Nebavme se o tom, že se musí přidávat. Musí. Ale jak že by se to vzdělávání zlepšilo, kdyby vláda přidala učitelům? To, že odkudsi přivábíme na slušný plat do školství schopné, moudré lidi, je naivní. Jednak v národě není dost takových - copak to nevidíte? Takoví mají dobrá místa, proč je měnit? Nepadají z nebe, musejí vyrůst, vychovat se, profesně se vzdělávat. A navíc vyrůstají v kulturním, vstřícném a podpůrném prostředí - vidíte něco takového kolem?
 |
| Ondřej Hausenblas (eduin.cz) |
To, co máme po vládách žádat, je právě taková podpora rozvoje profesionality a podpora kultury školy. Nezačínat až od učitelské přípravy, ne až v nějakých školeních pro učitele v terénu - je potřeba dát peníze a dost volnosti na to, aby si učitelstvo a rodiče a obce mohli pomáhat, vzájemně se podporovat v tom, co umějí dobrého, a v tom jak odstraňovat, co nám nejde. Jasně že dobří učitelé mají největší vliv na pokrok žáků. Jenomže ono je to jinak: oni dokážou vytvořit výborné vztahy se žáky, a tahle atmosféra zájmu, důvěry, vstřícnosti, píle a spolupráce, to je to, co vynáší třebas Finy nebo Ontario na špičku. (Model singapurský nebo šanghajský je pro nás nepoužitelný, u nás v Evropě se nevěří na vytrvalé úsilí...) Co tvrdí ty velké metavýzkumy, to je myslím potvrzeno i zdravým rozumem a zkušeností - pokud nám to ovšem bylo dopřáno.
Zadruhé: Učitelství si nepochybně zaslouží významně slušné platy, tedy o něco lepší než je státní průměr. Od koho si je zaslouží? Mám dojem, že si většina lidí myslí, že od státu. OK, státní školství musí být živeno státem. Ale učitelé si platy zaslouží od občanů, to oni jsou ten stát, oni platí daně. Ne kterási dočasná vláda. O naše děti se učitelé zaslouží, o budoucí spoluobčany našich dětí. Aby zdejší lidé nevolili demagogy, aby se k sobě (skoro) všichni slušně chovali, aby uměli mít radost ze života, kterou neškodí druhým, a aby přiměřeně pracovali. To všecko učitelé nezajistí, ale zaslouží se o to, pokud školství dobře funguje a pokud právě o to vlády a úřady dbají a nedusí ho byrokracií, kontrolorstvím a svalováním odpovědnosti za rozhodování a za kvalitu níž a níž.
Zatřetí: Zvýšit platy se musí všem, ne jen těm několika převýborným. Nové, schopné, přemýšlivé a humánní zaměstnance dnes nemůžou najít ani jiné obory! Myslet si, že je máme odněkud přelanařit, to je podle mě typické "manažerské" myšlení. Ostatně ti schopní lidé by zase scházeli jinde. Větší platy a lepší podmínky pro skutečnou učitelskou práci - to je to první, co se musí stát, aby potom bylo možné žádat, že každý učitel dělá to nejlepší, co umí. Pak se teprve uvidí, že to někde nejde, a bude se hledat, jak to zlepšit. Ale nepředstavujte si, že lze, jako v někde v prodejně hadříků prodavače, vyměnit dětem učitele za schopnějšího každý rok, i kdybyste takové měli po ruce. Právě ten vztah mezi učitelem a třídou dělá výsledky - ať už vyučuje jakoukoliv "metodou". (Ovšemže učitel osobnostně vadný a odborně neschopný si vztah se žáky nevytvoří, takže platí pravidlo 1).
Začtvrté: Není žádné jedno místo, kde se má změna k lepšímu začít. V rodině? A kdo to zařídí? Na učitelské fakultě? A kdo ji k tomu přiměje? Na ZŠ či SŠ? Na ministerstvu? Všude najednou a každý kolem sebe, tak se vyvíjí kultura už tisíce let. Ovšem, v nekulturních národech to lid očekává od osvíceného cara. Výsledky známe.
133 comments:
České školství bylo vždy známé ostrůvky tzv. pozitivní deviace mezi učitelstvem, což potvrzuje slova OH, že takhle se kvalita dělat nedá. To, co z takové skutečnosti plyne, je jen zjištění, že školství není obsazeno týmovými hráči a nikdy nebude. Týmovost se děje jen naoko, plošnými nařízeními. Čím větší obdorník, tím méně sociáních potřeb, copak to neznáte? Tak jako by se mělo individuáně přístupovat k žákům, totéž potřebují nejen učitelé, ale i školy. Zatímco, ministerstvo "tropí plošné dobro", bez ověřování dopadů, ubývá i těch, kdo trpěli pozitivitou. Schopní odcházejí do soukromých škol nebo uplně mimo edukační arénu. Opravdu učit děti učit se, umí málokdo.
Výstižné. Děkuji.
No tohle: ...rodiče a obce mohly pomáhat.... ? A katedra českého jazyka? Asi převrácená.
No, nevím... Pořádně nechápu, co chce vlastně autor říct, respektive dělat...
Protože planého žvanění o podpoře máme od Kartouzů a jiných až až, bylo by fajn, kdyby lidé, kteří chcou dávat rady, co dělat, to pojali formou "kdybych se stal zítra ministrem školství s jistou podporou, udělám toto a to..."
Nejste sám, bohužel. Stejně jako centralisté nechápou argumenty pana Lippmanna proti státní maturitě, protože nejsou snadné, rychlé ani černobílé, stejně tak je obtížné pochopit, že rychlá řešení ve vzdělávání (více peněz, smz a je to) nemusí zabrat.
Autor nechce dělat nic. Možná mu to tak vyhovuje. Myslí si, že učitelé mají držet ústa a krok a poctivou prací doufat, že je někdo odmění.
Ale kdyby učitelé měli čekat až se vše samo upraví a až se autor konečně dozví pravdu o realitě na školách i mimo školu, to by se načekali.
Možná zvýšení platů všechny problémy nevyřeší, ale udržování současného stavu školství definitivně pohřbí. Projeví se to na budoucích generacích. Už na současné generaci mladých je to vidět. A to nemám na mysli pár nadaných z dobrých rodin, ale průměrné a podprůměrné.
„Ale jak že by se to vzdělávání zlepšilo, kdyby vláda přidala učitelům? To, že odkudsi přivábíme na slušný plat do školství schopné, moudré lidi, je naivní.“
NESMYSL.
„Jednak v národě není dost takových - copak to nevidíte? Takoví mají dobrá místa, proč je měnit?“
Takoví také například včera odpromovali a dneska se rozmýšlí, co se svým životem. A bacha, ta promoce není ojedinělá záležitost! Normálně, naposledy, když jsem se koukal, tak jsem zjistil, že další a další absolventi vysokých škol promují každý půlrok… No věřili byste tomu? Copak to autor nevidí? :D
„Nepadají z nebe, musejí vyrůst, vychovat se, profesně se vzdělávat. A navíc vyrůstají v kulturním, vstřícném a podpůrném prostředí - vidíte něco takového kolem?“
Tak tohle už opravdu téměř nemám sílu komentovat… Další sebemrskač, co má potřebu kydat na svou zemi špínu a ještě si myslí, že vzdělaný člověk může pomalu vyrůst jenom na zámku a jíst zlatými příbory :D To je asi tak stejně praštěné, jako ten nedávný výzkum, jehož autor se snažil lidem nakukat, že absolventi nehumanitních oborů nejsou vzdělaní, protože při studiu chodí málo do hospody :D
Dokud učitelé jednotlivých aprobací nebudou placení podle toho, jaká je jejich cena na trhu práce, nic se nezlepší, a bláboly tohoto ražení nezlepší už vůbec nic.
mahtyondo, nepochopil jste sdělení. Ti, kteří dnes vylézají z pedfakult školství nepomohou, ani kdyby dostali 100 táců za měsíc, protože vzdělání se dnes nedělá, dělá se mini-odbornost na vše. Vzdělání je sloučenina dobré rodiny a dobré školy. Pokud škola nevzdělává, ale nalévá nádoby, rodina může kompenzovat a opačně. To nemá co dělat se sebemrskačstvím, to je stav věcí.
Ad 1. Není to tak dávno, kdy "odborníci" a politici ordinovali školství "léčbu trhem". Prý konkurence pomůže podpořit ty lepší a kvalitní školy.
Prosazovali "klientský přístup" žáka vůči učiteli.
Takže jsme zlikvidovali systém přenášení a šíření dobré praxe mezi školami.
Střední školy jsou v přímé konkurenci a výsledkem je systematické zhoršování znalostí.
Přibývá rodičů, kteří chtějí škole diktovat co a jak má dělat.
Těžko lze vytvářet prostředí spolupráce, když škola má postavení slouhy vůči rodičům i zřizovateli.
Tohle se nezmění ze dne na den.
Ad 4. Ono by úplně stačilo, kdyby rodiny, tedy alespoň jejich naprostá většina, plnily alespoň své základní funkce. Nevolám po norském přístupu, ten je za hranicí normality.
Ale pokud ten, kdo dítěti škodí nejvíc, je jeho vlastní rodina, pak by s tím asi systém péče o dítě měl udělat víc, nežli jen hrozit a psát zápisy.
Dnes mi volala kamarádka, že jejich češtinářka nečetla Pána prstenů, jak je to možné. Řekla jsem jí, že je to běžné. Že světovou literaturu se češtináři na VŠ téměř neučí. Ona na to, jak jsem v takovém prostředí mohla tak dlouho vydržet. Já na to, že jsem se starala o studenty, nikoli o češtináře. Ona na to, že Tolkien je přece jeden z nejčtenějších románů 20. století a lingvistický skvost. Já na to, že někteří češtináři k němu přistupují jako k té blbé "fantasy". Pak jsem se zeptala kolegy, který končí Ped. Fak. UK, kdy mluvili o Tolkienovi. "Jednou se někdo zmínil v literatuře pero děti a mládež," frkl kolega. "A co tam jinak děláte, v literatuře pro děti a mládež?", ptala jsem se naivně. "No, morfologii pohádek? Robinsonku?"
Hm, tak jo. Nejdříve bych zreformovala VŠ. Na FF UK, když jsem se hlásila na doktorát, mi řekli, že tolik četby nikdo nezvládne, že není nikdo, kdo by mě mohl vést práci od Bhagávadgíty k Irvingovi a Pamukovi.
Uvažuji o tom, že si koupím stádo koz... a školství přenechám povolanějším.
Sorry - Tolkien ... jeden z nejčtenějších autorů...
PS: Ale spíš odpluju na to moře :)
Hm.
Já zase znám češtinářku, která nečetla nikdy Babičku ani Paní komisarku.
Prý nikdy psychicky nezvládla víc než pár stran.
