověřování standardizovaných výsledků vzdělávání v několika klíčových bodech pomocí centralizovaných zaškrtávacích testů, sebou přináší několik vážných dopadů, nejen na kvalitu výuky, ale i na duševní zdraví všech aktérů v procesu. Krom stresu z častého testování, proniká testologické myšlení do hlav učitelů, žáků i rodičů. Učitelé budou předvídat obsahy a formáty testů a připravovat na ně děti; vše na úkor skutečné výuky. Jinými slovy, dojte a už nyní dochází k výuce na testy. Prostředek se stává cílem. Vnímá-li žák znalosti pouze jako nástroj k úspěšnému vyplnění testů, není důvod je po použití v paměti uchovávat. Žáci, kteří se formátu testů přizpůsobí, budou vnímáni jako úspěšní; ti, kterým formát standardizovaných testů nesedne, budou v systému vedeni v kategorii neúspěšní. Toto vše již bylo vyzkoušeno a ověřeno dlouholetou praxí v zahraničí. Proč opakovat v České republice chyby, které již byly prokázány jinde?

Integrita učitele

Lze konstatovat, že různé třídy reagují odlišně na stejné učivo, podané stejným způsobem stejnými učiteli. Z toho vyplývá, že učitel, poté co vstoupí do třídy, musí nejprve složení třídy poznat a začít vnímat její specifické potřeby a reakce. Těmto potřebám a také způsobu, jakým na něj žáci reagují, pak uzpůsobí obsah a styl výuky tak, aby byla žákům v každé specifické třídě co nejpřínosnější, aby nesla žádané výsledky. Toto uzpůsobení zahrnuje výběr obsahu, aktivit a jejich načasování a nakonec i způsob a frekvenci hodnocení. Je klíčové, aby toto zůstalo v gesci učitele, jelikož tak lze zajistit co nejkvalitnější výuku. Učitel působí jako svébytný profesionál, jenž ze své pedagogické zkušenosti upravuje a dolaďuje, často za pochodu, obsahy, způsob výuky i načasování jednotlivých částí učiva na míru každé specifické třídě, aby dosáhl co nejlepších výsledků.

Předepsanými obsahy, načasováním a metodikou se učitel stává pouhým administrátorem státních osnov a výukových programů. Aby snad učitel neopustil položené koleje, lze výukové aktivity jeho žáků i jejich výsledky centrálně monitorovat pomocí dat, které systém obdrží ze školních počítačů. V takovémto prostředí není místa pro učitele, kteří mají vlastní hlavu, talent, iniciativu a tvůrčí potenciál. Jsou to však právě tito učitelé, kteří zajišťují kvalitní výuku na českých školách. Dojde-li k chystané reformě RVP, tito učitelé ze škol postupně odejdou, neboť nebudou ochotni vyměnit svoji autonomii a profesní hrdost za roli bezduchých vykonavatelů vůle systému.

Individualizace přístupu

Standardizace časově specifických výsledků vzdělávání, postupů při jejich zjišťování a do jisté míry i postupů při jejich dosažení v rozsahu navrženém v reformě RVP, ve svém důsledku znemožňují individualizaci výuky. Dobrá pedagogika vychází z vývojové psychologie dítěte, která umožňuje pedagogům brát úvahu individuální vývojová specifika žáků, aniž by bylo v každém případě nutno přistupovat k podpůrným opatřením.

V pedagogice, která vychází z vývojových a vzdělávacích potřeb dítěte je přihlédnuto k faktu, že časové rozmezí, ve kterém děti mohou dosáhnout kognitivní zralosti ke zvládnutí specifických částí učiva, může být a mnohdy je různé, jakož je i způsob, kterým děti dosáhnou co nejlepšího pochopení a osvojení probírané látky. Toto však nemá v novém RVP místo. Děti, které se nedostanou v určeném čase na úroveň potřebnou ke složení testu, budou penalizovány, aniž by byly brány v potaz jejich vývojová specifika. Údaje o jejich selhání zůstanou v systému.

Pestrost a rozmanitost výuky

Učitelé potřebují dostatek času, aby různými způsoby zprostředkovali učivo různým žákům. Jde zejména o hloubku, kvalitu a propojenost výkladu, nikoli o přenos co největšího objemu abstraktních znalostí; jde o skutečné vzdělání, nikoli o předčasné nabytí nepotřebné odbornosti. Tato časově náročná, různorodá a pracná metoda výuky, však není v navržené reformě RVP zohledněna. Vejde-li v platnost, učitelé budou nucení pod tlakem vedení, připravovat žáky stejným způsobem na dosažení stejných požadovaných výsledků a stejný způsob jejich ověřování v uzlových bodech, v hrubém nesouladu s individualizovaným přístupem k výuce. Těchto uzlových bodů bude na základní škole pět a výsledky budou ověřovány v několika, ne-li ve všech předmětech. Frekvence testování se tím pádem několikanásobně zvýší.

Shrnuto, navrhovaná reforma RVP ve svém důsledku zredukuje obsahy učiva na testovatelné části, přinese negativní dopady častého testování a používání počítačů na výuku, ještě více rozevře nůžky sociálně ekonomické propasti v populaci, značně omezí či znemožní individualizaci a pestrost výuky a vyžene ze škol učitele, kteří si cení své učitelské integrity a autonomie.

Školy státní, soukromé i alternativní, jimž jde o zajištění kvalitní, pestré, individualizované a inspirativní výuky, kvalitními učiteli, by měly chystanou reformu RVP v její nynější podobě, vnímat jako velice vážnou hrozbu svému poslání. Reforma RVP bude závazná pro všechny typy škol a ve svém důsledku sjednotí nejen obsahy a metody výuky, ale i myšlení učitelů a dětí. Paradoxně a navzdory proklamované modernizaci, je reforma krokem zpět o několik desetiletí, krokem obaleném v pozlátku pseudo-vizionářského vytržení digitální a centralistické lobby. Je potřeba se vůči této reformě silně a hlasitě vymezit, neboť její dopady sebou přinesou hlubokou, dlouhodobou a nesmírně toxickou erozi vzdělávání v ČR.

Bez svolení autora převzato z jeho blogu