Ale žáci jsou v maturitě úspěšní. Tak nevím...
:-)
Babička se dá vážně přečíst až ve čtyřiceti. To jsem si ji fakt užila. Paní komisarku znám z rychlíku, ale Hanýžku a Martínka miluju.
Já psychicky nezvládám Vančuru a Hrabala. Každý máme nějaké limity :)
No právě.
Nemyslím, že každý učitel musí znát a milovat ze svého oboru úplně všechno.
Měl by to umět učit.
A jak se to dělá "umět učit" knihy, které jste nečetl, pane P.R. :)
Když vás to na fakultách nikdo nenaučí.
No, to je právě to učitelské mistrovství, vysvětlit žákům i to, co sám neznám a čemu nerozumím. :-)
A tohle Vás na fakultě opravdu nenaučí.
:-)
poste/ nás to kdysi na fakultě učili:
1.autor napsal 20 knih vy se naučíte jejich názvy
2.vyberete 10 a naučíte se jejich obsah
3.v knihovně si 5 vypůjčíte, prolistujete je a z každé si dvě tři kapitoly přečtete
4.jednu knihu přečtete celou (buď tu nejznámější nebo tu nejméně objemovou)
5.a teď to všechno nacpete do příslušných společensko-historických souvislostí
Ufňukanost češtinárů už mne přestává bavit. Zemépisci, spojte se a Hrrr na ně! :)))
Možná jsem nepochopil, ale tyhlety bláboly ani pořádně chápat nelze. Autoři podobných textů si vždycky vymyslí, že jejich odpůrci nic nepochopili.
Tajný učiteli, asi vám teďka zbořím vás fantazijní svět, ve kterém žijete, ale budoucí učitelé nestudují jen na těch vašich pedagogických fakultách. A vzdělání se dnes dělá, nevím, kde berete, že se nedělá. Ale ve vašem případě to lze pochopit, neb vy si místo „vzdělání“ představujete pouze „sluníčkářské třeštění“. A přestaňte laskavě opakovat ten nesmysl, že na pedagogických fakultách je moc odbornosti, naopak, odbornost se tam nezískává žádná. Jste tu všichni trapní, když se vyjadřujete, že na pedagogických fakultách je moc odbornosti, a pak z vás leze, jak vaši kolegové češtináři z pedagogických fakult nikdy nic pořádně nepřečetli, jiný kolega neví ani tohle a támhleto, a vůbec nevidíte, jak nádherně si protiřečíte. Takhle si teda odbornost fakt nepředstavuji :D Největší tragédií dnešní doby je, že učitelé mnohdy právě vůbec odborníci na svůj předmět nejsou a nejsou schopní odpovědět ani na ty nejzákladnější otázky žáků. V tom je největší kámen úrazu. Ale dnes je móda neustále se vymlouvat na nějaké abstraktní pedagogické dovednosti, které nikoho stejně nenaučíte, na fakultě už vůbec ne, naučíte se je až dlouholetou praxí ve skutečné škole a pouze tehdy, pokud máte dostatečně široký odborný základ a nadhled nad učivem a aspoň ždibec talentu. Žel bohu, v posledních letech se díky mantře „pedagogických dovedností“ hromadně do škol cpou nekvalifikovaní, protože kvalifikovaní s dostatečnou odborností prchají kvůli nízkým platům nebo do škol vůbec nenastoupí.
„Není to tak dávno, kdy "odborníci" a politici ordinovali školství "léčbu trhem". Prý konkurence pomůže podpořit ty lepší a kvalitní školy.
Prosazovali "klientský přístup" žáka vůči učiteli.“
Žádná „léčba trhem“ dosud ve školství neproběhla, ve školství je pořád komunismus, kdy se tváříme, že všichni jsou stejní a zaslouží si stejně. Tváříme se, že nejsou hloupější a chytřejší, schopnější a méně schopní, apod. Až bude mít tělocvikář, který na začátku hodiny vrazí náhodnému žákovi píšťalku, a sám si zaleze do stínu pod strom, na výplatní pásce výrazně méně než učitel, který tráví odpoledne se žáky ve škole nad přípravou na olympiádu, tak potom vám budu věřit, že proběhla léčba trhem. Takhle to prostě funguje v tom Finsku, a proto jsou tak úspěšní, protože ten finský informatik umí skutečně programovat, ten finský dějepisář má skutečně načteny kroniky, finský finštinář prostě tu Kalevalu četl, zatímco český češtinář prostě tu Babičku (nebo co že to považujete za tak nepostradatelné dílo české literatury) nečetl.
Značka mahtyondo se výše pozastavila nad mým vyjádřením, že schopní učitelé "vyrůstají v kulturním, vstřícném a podpůrném prostředí". Mahtyond/ovi/ě se zdá, že já si myslím, "že vzdělaný člověk může pomalu vyrůst jenom na zámku a jíst zlatými příbory :D".
Škoda tak rychle obrátit a odmítnout ten pojmem "kulturní prostředí" v "zámek se zlatými příbory". Nemáte nějaké přínosnější porozumění tomu pojmu? Nepřehánějte hned, ono to zbrzdí uvažování: kulturou se už 100-200 let v civilizované Evropě nemyslí jenom luxusní svěrchúška národa, ale právě ten celkový stav, vnitřní vztahy mezi skupinami, vrstvami i jejich činnostmi a taky reáliemi atd. A kulturní prostředí, například ve škole a ve školství, jaké mám na mysli, je takové, ve kterém platí poměrně stabilní hodnoty a normy, nemění se co chvíli podle svévole módy nebo politiky. To se u nás asi bude vracet těžko a pomalu. Když si chcete více rozumět kultuře společnosti, je moc zajímavé si přečíst aspoň od Rogera Scrutona již starší, ale čtivou knížku Průvodce inteligentního člověka po moderní kultuře (Academia 2002).Významů slova kultura je víc a zaměňovat je nevede k porozumění.
Čtu tu zdejší diskusi dál a říkám si, v kolika příspěvcích se ozývá touha, aby se zlepšení dělalo na příkaz, z jediného místa, kde je to dnes bolestivě vadné (ať na ministerském křesle, nebo na jakési katedře, nebo v nepotrestané nebalé rodině atp.). A v kolika příspěvcích mohu vidět, že rozumějí, co jsem nahoře psal: že se změna musí odehrávat všude a zároveň, takže nezbytně také každý na svém místě. Asi jsem to nevyjádřil dost zřetelně.
Pane Hausenblasi, že se češtináři světovou literaturu systematicky neučí prakticky na všech fakultách, kde probíhá jejich příprava, to snad víme oba.
To centrum, které by to mělo řešit, je skutečně MŠMT, potažmo vedení jednotlivých fakult. Nebo se očekává, že nastupující češtináře budou světovku učit kolegové na pracovištích?
A perlička - ptala jsem se maturantů, proč tak málo čtou. "No, oni si skoro všichni vybírají krátké knihy, které se dají dobře rozebrat," řekla mi ta nejsečtělejší. To taky nebude jen chyba na pracovištích, ale vada systému.
Takže NE - REFORMA BY MĚLA ZAČÍT OD FAKULT, KTERÉ PŘIPRAVUJÍ BUDOUCÍ UČITELE. A OD BUDOVATELŮ NOVÝCH SYSTÉMŮ VZDĚLÁVÁNÍ A PROVĚŘOVÁNÍ ZNALOSTÍ, PROTOŽE CHYBA NENÍ MNOHDY V LIDECH, ALE V TĚCH SYSTÉMECH. PĚKNÝ DEN.
A ještě zdůrazňuji - maturantů na naší škole, nikoli "svých" maturantů. "Moji" maturanti četli dost (prootože jinak bych je sežrala). Pěkný den.
Také jsem nedávno napsal, že reforma školství musí začít od pedfakult. Ale, kdo tu reformu provede a na základě jakých zkušeností? Finsko v ČR nebereme, protože je moc finské. Kde jsou ti mistrní profesoři, kteří nahlédnou podstatu problémů a učiní změny? Hausenblas má pravdu, více peněz nevykouzlí odněkud lepší profesory ani učitele. Akorát ti, kteří jsou budou mít víc.
Tak nevím, jestli maturanti čtou jen krátké knihy, nebo opravdu čtou málo. Je padesát krátkých knih málo?
Ale to jen tak na okraj. Pokud maturanti kolegyně Valíkové četli proto, aby je vyučující "nesežrala", je to pěkná ukázka vnější motivace. Pak by ovšem stačilo nastavit maturitní podmínky jinak a problém by byl vyřešen.
Pane Soukale, každý máme své metody. Já o knihách se studenty mluvím, když nečtou, "sežeru" je. Zatím jsem každého vyplivla.
Nevím, jaké metody máte Vy, ale seznam centralizované školní četby, z níž mají maturanti vybrat 20 knih a ty rozebrat, za dobrý model nepovažuji. Mohu srovnávat. Studenti vybírají texty, o nichž vědí, že se budou dobře rozebírat. Co nejkratší. Opatřené filmem.
Dříve věděli, že každá kniha, kterou četli, může u maturity přijít na řadu. O každé mohou promluvit, pokud zapadne do dané otázky. Četli více - a na tom trvám.
A k těm profesorům - ano, nejsou. J. Med učí ještě světovou literaturu na Teolog. f. UK. P. A. Bílek honí lyrické subjekty. P. C. Putna odvolává prezidenta. Kde jsou profesoři, kteří se vyznají ve světové literatuře a mohli by s reformou pedagogických fakult pomoci? vypíšeme konkurz?
Vypíšeme...
Jeden z mnoha jediných způsobů jak zvýšit úroveň vzdělávání, je zvýšit kulturu společnosti, což je proces který může trvat generace, nedá se kontrolovat a který může jít i opačným směrem. Dnes vidíme posun spíše k populismu, ke strachu, k falešnému nacionalismu, k centralismu, k uniformitě, k izolacionismu apod. Takže, generace.
Počkat, mám ženiální plán. Vyberou se dobří učitelé ze škol a ti se implantují do univerzit. Pokud budou chtít. Vytvoří se tím sice díry na školách, ale v konečném důsledku to bude mít žádoucí plošný efekt.
Mno... mně kultura společnosti tolik netrápí. Opravdu ne. Kultivovat společnost nelze uměle.
Vadí mi, že maturanti méně čtou.
mahtyondo
Žádná „léčba trhem“ dosud ve školství neproběhla, ve školství je pořád komunismus, kdy se tváříme, že všichni jsou stejní a zaslouží si stejně. Tváříme se, že nejsou hloupější a chytřejší, schopnější a méně schopní, apod.
Nejdřív bych si rád ujasnil Vaše východiska.
Domníváte se tedy, že ve veřejném školství je "málo trhu" a že systém veřejného školství by měl být založen na tržních principech?
Největší tragédií dnešní doby je, že učitelé mnohdy právě vůbec odborníci na svůj předmět nejsou a nejsou schopní odpovědět ani na ty nejzákladnější otázky žáků. V tom je největší kámen úrazu.
Jak se, podle Vás, pozná, zda je někdo odborníkem na svůj předmět a na základě čeho vycházíte z přesvědčení, že tomu tak není? A propos, "mnohdy" znamená spíše občas, nebo spíše většinou?
Takhle to prostě funguje v tom Finsku, a proto jsou tak úspěšní, protože ten finský informatik umí skutečně programovat, ten finský dějepisář má skutečně načteny kroniky, finský finštinář prostě tu Kalevalu četl, zatímco český češtinář prostě tu Babičku (nebo co že to považujete za tak nepostradatelné dílo české literatury) nečetl.
Tato Vaše tvrzení stavějí na osobní zkušenosti, nebo na jakém základě?
Děkuji za odpovědi.
Že to může trvat generace...
Změna k lepšímu vždycky trvala generace, obvykle myslím i více. Jenom zkazit se dá společnost za pár desítek let, a když se podaří vyvraždit nebo aspoň vyštvat ty nejschopnější (jako za nacistů a komunistů), může to se zkažení podařit i za pět deset let... To ale neznamená, že ti, co přežili, mají jen kňourat nebo spílat. Nemáme ani čekat, že se poměry zlepší, až se fakulty vzpamatují. Divili byste se, kolik učitelů na fakultách si říká "Jak to tam ty naše studenty na základce a na střední proboha vyučovali, vždyť oni nic neumějí..." To si můžeme takto pinkat zodpovědností sem tam po celé generace...
Na fakultách nebo úřadech jsou lidé asi tak stejně ochotní a připravení přeměnit svou práci o samého základu, jako jsou na základních a středních školách, a ostatně všude. Ovšemže všude je i pár lidí, kteří jsou ochotní se zlepšovat a pracují na tom, na fakultách jich pár znám, a ve školách o trochu víc. Ale když v kultuře, jak se zdá, vládne "já mám své práce dost" a "čekání na godota" a "hlavně se nepřetrhnout, za ty prachy" atp., pak mi nedává smysl volat po tom, aby se někde jinde než u mě samotného něco rázně zlepšilo.
"hlavně se nepřetrhnout, za ty prachy"
V tom si dovolím lehce nesouhlasit.
V současnosti je sice díky situaci na trhu práce poněkud jiná i situace ve školství.
Ale obecně platí, že pokud člověk dělá práci, která ho naplňuje, těší a cítí se za ni také odměněn, (aspoň většinou) pak má snahu (aspoň většinou) si takové zaměstnání také podržet.
Pokud ale naopak má dojem, že je úplně jedno, jestli se věnuje přípravě výuky naplno, nebo vůbec, pokud je jeho plat srovnatelný s onou "prodavačkou v Lidlu", pak zákonitě dospěje k závěru, že "za ty prachy se opravdu nestojí za to přetrhnout".
A teď si dejte do kontextu informaci, že podle sice nereprezentativního, ale přesto leccos naznačující ankety, kterou uspořádala Pedagogická komora, cca 22 % učitelů uvádí, že už několik let nepobírají žádné osobní ohodnocení.
V takových poměrech je pak logické odvést ve škole "nutné minimum" a volný čas věnovat dorovnávání příjmů v práci mimo školu.
Takže jen "lepší platy na lepší školství" opravdu nestačí.
Ale bez zlepšení platových podmínek nenastane změna ve školství ne za generace, ale nikdy.
"...pak mi nedává smysl volat po tom, aby se někde jinde než u mě samotného něco rázně zlepšilo."
Jojo, můj muž to říká stále: "Jdi odtamtud, než se zblázníš." To by mohlo být to rázné zlepšení. :)
jako důchodce "za vodou" bych si velmi přál finský model v česku,kde základem kvality výuky jest 100% kvalifikovanost a aprobovanost, neboli finštinu učí ten co na pdf vystudoval finštinu ne kosmetička či tělocvikář,no a když je na velké škole v helsinkách tak se mu nabere vpohodě pěkný celý úvazek finštinya je vpohodě a v balíku,ovšem ten na maloměstě musi kmitat mezi dvě,a třemi školami,na každí z nich jako finštinář učí tu svou finštinu, no a je li ma vsi kde je pouze jedna škola tak kromě školy ještě pracuje v místní knihovně,na obecním úřadě nebo na skútru rozváží poštu
p,s. za polárním kruhem jsou pohyblivé úvazky podle období světla nebo tmy,takře za světa si může vydělat více protože se učí více hodin,za tmy pak ze tří finštinářů zůstane jenom jeden a ti dva jedou buď do helsink či turku a učí tam,nebo zůstanou a dojí v místním družstvu soby a vyrábí sýr
až teď po tom novoročním přidání kolegové zbohatnete , jeďte na dovolenou do finska na sever ,jsou tam fantastická zimní střediska,já tam byl se synem a jeho kolegama,hodnej,vzal taťku na vejlet já jsem se svezl na psím spřežení a na jachtě po ledě no a pak protože už jsem na lyžovačky staré a nejsem ani lovec ani myslivec tak jsem chodil a očumoval místní život vsomroval jsem se do místní knihovny i místní školy a bylo to poučné...
jo a super je dvoudenní výlet pozorování vlků.to dva průvodci-jeden z nich byl učitel-vezmou 5-6 turistů a vystopujete místo kde se schází vlčí smečka a ty pak dalekohledama pozorujete,já by s korejcema a ti měli foťák jak děla a já akorát čuměl do triédru ale bylo to super
jo a když jsem vzpomněl toho uřitele průvodce,tak ve finsku musí všichni učitelé umět anglicky,jak jste na tom s ingliš vy, milí kolegové...?
"Vadí mi, že maturanti méně čtou." - nám ve škole je smutno z toho, jak žáci vůbec nečtou... Máme čtenářské kluby, žáci připravují čtenářská leporela, pravidelně navštěvujeme programy v místní knihovně... Nic to nemění na tom, že úroveň čtenářské gramotnosti je ... (nemám slov). Co bude v dalších letech, netuším... Asi zvukové učebnice a automatický záznam a přepis zvuku místo testů...
"Zvýšit platy se musí všem, ne jen těm několika převýborným. Nové, schopné, přemýšlivé a humánní zaměstnance dnes nemůžou najít ani jiné obory! Myslet si, že je máme odněkud přelanařit, to je podle mě typické "manažerské" myšlení. Ostatně ti schopní lidé by zase scházeli jinde. Větší platy a lepší podmínky pro skutečnou učitelskou práci - to je to první, co se musí stát, aby potom bylo možné žádat, že každý učitel dělá to nejlepší, co umí. Pak se teprve uvidí, že to někde nejde, a bude se hledat, jak to zlepšit."
Tohle je nádhernou ukázkou toho, proč vypadá u nás vzdělávání na pedagogických fakultách tak, jak vypadá. Samoteoretikové, naprosto zmatení, prakticky žádné řešení nenabízející, jen zmateně pobíhající od jednoho tématu ke druhému. Mám stejný pocit, jako když mě poučuje tříletá neteř.
Vy jste, pane Hausenblasi, doteď nepochopil, že základním motorem ekonomiky je konkurence. Na trzích každý den probíhají miliardy nejrůznějších soutěží o to, kdo je lepší, rychlejší, charizmatičtější, chytřejší a někdy i vychcanější. Zvýšením platů, bez odpovídajícího zvýšení produkce, pouze zvednete cenovou hladinu. Je opravdu neštěstí, když se k odborným záležitostem vyjadřuje nedodělaný bohemista bez rozhledu.
"Ale bez zlepšení platových podmínek nenastane změna ve školství ne za generace, ale nikdy."
Jasně. Ale jediný způsob, jak toho docílit, je školství dramaticky zefektivnit. Co to znamená? Zrušit kapacity, které reálně nic neprodukují. Zrušit vysoké školy bez vědeckých výsledků, přestat financovat soukromé školy, omezit síť středních škol a maturitních oborů, zrušit inkluzi, zadusit tu chobotnici přisátou na penězovody z EU fondů, apod. Pak bude mít učitel v průměru dvakrát víc, než dnes. Dnes je školství černá díra, do které teče větší procento státního rozpočtu, než je tomu ve Finsku a výstup je nanejvýše průměrný. Systém musí být průběžně měřen a kontrolován a musí být postaven na moderní teorii her, nikoliv na nějakých principech neviditelné ruky trhu z osmnáctého století, nebo Walrasově rovnováze ze začátku dvacátého století, protože ve školství tyto prostě nesplňují nutné předpoklady pro své fungování. Jako velmi zajímavý koncept se mi jeví i zrušení devátých tříd. To je další úspora - jak času studentů, tak financí. Je nesmysl tahat každého nebožáka systémem vzdělávání dvacet třicet let jen proto, že se neuplatní na trhu práce. Zvedl bych důraz na technické a přírodní vzdělávání, na programování a matematiku. Potřebujeme techniky, matematiky, fyziky, biology, chemiky, informatiky a ne mraky genderových odborníků, sociologů, politologů, kulturologů, filologů, historiků, mediálních odborníků a absolventů mezinárodních studií, či tělovýchovných studií. To je jen taková marketingová hra na vzdělanou populaci. A každý právník, by měl být přeborník v exaktní logice, možná i v intenzionální logice a ne že nám právnické fakulty nabírají studenty, kteří se, tak jako jedna studentka, kterou mi bylo dáno pozorovati v metru, učí tak, že pročítají knihu a v ní si zvýrazňovačem zvýrazňují pasáže textu k nabiflování. Dokud budou mít reálnou moc intelektuální deprivanti, tak se z místa nehneme. Potřebujeme elitu, potřebujeme pracovité, schopné a inteligentní lidi, které nebude žádný blbeček zpochybňovat jen proto, že jim nerozumí. A když už je bude zpochybňovat, tak ať je mu dáno takové slyšení, jaké mu v demokratické společnosti náleží a ne že se prosazují nesmysly typu plošné inkluze proti vůli devadesáti procent národa jen proto, že na ministerstvu se vyskytla osoba zeleně pošahaná, která nemá páru o tom, co to je vědecký výzkum, natož věda a prosazuje si tam nějaké své sektoidní víry a přesvědčení.
"Jeden z mnoha jediných způsobů jak zvýšit úroveň vzdělávání, je zvýšit kulturu společnosti, což je proces který může trvat generace, nedá se kontrolovat a který může jít i opačným směrem."
Jeden z mnoha jediných? Co to zase je, tajnej? Je hořký ten pohled na produkty intelektuálních deprivantů. Velmi hořký.
Pane Doležele, Vy jste zase narýsoval smělý obraz společnosti založené na skutečné elitě, nekontaminované intelektuálními deprivanty a nominálními mozky, snad lehce inspirované eugenikou... Ale jednoduchá ironie Vám uniká... Možná by neškodilo víc vnímat, co píšou ostatní a méně je napadat? Děkuji! Hezký den!
"A každý právník, by měl být přeborník v exaktní logice, možná i v intenzionální logice a ne že nám právnické fakulty nabírají studenty, kteří se, tak jako jedna studentka, kterou mi bylo dáno pozorovati v metru, učí tak, že pročítají knihu a v ní si zvýrazňovačem zvýrazňují pasáže textu k nabiflování."
To je pozoruhodně logický argument. Co je špatného a na zvýrazňování textu v knize, pokud je kniha moje? Zvýrazněné pasáže se hledají lépe než výpisky na papíře. Neslouží jen k biflování, ale i k lepší orientaci. Svých zažlucených učebnic si velmi cením. Ostatně, jen díky zvýrazněným pasážím v knihách pochopila Taťjana, jaký druh samce je Oněgin - a zařídila se podle toho. :)
Pane Doležele, ty Karamazova jste stále nedočetl, že? Škoda...
Ale jediný způsob, jak toho docílit, je školství dramaticky zefektivnit
Zefektivnit ano.
Dramaticky, to se obávám, že je nereálné.
Například v současnosti máme poměrně hustou síť vesnických základek a malotřídek. Zaplatit school-busy by bylo jistě mnohem levnější a čistě z hlediska přímých nákladů určitě efektivnější.
Náklady související s vylidňováním malých obcí se už vyčíslují obtížněji, ale nemyslím, že bychom nad nimi měli mávnout rukou.
Nebo síť středních škol. Klíčovým parametrem při jejím budování a provozu je dojezdová vzdálenost a nikoliv finanční efektivita.
Ale obecně souhlasím. Zefektivnit systém je určitě potřebné.
Jen odmítám, že je nejprve třeba zefektivnit a až pak díky úsporám navýšit učitelské platy.
To nezafunguje.
Politik ušetřené peníze utratí jinde a na platy dá jen tolik, kolik bude muset.
"Pane Doležele, Vy jste zase narýsoval smělý obraz společnosti založené na skutečné elitě, nekontaminované intelektuálními deprivanty a nominálními mozky, snad lehce inspirované eugenikou... Ale jednoduchá ironie Vám uniká... Možná by neškodilo víc vnímat, co píšou ostatní a méně je napadat? Děkuji! Hezký den!"
Ano, to je možné, že jsem nepochopil ironii. Ironie bývá totiž používána k ukázání nesmyslnosti něčeho, nebo nesouhlasu. Tajnej ale v tomto případě evidentně se zkulturněním, jakožto řešením, souhlasí. Tak v čem je ta ironie? Chápal bych jí, kdyby se tím snažil ironicky naznačit, že existuje mnoho nesmyslných jediných způsobů, ale když s jedním z nich souhlasí, tak proč ho tedy ironií zesměšňuje? Asi mi chybí to pravé univerzální vzdělání.
"To je pozoruhodně logický argument. Co je špatného a na zvýrazňování textu v knize, pokud je kniha moje? Zvýrazněné pasáže se hledají lépe než výpisky na papíře."
Pozoroval jsem tu činnost poměrně dlouho a zajímalo mě, o jaký obor se jedná. Podstatné je, jak ty označené pasáže vypadaly. Bylo to něco jako v básnících, když Vetchý prodával skripta mladším studentům. Bylo v nich podtrženo prakticky všechno. Čili měla jste kupříkladu větu, která byla celá podtržená, jen spojka nebyla. Nešlo o zpřehlednění a vyznačení podstaty, ale o zmatečnou, na první pohled nesmyslnou činnost. Bohužel, vídám tento způsob "učení" poměrně často v humanitních oborech. Vnímám jej jako výraz nepochopení pojmu "studium". Se slzou v oku jsem vzpomněl na pana Lippmanna a jeho oscilaci tam a zpátky. Což mi zase připomíná jiný vtip, ale to se sem nehodí.
Ne, paní Valíková. "Ty Karamazova" jsem nejen nedočetl, ale ani nečetl a číst nehodlám. Momentálně čtu Prvočísla, Integrální počet a Matematiku nejen pro fyziky, pátý díl.
"Nebo síť středních škol. Klíčovým parametrem při jejím budování a provozu je dojezdová vzdálenost a nikoliv finanční efektivita."
Dojezdová vzdálenost musí být součástí výpočtu efektivity. Nechat to na aktivistech, máme na každém rohu jednu alternativní školu financovanou státem. Ostatně kolikrát narostl počet středních škol nabízejících maturitní obory od listopadu 1989? Mám dojem, že asi třikrát. Znamená to, se od té doby ztrojnásobil počet dětí schopných dostát nárokům maturity?
Paní Valíková, ale máte v jednom pravdu. Jaký je Oněgin druh samce, to opravdu nevím. Tak hlavně, že to ví Taťjana. Ostatně o většině samců nevím, jakého jsou druhu a zatím mne to nijak zvlášť netrápí. Mělo by?
Pane Komárku,
nominální mozek, uznávám, je neštěstí s kterým mnoho nenaděláte. Intelektuální deprivace ale neznamená hloupost. Intelektuální deprivace je spojena s morálně-volními vlastnostmi. Jde o hloupost doprovázenou deprivací z nenaplněných studijních ambicí, která se většinou přetavuje v nenávist k tomu, kdo je v očích deprivanta za toto nenaplnění odpovědný. U někoho je to systém, u jiného profesůrci a překapacitované kapacity, u třetího úředníčci a aparátčíci. A u jiného třeba pozitivismus. Nikdy bych si nedovolil za intelektuálního deprivanta označit zodpovědného a pracovitého dělníka v továrně jen proto, že nemá valného vzdělání. Ale když se tento dělník začne vědomě domáhat svého domnělého práva na elitní vzdělání, aniž by tomu odpovídaly jeho schopnosti, začne hledat viníky svých studijních neúspěchů a nenaplněných životních ambic, stává se z něj intelektuální deprivant, jakých máme i ve zdejších diskusích hned několik.
Ostatně kolikrát narostl počet středních škol nabízejících maturitní obory od listopadu 1989? Mám dojem, že asi třikrát. Znamená to, se od té doby ztrojnásobil počet dětí schopných dostát nárokům maturity?
Ano, v tom se také shodujeme.
Ono ve skutečnosti zase tak moc nepřibylo středních škol, ale bývalé učňáky začaly učit maturitní obory a některé jiné jen "přelakovaly".
Protože rodiče byli dlouhodobě masírováni od "odborníků", že bez maturity jejich dítě nezaměstnají ani jako taxikáře.
Proto teď vedeme sáhodlouhé debaty o "náročností" státní maturity.
Protože tady byl jasný politický úkol a záměr zvětšit počty absolventů SŠ s maturitou a VŠ.
Protože stát sám vytvořil umělou poptávku po policistech s maturitou a zdravotních sestrách, či úřednicích za přepážkou s Bc. před jmenovkou.
Protože z ideologických a i korupčních důvodů se stát de facto vzdal kontroly nad soukromým a částečně i nad veřejným školstvím.
Současně s poklesem porodnosti vzniknul jedovatý koktejl, který otrávil vzdělávací systém na desetiletí.
Jen se bojím, že z tohoto "tobogánu" jen obtížně půjde ven.
Osobně vidím řešení právě v jednotných přijímacích a maturitních zkouškách.
Moc nevěřím na soudnost rodičů a regionálních politiků už vůbec ne.
"Pane Komárku,
nominální mozek, uznávám, je neštěstí s kterým mnoho nenaděláte. Intelektuální deprivace ale neznamená hloupost. Intelektuální deprivace je spojena s morálně-volními vlastnostmi. Jde o hloupost doprovázenou deprivací z nenaplněných studijních ambicí, která se většinou přetavuje v nenávist k tomu, kdo je v očích deprivanta za toto nenaplnění odpovědný. U někoho je to systém, u jiného profesůrci a překapacitované kapacity, u třetího úředníčci a aparátčíci. A u jiného třeba pozitivismus. Nikdy bych si nedovolil za intelektuálního deprivanta označit zodpovědného a pracovitého dělníka v továrně jen proto, že nemá valného vzdělání. Ale když se tento dělník začne vědomě domáhat svého domnělého práva na elitní vzdělání, aniž by tomu odpovídaly jeho schopnosti, začne hledat viníky svých studijních neúspěchů a nenaplněných životních ambic, stává se z něj intelektuální deprivant, jakých máme i ve zdejších diskusích hned několik."
Pravil deprivant.
Pane Doležele, pokud neznáte Evžena Oněgina a Bratry Karamazovy, tedy zásadní díla Puškina a Dostojevského, skutečně nechápu, jak si můžete dovolit urážet jakéhokoli češtináře. U mě byste maturitu jednoduše neudělal, protože bych Vás k ní prostě nepustila :).
Ale pokud by Vám vadila ruská klasika, zkuste C. S. Lewise, Rady zkušeného ďábla. Zmarchrobovy rady se Vám budou velice líbit. A ještě předtím doporučuji Fausta a pár kousků od Shakespeara... Pěkný večer.
PD, bylo zkompetentňování, teďkonc bude zefektivňování? Zeštíhlit, zestrímovat, outsórcovat, zkonsolidovat cašflou, sloučit, zrušit a změřit a zkontrolovat. Peněz budou hromady a bude hej rup.
"zrušit vysoké školy bez vědeckých výsledků"
Pajdy ať na vědecké výsledky kašlou a nejdříve se naučí vzdělat, inspirovat, motivovat a zejména vybírat vhodné studenty k povolání. Vědecké výsledky se dostaví pak.
"přestat financovat soukromé školy.."
Ale proč ne vašnosti. Chceme přeci umožnit kvalitní vzdělání jen pro bohaté. Vivat Babish.
"omezit síť středních škol a maturitních oborů"
a zdostupnit úzce zaměřené manuální zkompetetňení řemesla chtivým masám.
"zrušit inkluzi"
a všechny ty inkludované děti vrátit tam kam patří. Do lesa.
"zardousit chobotnici přisátou na fondy EU"
Ano, nečerpat, stejně to neumíme, ať si ty eurka nechají, nejlépe vystoupit z mrzké EU, čo nás cnostné pepíky žaluje.
"Dnes je školství černá díra, do které teče větší procento státního rozpočtu, než je tomu ve Finsku a výstup je nanejvýše průměrný."
Tak tohle je hodně blbé, i na váš standard.
Tak nevím, kdo je tady jaký deprivant. Spíše mám pocit, že vám ten soukromý sektor nějak vlezl na mozogáň.
Musím se PD zastat, i když to nepotřebuje.
Co je špatného na zefektivňování, měření a kontrolování?
Co je špatného na rušení špatných a zbytečných škol?
Proč by mělo být kvalitní vzdělání jen pro bohaté? Peníze se vrátí do státních škol a tam budou efektivně využity ke kvalitnímu vzdělávání.
Pokud na SŠ bereme čtyřkaře a pak se divíme, že neudělají maturitu, bylo by lépe z nich vychovat dobré a manuelně zručné řemeslníky.
Inkluzi zastavit a inkludovaným umožnit skutečně svobodnou volbu. Vrátit Speciálním školám předchozí vzdělávací plán, který vyhovoval jejich možnostem.
Vystoupení z EU- proč ne? Zůstávat jen kvůli čerpání není fér.
Že je školství černá díra- o tom snad není pochyb.
Co tam ještě má pan Tajný učitel za problém?
VS:"Co je špatného na zefektivňování, měření a kontrolování?"
Škola není fabrika ani firma. Aby dobrý učitel mohl dobře učit, vychovávat, motivovat a inspirovat, potřebuje svobodu ve výběru toho co, kdy a jak učit. Velký brother je v tomto kontraproduktivní, jelikož činí z učitele demotivovanou úřednickou loutku.
ad rušeni špatných a zbytečných škol. Definujte co je to špatná a zbytečná škola.
Zrušíte-li státní příspěvek soukromým školám, stát neušetří. Dobří učitelé za těch několik tisíc navíc nevyrostou na stromech. Vznikne ještě výraznější dvojí systém, než vidíme již dnes s vg. Školné se zvedne natolik, že se ze soukromých škol stanou školy exkluzivní, omezíte možnost rodičů vybrat si způsob vzdělávání pro své děti, nebo přinutíte rodiny aby se kvůli vzdělání svých dětí zadlužily, nebo emigrovaly, například jak je tomu v US. Jak víme, česká státní škola pro několik procent rodičů optimálním místem pro jejich děti není. Také proto, že stát není schopen na nich garantovat kvalitní vzdělávání, jehož výsledky pak "ověřuje" centrálními přijímačkami a maturitou, protože stát musí "garantovat", že absolventi tohoto vadného systému, "lékaři a řídící letového provozu nejsou idioti"(cit PD).
"...inkludovaným umožnit svobodnou volbu..." Copak ji dnes nemají? Ony snad do normální školy musí?
"Manuelně zručné řemeslníky" můžete vychovávat, pokud se žáci "manuelně zručnými řemeslníky chtějí stát". Prozatím to vypadá jak s uprchlíky. I kdybychom je potřebovali jako pracovní síly, nechtějí sem.
Ad vystoupení z EU. Nejen kvůli dotacím pane. Volný pohyb lidí a zboží. Statisíce ekonomicky migrujících Čechů, jejichž příbuzní doma volají stop neexistující migraci atd, atp.
Je tedy v pořádku, když na SŠ vezmou kohokoliv, i když vyhořel u přijímaček? Maturitu budeme změkčovat, aby ji mohl získat každý? Škola, na které opakovaně nezmaturuje 80 a více % žáků je dobrá a potřebná škola? Inkluze nutí rodiče dávat své děti do soukromých škol, aby nebyly bržděny inkludovanými žáky s poruchami chování. Pokud jde o volbu rodičů mezi ZŠ a SpZŠ, tak je dnes volba jednoduchá- po zrušení přílohy vyhlášky je to prašť nebo uhoď. Pokud budeme žákům, kteří mají šanci se uplatnit na trhu manuální práce mazat med o tom, že na naší SŠ z nich uděláme maturanty a nebudou tak muset do montérek, tak se moc zájemců nenajde. Mnoho takových žáků končí po 3-4 letech marného studia, k maturitě je raději ani nepustí a mohou jít zase do 1. ročníku učebního oboru. Volný pohyb lidí a zboží se dá vyjednat i mimo EU. Nebo snad Rakousko a Švýcarsko řeší clo a víza?
VS. Dokud bude financování sš nastaveno tak jak je, tak je brát budou. Jestli se to změní a pak bude stát ochoten financovat třebas třídy s deseti žáky, to se uvidí. Žáci, kteří mají šanci uplatnit se na trhu manuální práce také musí tu šanci chtít. Nezdá se, že by se žáci řídili rčením řemeslo má zlaté dno.
ad EU, Rakousko a Švýcarsko nejsou ČR.
Souhlasím s Vámi v tom, že zrušení vyhlášky přílohy, nebyl dobrý krok. Ale byl rozhodnut demokraticky zvolenými zástupci lidu, tak nezbývá než akceptovat rozhodnutí moudrých:)) jak zde někdo stále zdůrazňuje.
"Ale proč ne vašnosti. Chceme přeci umožnit kvalitní vzdělání jen pro bohaté. Vivat Babish."
Jako, že zrušením financování soukromých škol umožňujeme kvalitní vzdělání jen bohatým? Nevymkl jste si mozek? Je to přesně naopak. Cílem jsou kvalitní veřejné školy dostupné studentům nikoliv podle obsahu peněženky, nebo konexí pánů rodičů, ale podle jejich nadání, píle, schopností, dovedností, vnitřní motivovanosti, intelektu, apod. Jo, že je ekonomická situace rodičů s těmito atributy vysoce korelována, to se nelze divit. Pokud ale má schopnosti žák z chudé rodiny, a ti nejlepší často z takových rodin bývají, musí se společnost jasně shodnout na tom, že jeho vzdělání se jí financovat vyplatí stokrát více, než táhnout blbečky a flákače (jakkoliv bohatých rodičů) dvaceti lety pochybného vzdělávání.
"a zdostupnit úzce zaměřené manuální zkompetetňení řemesla chtivým masám."
No to je to, že voni jak dělaj v tom státním, tak moc nechápou jak to funguje. Jeden bych chtěl mít dva Rolsy, tři Porsche a vilu na Ořechovce, druhý deset manželek a třetí dokázat Riemannovu hypotézu. Žel, svět není jen o tom, co kde chce, ale také o tom, čeho kdo může v daném kontextu dosáhnout. Takže se nehněvaj, tajnej, ale mně je ukradený, co chtějí masy. Chtění je vždy třeba doprovodit také vynaložením nějakého úsilí. A někdy ani to nestačí. Takže smolíček pacholíček deprivantům.
"a všechny ty inkludované děti vrátit tam kam patří. Do lesa."
Do lesa jdou voni, tajnej. Když někdo blbě vidí, tak ho nepošlu na gynekologii, ale na oční, chlapče. To není žádná segregace. Tomu se v odborných kruzích říká specializace. Děti s poruchami, nechť vzdělávají k tomu určení odborníci v podstatně menších kolektivech, než v jakých je možné vzdělávat intaktního žáka.
"Škola není fabrika ani firma."
No tak soukromá je v zásadě firma, myšáku. Kuk.
Veřejná škola není ani fabrika, ani firma, ale to voni jim asi neřekli, že kontrola a měření výstupu neprobíhá jen ve fabrikách a ve firmách. Probíhá prakticky všude. Ve sportu, ve vědě, ve veřejné sféře. Stát také není firma, ani fabrika a musí být řízen, kontrolován a jeho výstupy velmi pečlivě měřeny. Než začnou trousit moudra, dovzdělaj se.
"Aby dobrý učitel mohl dobře učit, vychovávat, motivovat a inspirovat, potřebuje svobodu ve výběru toho co, kdy a jak učit. Velký brother je v tomto kontraproduktivní, jelikož činí z učitele demotivovanou úřednickou loutku."
Spousta učitelů, když dostane svobodu, tak nenaučí nic. Sice motivovaně, spokojeně, ale k ničemu. Voni by vo tom mohli leccos vědět, tajnej. Zase jen plácáte nějaké své teorie zaměřené na svých subjektivních pocitech.
Tajný učitel, Pavel Doležel
Zkuste, prosím diskutovat bez žoviálního znevažování a urážení oponenta. Lze důvodně předpokládat, že pro čtenáře, který chce sledovat argumenty, je to krajně rušivé, navíc to zjevně porušuje pravidla diskuse. Děkuji! Hezký večer!
TU:"Aby dobrý učitel mohl dobře učit, vychovávat, motivovat a inspirovat, potřebuje svobodu ve výběru toho co, kdy a jak učit. Velký brother je v tomto kontraproduktivní, jelikož činí z učitele demotivovanou úřednickou loutku."
PD:"Spousta učitelů, když dostane svobodu, tak nenaučí nic."
Díky za kompliment. Názorné. Evidentně těm vašim na krk nikdo nefuněl;(
BTW, na tomto myšlení se veze ta loutkohra s testy. Aspoň se čtenář může poučit, jaké nenominální mozgy za tím stojí. Ano je to subjektivní teorie založená na zkušenosti a pozorování několika desítek kolegů v praxi. Na und?
Re škola-firma. Ani ta soukromá škola není firma. Vzdělávání dětí není byznys. Jakmile se z toho byznys stane, jde to do kytek vašnosto. Viz současný stav. Nebo zdravotnictví nebo soukromé důchoďáky. Koruny na hlavu. Cut cost, zvětšit profit.
Re intaktní žáci. No potíž je v tom, že někomu inkluze sedí a někomu ne. Centrofilové vašeho ražení však vidí černobíle, buď všichni, nebo nikdo. Ona to pak ta počítačová hlava lepší pobere.
"Cílem jsou kvalitní veřejné školy dostupné studentům nikoliv podle obsahu peněženky, nebo konexí pánů rodičů, ale podle jejich nadání, píle, schopností, dovedností, vnitřní motivovanosti, intelektu, apod."
Pěkná proklamace, taková líbivá, třeba na bilbórdu. A tu zářnou budoucnost státního školství má zajistit nefinancování soukromých škol. Korelace mezi zázemím a studijními výsledky je už teď v kotlince větší než jinde. Hádejte proč tomu tak je. K čertu s masami.
"Takže se nehněvaj, tajnej, ale mně je ukradený, co chtějí masy."
Problém je, že masy nejsou masy. Masy jsou složené z dětí. Některé se mohou snažit samy, některé ne a některým nepomůže ani Ámos. Je učitelská odpovědnost rozeznat co kdo může a co ne a tomu co může, pomoci aby mohl více. Vámi adorovaný způsob selekce pomocí testů mi připomíná něco hodně smradlavého.
Doležele, nerad vám to prozrazuji, ale soudě dle vašich výlevů, by ve třídě na vás za deset minut začali létat kuličky. Sociální inženýry vašeho ražení by stálo za to od školy, skutečné i virtuální, držet soudním příkazem.
Docela by mě zajímalo, pro koho jsou podle TU určeny soukromé školy. Pro chudé žáky z nepodnětného prostředí? Nebo spíše pro ty, které s právě jmenovanými žáky nechtějí přijít do styku? To je to, oč tu kráčí.
bohužel naše školství zůstalo viset někde mezi 20. a 21. stoletím,zrušili jsme jednotnou státní školu,zřušili jsme systém ministerstvo-školské úřady-škola a zrušili jsme osnovy,takře si každý uči/neučí co chce,zároveň byl učiněn pokus o soukromé školství,jakýci náznak kapitalismu/konkurence, který jsme ovšem rychle zabrzdili a státt soukr školy dotuje,takže zde máme unikátní jev,máme školy státní,které si za státní peníze hrají na soukromé a máme soukromé,které vpodstatě státní,do obou valí stát peníze jako do černé díry a výsledek jest tristní,bohužel,do školské reformy,která by stanovila jasná pravidla pro školy státní (standard,financování,osnovy apod) a oddělila od státu školy soukromé (finančně i organizačně) se nikomu nechce,stav ještě není kritický,dluhové peníze v ekonomice stále fungují,takže dokud nám půjujou a my můžeme žít na dluh netřeba se vzrušovat,a to ani ve školství...
steklý/ soukromé školy by měly být:
1. pro všechny kterým nevyhovuje průměrný standart škol státních
2. nadaným dětem ,aby se mohly nadstandardně rozvíjet (pokud na to rodiče mají)
3.žákům inkluzivním,za které školní hradí formou sociální dávky stát
4.některé mohou posloužit i státu,který je může částečně dotovat,jde o školy jejich absolventi jsou pro stát potřební ale není jich potřeba moc a jejich vzdělání je drahé (např jedno učiliště pro letecké mechaniky při továrně vyrábějící letadla
5. školy obecní (dnes státní) které může provozovat obec pokud není v místě škola státní a rodiče-obyvatele obce nechtějí vozit děti do školy státní v sousední obci
bohužel naše společnost žije v mylných představách neslučitelných s realitou 21. století a zároveň trpí různými fóbiemi:
1. stát musí všude a všem zajisti nejkvalitnější vzdělání,nejkvalitnějšími učiteli za jakoukiliv cenu-omyl,stát má zajišťovat standard potřebný pro stát a pro většinu obyvatel
2. kvalita státních škol se zvýší zvýšeném platů učitelů,pravomocí ředitelů a naprostou volností výuky-omyl,je to cesta chaosu do pekel
3.soukromé školy jsou něco amorálního,jelikož slouží pouze bohatým,aby se mohli společensky vyvyšovat na chudé,kteří z toho mají depku-omyl existují i školy .bohužel je jich minimálně,které poskytují službu inkludovaným,protože současné státní pojetí jest zhovadilost,stejně tak jsou soukr školy pro neinkludované ale pro trojkaře a čtyřkaře,ze kterých rodiče-obyčejní lidí i s podprůměrným příjmem chtějí mít vycepované do životní reality připravené lidi,na takové škole rodiče neplatí své těžce vydělané peníze za to,aby se jejich děti cítily štastny a učitel s nimi metal kotrmelce ale aby do nich nabouchal co nejvíce možných znalostí,které jsou schopni přijmout a udělal je odolnými pro životní realitu,aby nezůstaly těm rodičům pak sedět na krku ale uměly se o sebe postarat
ještě poslední dodatek o nesmyslu šířeném našimi médii: náše ekonomika potřebuje technicky vzdělané,řemeslo má zlaté dno,obsolventi humanitních oborů se neuolatní a jsou na dávkách,v naší ekonomice chybí 100-200-300 000 (číslo rychle mediálně roste) pracovních sil takže realita jest taková milí zlatí:
naše ekonommiky žádné supervyspělé technické kádry nepotřebuje,jme zemí montoven a nejvíce požadovanými profesemi jsou.kvalifikovaný a pomocný dělník,skladník,vrátný,řidič,to že je nedostatek řemeslníků neznamená,že kdyby jich bylo více,že by se uživili,je pár těch co jsou ve vatě ale je mnohem více těch co živoří pod hlavičkou osvč,jelikož největším zaměstnavatelem jest stát,uplatní se nejlépe lidé s humanitním vzděláním (úředníci,učitelé apod) s narůstající legislativou eu roste i počet úředníků,
Děkuji laimes 28 za vyčerpávající shrnutí. U nás na severu v pohraničí moc soukromých škol nemáme. Někteří rodiče proto řeší únik před inkluzí stěhováním do sousedních městeček, případně nechá své děti dojíždět do škol, kde se začleňováním není tak velký problém.
PD: "Spousta učitelů, když dostane svobodu, tak nenaučí nic."
Je důležité si zapamatovat že jsme, bohužel nejen Doleželem, vnímáni jako nesvéprávné a nezodpovědné loutky, které potřebují bič a cukr, aby adekvátně odváděly svou práci. Spojeno s údajnou masovou korupcí učitelů při osudových zkouškách, je to věru nehezký profil povolání.
"Je důležité si zapamatovat že jsme, bohužel nejen Doleželem, vnímáni jako nesvéprávné a nezodpovědné loutky, které potřebují bič a cukr, aby adekvátně odváděli svou práci. Spojeno s údajnou masovou korupcí učitelů při osudových zkouškách, je to věru nehezký profil povolání."
Nemanipulujte. Ano, vy jste Doleželem vnímán jako nevzdělaný ignorant bez rozhledu, s drzým čelem. Svojí hloupost ještě dáváte na odiv a bojujete za deprivanty do roztrhání těla. Nevěřím vám ani slovo. Vy byste byl schopen ještě u té maturity ty studenty navádět, aby podváděli, abyste bojoval proti nenáviděné kontrole. Jste to vy, kdo útočí na učitele. Spousty učitelů si nesmírně vážím, od učitelů ZŠ, až po vysokoškolské pedagogy, kteří pro ně jsou jen překapacitovanými kapacitami. Dokud ale jsou mezi učiteli osoby vašeho typu, tak opravdu nelze hovořit o nějaké odpovědnosti. Vy ani netušíte, co to odpovědnost je. Ostatně nejste schopen pochopit ani základní pojmy, pletete si objektivní se subjektivním, atd.
Doufám, že zavedením pevné hranice pro přijetí na střední školu se učitelů jejich typu konečně zbavíme. V tomto kontextu zcela chápu jejich boj o koryto. Bohužel ale nemohu o jejich koryto bojovat s nimi, protože osoba vašeho typu k dětem prostě nepatří. Jak z důvodů morálních, tak z důvodů vzdělanostních.
PD: "Nemanipulujte."
Jak byste interpretoval "Spousta učitelů, když dostane svobodu, tak nenaučí nic."
Já útočím? Čemu jsem neporozuměl?
Nebudu je navádět, aby podváděli, ale samozřejmě pomohl bych, kdyby bylo potřeba. Mám-li si vybrat mezi žákem a cermatem, bude to vždy žák. To je rozdíl mezi nadhledem a lidskostí, který vy jako systémový alpinista nikdy nepochopíte.
Je mi zcela jedno čemu nebo komu věříte či nevěříte, vaše názory by byly zcela pomíjeníhodné, kdyby nebyly svou snadností atraktivní pro určitou skupinu přiblblých manažerských týpků na ministerstvu.
Doufám, že se kvalitní výukou humanitních věd zbavíme dvourozměrných všeználků vašeho ražení.
"Já útočím? Čemu jsem neporozuměl? "
Jako vždy ničemu. Nepsal jsem nic o útočení, ale o manipulaci. Učitele nevnímám obecně jako nesvéprávné a nezodpovědné loutky, nicméně je mezi nimi spousta takových, kteří nemají dostatečné vzdělání, dostatečný rozhled a dostatečné pochopení. A čím větší je rozdíl ve finančním hodnocení učitelů a lidí v komerční sféře, tím je podíl těchto individuí ve školství větší - bohužel. To je potom svéprávnost a zodpovědnost velice diskutabilní. A pro vaši informaci - i kdyby byl v republice jeden bláznivý učitel, nebo i kdyby nebyl žádný a všichni byli zodpovědní, svéprávní a skutečně všeobecně vzdělaní, tak kontrolní mechanismy stejně mají své místo a smysl. Ale to jim vysvětlovat nebudu, když voni nevytáhli nikdy pořádně paty z eráru.
"Nebudu je navádět, aby podváděli, ale samozřejmě pomohl bych, kdyby bylo potřeba. Mám-li si vybrat mezi žákem a cermatem, bude to vždy žák. To je rozdíl mezi nadhledem a lidskostí, který vy jako systémový alpinista nikdy nepochopíte."
Přesně. Čili byste klidně sám podváděl. Proč? Protože vaše hlavička nedohlédne, že ve skutečnosti nepomáháte, ale podvádíte. Především to dítě samotné. To není rozdíl mezi nadhledem a lidskostí (sic), ale mezi hloupostí a moudrostí.
"Je mi zcela jedno čemu nebo komu věříte či nevěříte, vaše názory by byly zcela pomíjeníhodné, kdyby nebyly svou snadností atraktivní pro určitou skupinu přiblblých manažerských týpků na ministerstvu."
Ale kdeže. Snadné je naopak zhasnout, tak jako si přejou voni. O povinné státní maturitě a povinné maturitě z matematiky nerozhodli přiblblí manažeři na ministerstvu, ale zákonodárci, mezi nimiž jsou učitelé, lékaři, ekonomové, historici, právníci, jazykovědci, technici, informatici, atd. Oni už se na to nemohli dívat, jak jde ta úroveň vzdělání dolů a jak si tady lžeme do kapsy a vyrábíme vysokoškoláky jen pro tituly. Vysokoškoláky, které pak stejně musí živit stát - ideálně na dluh, nebo z EU fondů.
"Doufám, že se kvalitní výukou humanitních věd zbavíme dvourozměrných všeználků vašeho ražení."
No, voni sou humanitní vědec asi jako já. Takže raději zalezou do svého jednorozměrného brlohu.
"Pane Doležele, pokud neznáte Evžena Oněgina a Bratry Karamazovy, tedy zásadní díla Puškina a Dostojevského, skutečně nechápu, jak si můžete dovolit urážet jakéhokoli češtináře. U mě byste maturitu jednoduše neudělal, protože bych Vás k ní prostě nepustila :)."
No, vy byste u mě maturitu také neudělala. Vaše znalosti mimo literaturu jsou asi stejně špatné, jako moje znalosti literatury. Zásadní rozdíl je v tom, že vy žijete na vymyšlených příbězích, kdežto já se snažím zkoumat skutečný reálný svět a jeho pravidla a proto dávám před studiem literatury přednost přírodním vědám, společenským vědám a exaktním vědám. Krásnou literaturu užívám toliko jako nástroj k ukrácení dlouhé chvíle a k zabavení smyslů. Někdo říká, že umění je způsob nahlížení na svět. Budiž. Ale není to prostředek k jeho pochopení. A to jsme stále tam, kde jsme celou dobu - studenti se nejdříve musejí něčemu naučit, něco si osvojit a něco pochopit a pak by si teprve měli vytvářet názor. Nikoliv naopak, resp. nikoliv pouze to druhé, jak bývá časté u mnohých "pseudohumanitních vzdělanců". Pokud nějaký humanitní duchovní velikán žije v bludu, že on je tím, kdo je v tom řetězci poznání nejvýše a kdo se nemusí trápit těmi technikáliemi a elementárními mechaničnostmi, tak si jen lže do kapsy. Není na světě vzdělance toho, který by duchovní vyspělostí a pochopením oplýval a elementární triviality si nedokázal osvojit. Čili jde jen o jeden veliký sebeklam.
"Spousta učitelů, když dostane svobodu, tak nenaučí nic."
"Jste to vy, kdo útočí na učitele."
"Nepsal jsem nic o útočení, ale o manipulaci."
"Učitele nevnímám obecně jako nesvéprávné a nezodpovědné loutky, nicméně je mezi nimi spousta takových, kteří nemají dostatečné vzdělání, dostatečný rozhled a dostatečné pochopení."
Tak nevím Doležele, vyberte si, co vlastně chcete z té vaší nafoukané výše těm učitelům vzkázat. Kolik je "spousta"? Nebo třeba napište, "Spousta jich nic nenaučí, krom Soukala a Stanzela. Ti naučí mnoho."
Kdyby toto napsal učitel z praxe, možná bych i částečně souhlasil. Z vaší modelářské klávesnice to zní trapně, směšně a venkoncem blbě.
"To není rozdíl mezi nadhledem a lidskostí (sic), ale mezi hloupostí a moudrostí."
Nikoli, vím-li ze čtyřleté zkušenosti, že žák učivo zvládá, pouze mu nesedne dementní formát DT, pomohu mu rád, aniž bych skrz to ztratil minutu spánku. Je to proto, že jsem se na rozdíl od vás a vašich kapacit ještě nestal vymatlaným strojem.
PD: "Oni už se na to nemohli dívat, jak jde ta úroveň vzdělání dolů a jak si tady lžeme do kapsy a vyrábíme vysokoškoláky jen pro tituly. Vysokoškoláky, které pak stejně musí živit stát - ideálně na dluh, nebo z EU fondů."
Ach tak. Oni už se zákonodárci nemohli dívat.. Proč tedy nedali učitelům více peněz? Proč nezměnili financování škol? Proč nezměnili financování a sylabus pedfakult? Proč nejsou schopni naši moudří zákonodárci garantovat úroveň vzdělávání ve státních školách, ale jsou schopni odhlasovat plošné ověřování znalostí nabytých ve vadném systému?
Mimochodem, "vysokoškoláky, které musí živit stát..." Vám, už z těch konspirací tepe žilka. Co s váma, daj si pohov, vyloží nožičky na stůl, jinak bude pepka.
Tajnej, pucujte si svoje zahnojené gumovky o někoho jiného, ano?
Děkuji panu Komárkovi, že nechal kolegy, aby si to věcně a hlavně slušně vyříkali. Já už mám jasno dávno, ale nově příchozí si takhle může udělat názor sám.
Husy svým kejháním zachránily Kapitol a byly uctívány. U nás se potrefená husa hlasitě ozve, ale na úctyhodnosti jí to rozhodně nepřidá.
"Dementní formát" DT z češtiny rozřazuje žáky daleko nejpřesněji z hlediska studijních předpokladů a znalostí, viz např. velmi rozdílné procento propadnuvších z gymnázií v testu a v ústní zkoušce. Neschopnost přijmout tento fakt lze snad prominout nezasvěceným, ale nikoli učiteli. Tím spíše, když se tento učitel podepisuje na svých žácích jednáním, jež ukazuje, že "vzdělání" se dá tzv. zařídit. A zřejmě je to právě vědomí vlastního selhání, které Tajného žene ke zběsilému napadání všeho a všech, kdo onen pokřivený obraz světa narušují.
Milí "profesoři". Na rozdíl od vás pracuji se žáky, kteří nejsou pečlivě vyselektovaní gymnaziální lumeni. Vlastní selhání jsem zatím nezaznamenal, zatím všichni mí svěřenci, ač nevyšlechtění, studium i závěrečnou "zkoušku dospělosti" úspěšně zvládli. Ale pokračujte, vaše trapné snahy o amatérskou psychoanalýzu kritiků vašeho stvoření jsou vypovídající.
"Dementní formát" DT z češtiny rozřazuje žáky daleko nejpřesněji z hlediska studijních předpokladů a znalostí, viz např. velmi rozdílné procento propadnuvších z gymnázií v testu a v ústní zkoušce. Neschopnost přijmout tento fakt lze snad prominout nezasvěceným, ale nikoli učiteli.
Ne pane. Didaktický test rozřazuje žáky spolehlivě a přesně z hlediska specifické dovednosti rychle vyplnit test a z hlediska rodinného zázemí. Nic víc.
Což je naprosto nedoložitelné a současně takový nesmysl, že si klidně dovolím nadále amatérsky psychologizovat a napíšu, že tomu ani vy určitě nevěříte. Ve vašich komentářích je totiž skutečnost většinou irelevantní, principem je čistá provokace.
Zajímalo by mne, proč je pro mnohé "pedagogy" předčasná selekce mladých lidí důležitější než to, co by se ve škole měli učit, když právě ta obsah vzdělání významně redukuje a zkresluje (viz testy).
"Dementní formát" DT z češtiny rozřazuje žáky daleko nejpřesněji z hlediska studijních předpokladů a znalostí, viz např. velmi rozdílné procento propadnuvších z gymnázií v testu a v ústní zkoušce."
Názorně předvedená jednostrannost. Kvalita všech sportovců, třeba i basketbalistů či šachistů, je měřena podle toho, jak to umí na hrazdě. Ve svém životě jsem se setkal s mnoha lidmi, kteří měli jen základní školu, ale byli nejen velice šikovní, ale též vzdělaní. A mnozí z mých žáků, kteří neměli ve škole dobré výsledky, byli posléze kvalitními profesionály i lidmi. Vliv školy se totiž mnohdy pozná až s odstupem. To už říkal např. Karel Čapek (jinými slovy).
Pane Lippmanne, polemizovat s tak jednostranně uvažujícím člověkem, jako jste vy, je marné. Zkreslujete napsané, polemizujete s něčím, co autor netvrdí.
"Názorně předvedená jednostrannost. Kvalita všech sportovců, třeba i basketbalistů či šachistů, je měřena podle toho, jak to umí na hrazdě. Ve svém životě jsem se setkal s mnoha lidmi, kteří měli jen základní školu, ale byli nejen velice šikovní, ale též vzdělaní. A mnozí z mých žáků, kteří neměli ve škole dobré výsledky, byli posléze kvalitními profesionály i lidmi. Vliv školy se totiž mnohdy pozná až s odstupem. To už říkal např. Karel Čapek (jinými slovy)."
A v čem je tedy problém, pane Lippmanne? Nemusí mít každý vysokou školu, ne?
Pane Soukale, ještě kdybyste uvedl, v čem jsem "zkreslil napsané" a proč si myslíte, že jsem "polemizoval s něčím, co autor netvrdí", a proč jsem "jednostranný". Na rozdíl od Vaší širé mnohostrannosti! Vy jste nenapsal, že "DT rozřazuje žáky daleko nejpřesněji?" A testy že nejsou jednostranné? Vždyť čeština není jazyk umělý, abstraktní, nýbrž přirozený, a proto, přes veškeré snahy neopozitivistů a formálních logiků (nic proti nim, objevili mnohé cenné skutečnosti), vágní. Takto se k němu má přistupovat a v tomto smyslu učit žáky rozlišovat významy, jejich formy, vhodnost jejich užití v různých kontextech apod. Testy mnohost vyjadřovacích možností a významů jazykových forem ohlodávají na kost, a to často jejich konkrétní podobě navzdory (viz diskutabilní úlohy, o kterých se ovšem se žáky diskutovat nemůže, na rozdíl od maturity ústní).
A vzdělání se nedá "zařídit". Už vůbec ne "tzv". To jen známky a certifikáty. Protože je stále více činíme mnohem důležitějšími než vzdělání. Kdo tohle způsobil? Žáci? Řada z nich si jen odskáče. Stejně tak jejich vzdělání. Školství je nevinné jak bílá lilie.
Jen když jste si, pane Soukale, opět ulevil. Že byste diskutoval, jsem ani nečekal, to Vás ujišťuji.
PD, jako ostatně častokrát, nepochopil podstatu toho, co jsem napsal (o to, kdo může či nemůže na VŠ mi vůbec nešlo, důležité je, co se kdo kde naučí). To Vám však u spřízněné duše, pane Soukale, zajisté nevadí.
Pane Lippmanne, podívejte se na procentuální podíl propadnuvších z gymnázií v jednotlivých částech zkoušky. Pak se zkuste zamyslet nad tím, proč jsou - s ohledem na to, jací žáci se hlásí na gymnázia a jací na jiné školy - tyto podíly násobně rozdílné.
Nevím také, co to s prominutím plácáte o selekci. Vy už jste se nakazil od Tajného Učitele přesvědčením, že žáku nelze upřít maturitu ani tedy, když neprokáže dostatečné znalosti a schopnosti? A proč se domníváte, že testy prověřují jen věci nedůležité? Dokážete snad vy - v patnácti minutách a se svým pojetím ústní zkoušky omezujícím možnost rozpoznat, zda žák jen reprodukuje naučené, nebo skutečně dokáže bezprostředně reagovat na text - ověřit žákovy znalosti v takové šíři, v jaké to dokáže test?
A otázka pana Doležela byla zcela případná. Tvrdí tu snad někdo, že člověk bez maturity nemůže být nejen šikovný, ale i vzdělaný a moudrý? A tvrdí snad někdo, že žák se slabšími či slabými výsledky nemůže obstát v praxi? Jen snad dodám, že se tak podle mých zkušeností stává méně často než v případě žáků vynikajících.
A že se "vzdělání" nedá zařídit? Proboha, vždyť o tom jsem právě psal!
Vůbec jsem si neulevil, pane Lippmanne; diskuse s vámi a vaše neschopnost vyjádřit se k věci je totiž čím dál tím více únavnější.
TU "Dementní Didaktický Test rozřazuje žáky spolehlivě a přesně z hlediska specifické dovednosti rychle vyplnit test a z hlediska rodinného zázemí. Nic víc."
Pokusím osvětlit pro nenominální mozky.
Žáci z rodin s vhodným zázemím pro úspěšné studium si, nepřekvapivě, vedou v plošných testech typu dt lépe než ti ostatní. Současně je vliv socio-ekonomického zázemí žáků na studijní výsledky v kotlince větší než jinde. To znamená, že se českým učitelům nedaří inspirovat žáky znevýhodněné svým zázemím ke studiu a to v míře větší, než v jiných zemích.
Movité rodiny jsou také ochotné investovat do cílených příprav na formát zadání úloh ve testech, což dle Štefflovy analýzy scio testů může znamenat rozdíl deseti percentilních bodů. Testy ale zázemí uchazečů nezajímá. Rozřazují stejně na základě dovednosti vyplňovat testy. To znamená že vzniká šedá zóna uchazečů, kteří by schopnost dále studovat třebas měli, ale díky koncepci přijímací zkoušky nebo nové maturity mají menší šanci uspět.
Schopnost vyplňovat didaktické testy si žáci osvojí za předpokladu cílevědomé přípravy, která je zejména, ale ne pouze na zš, podmíněna podporou rodiny fungující ve spolupráci s učitelem a studijní atmosférou ve třídě. Pokud učitel není dobrý, může ambiciozní rodina kompenzovat investicí do doučování, nebo extra domácí prací s dítětem. Pokud nemá díte oporu v rodině, může mít inspirativního učitele, nebo spolužáky ochotné pomoci. Pokud nemá ani jedno, může, ne vlastní vinou, propadnout sítem; počítač podmínky dítěte nezajímají.
Tímto se rozevírají sociální nůžky, snižuje se možnost dětí vymanit se z nepřejících podmínek a společnost přichází, neomaleně řečeno, o cenné "lidské zdroje" a celý kruh se opakuje v rodinách, které tyto děti později založí, ad infinitum. Ztráty pro společnost jsou v dlouhodobém měřítku obrovské a to nejen po stránce ekonomické, ale také kulturně společenské.
Z tohoto důvodu je oprávněné tvrzení, že výsledky tohoto typu testů vypovídají, více než o čemkoli jiném o tom, jak velký dům a jaké auto mají rodiče uchazeče. Toto je oběť na oltář tzv objektivity, souměřitelnosti a certifikace pomocí cermatestů. Můžeme spolu s místní hlásnou troubou centralistů pravit, že je nám ukradené, co chtějí masy, ale nemělo by nám být ukradené to, co je dobré pro děti v našich školách.
JS: "Dokážete snad vy - v patnácti minutách a se svým pojetím ústní zkoušky omezujícím možnost rozpoznat, zda žák jen reprodukuje naučené, nebo skutečně dokáže bezprostředně reagovat na text - ověřit žákovy znalosti v takové šíři, v jaké to dokáže test?"
Nevím jak pan Lippmann, ale ve třiceti minutách pro ústní zkoušku, spolu s obsáhlou písemnou prací, já a mnoho učitelů, které dobře znám a respektuji, ano, skutečně, ale skutečně ANO! Byli bychom mizerní učitelé, kdyby tomu tak nebylo.
A Tajný, čím máte podložené své tvrzení o podmíněnosti úspěšného zvládnutí testu?
Vzato do důsledku - zrušením testů se tedy žáci z málo podnětného prostředí nebo ze špatných tříd nebo od špatných učitelů octnou buď v situaci, kdy budou nevzdělaní pokračovat dál nebo nevzdělaní budou z dalšího vzdělávání vyloučeni. Síto jen bude méně průhledné a hůře ovladatelné. Problém prostředí (rodiny), třídního kolektivu či špatného učitele tím nezmizí. Tudíž problém není v testování, ale ve faktorech. A co s nimi chcete dělat?
Pane Soukale, mluvíte k věci. Jste(nej)lepší. Jednou provždy uznávám. Tímto kajícným doznáním bych Vám rád ušetřil námahu pro případ, že byste se opět přemohl k další diskusi (rozhodně nemám v úmyslu Vás unavovat svým plácáním, když Vy mě naopak osvěžujete). S tímto vědomím budu do ní vždy vstupovat.
Jen s tím vzděláním jste to trochu nepochopil. Rozumím, máte raději šířku než hloubku. Příště bych se možná měl vyjádřit formou testu. Aby to bylo jasné.
Krtek "A Tajný, čím máte podložené své tvrzení o podmíněnosti úspěšného zvládnutí testu?"
Kterou část tvrzení mám vysvětlit?
K:"Vzato do důsledku - zrušením testů se tedy žáci z málo podnětného prostředí nebo ze špatných tříd nebo od špatných učitelů octnou buď v situaci, kdy budou nevzdělaní pokračovat dál nebo nevzdělaní budou z dalšího vzdělávání vyloučeni. Síto jen bude méně průhledné a hůře ovladatelné. Problém prostředí (rodiny), třídního kolektivu či špatného učitele tím nezmizí. Tudíž problém není v testování, ale ve faktorech. A co s nimi chcete dělat?"
Spekulace. Zrušením testů v jejich nynější podobě by tito žáci dostali možnost u přijímacího pohovoru (ano u toho slavného tajného pohovoru s lidmi) prokázat, že mají předpoklady k dalšímu studiu, navzdory mezerám ve znalostech a dostali by možnost změnit školní prostředí, tj. vyměnit učitele a spolužáky, chytnout se a jet.
K: "Problém prostředí (rodiny), třídního kolektivu či špatného učitele tím nezmizí."
Rodina ne, ale učitelé a spolužáci pravděpodobně ano.
Dalším postranním efektem je, že i studijně nenadaní žáci, kterým rodičové zaplatili cílené testové přípravy na přijímačky, se dostanou na studium, kde by neměli být.
U loňských přijímaček jsme dokonce zaregistrovali na některých základkách úplně nový předmět v 9. třídě. Matematika pro život nebo MATEMATIKA++. Na dotaz nám bylo odpovězeno, že v tomto předmětu žáci celý rok "sjížděli testy". Vzdělávání jako křen.
Vše, co uvádí Tajný Učitel, tu už bylo mnohokrát diskutováno, nemá smyslu v diskusi pokračovat. Maturitní testy zvládají nejlépe nejbystřejší a nejlépe připravení žáci, a to bez ohledu na to, jak hluboko mají do kapsy. Sociálně-kulturní zázemí se projevuje u každého typu zkoušky stejně, pokud tedy všelijací Tajní Učitelé po svém neoživují socialistickou praxi a rovnou nepřidávají žákům body za sociální znevýhodnění.
Pane Lippmanne, užiji vaši oblíbenou větu - větu o "vzdělání" jste evidentně vůbec nepochopil.
A to mně zas baví do toho šťourat, protože mi hlava nebere, že "naspídované dítě na testy" nezvládne pohovor a obráceně. To jste fakt asi géniové. Já z pohovoru nezjistím nic, navíc furt mi to při 350 zájemcích vychází podivně.
J. S.: Tím spíše, když se tento učitel podepisuje na svých žácích jednáním, jež ukazuje, že "vzdělání" se dá tzv. zařídit.
K. L.: A vzdělání se nedá "zařídit". Už vůbec ne "tzv".
Vysvětlení pro J. S." Vzdělání lze jen pracně a doživotně získávat, "zařídit" se nedá známkami. "Zařídit lze pouze lepší známky a nezasloužené certifikáty. Nyní se naopak "zařizují" kýžené horší známky regulací náročnosti testů. Zajisté opatrně, aby to nezpůsobilo velký rozruch. Tyto známky jsou pak vnímány jako nejpřesnější měření kvality vzdělání. Zajímavé je, že jsem od Vás, pane Soukale, nikdy neslyšel, co vzděláním vlastně rozumíte. Co tedy vlastně takto přesně měříme?
Krtek, ano, děcko naspídované na testy nemusí udělat pohovor, protože se jasně ukáže, že pod povrchními účelovými nabiflovanými daty nic není. A naopak. Co je na tom k nepochopení? Váš problém s 350 uchazeči nic neomlouvá. Buď chceme vhodné uchazeče, nebo chceme snadno proveditelné testové přijímačky. Packy umýt, my nic, to testy. To si holt musíme vybrat.
"PD, jako ostatně častokrát, nepochopil podstatu toho, co jsem napsal (o to, kdo může či nemůže na VŠ mi vůbec nešlo, důležité je, co se kdo kde naučí)."
No, nevím, jestli pochopil, ale to z tohoto vašeho exposé těžko dovozovat. Ano, důležité je, co se kdo kde naučí. Souhlasím. A proto se ptám znovu - v čem je tedy problém, pane Lippmanne? Nemusí snad každý mít VŠ, ne?
Soukal."Sociálně-kulturní zázemí se projevuje u každého typu zkoušky stejně, pokud tedy všelijací Tajní Učitelé po svém neoživují socialistickou praxi a rovnou nepřidávají žákům body za sociální znevýhodnění."
Prdlajs pane. Zázemí žáků se projevuje u různých typů zkoušky rozdílně. Učitel může vidět schopnosti i skrz nepřející zázemí za dvou podmínek. Musí být fyzicky přítomen a musí dojít k obyčejné lidské interakci.
Tak nevím kdo tady oživuje socialistickou praxi - všem stejně.
Jak se vám spí, když víte, že vámi obhajovaná testokracie každým rokem prohlubuje propast mezi bohatými a chudými?
"Žáci z rodin s vhodným zázemím pro úspěšné studium si, nepřekvapivě, vedou v plošných testech typu dt lépe než ti ostatní. Současně je vliv socio-ekonomického zázemí žáků na studijní výsledky v kotlince větší než jinde. To znamená, že se českým učitelům nedaří inspirovat žáky znevýhodněné svým zázemím ke studiu a to v míře větší, než v jiných zemích."
Tak znovu - to, že se jedná o vliv socio-ekonomického zázemí žáků, je pouze hypotéza, kterou jste ale neotestoval. Jedná se tedy toliko o jakýsi neověřený předpoklad. Ne proto, že bych rozporoval, že vyšší socio-ekonomické zázemí není vysoce korelováno s úspěchem v didaktických testech a školní i kariérní úspěšností celkově, ale to zase už chce trošku intelektu pochopit, že korelace, či statistická závislost obecně, neznamená kauzální závislost. Studenti mohou stejně dobře lépe uspět v didaktických testech ne proto, že mají nějaké zázemí, nýbrž prostě proto, že jejich rodiče toto zázemí mají proto, že jsou inteligentnější, než průměrná populace a u jejich dětí je tudíž rovněž vyšší očekávaná hodnota intelektu. Nemusí to být tedy ani zdaleka tím, že někomu se rodiče věnují a někomu ne, ale prostě (tak jak tvrdím opakovaně) vrozenými kognitivními schopnostmi. Z mé zkušenosti sázím jednoznačně na tu druhou, nikoliv na tu první hypotézu, byť uznávám, že věnovat se rozvoji dítěte, zejména v raném věku, je velmi důležité a dá se mnohé zanedbat. Jak už jsem ale psal mnohokrát - z vegetativního idiota Einsteina neudělá ale milion asistentů a speciálních pedagogů a naopak, génia nezadupe ani příšerný učitel. Nanejvýše ho zpomalí, nebo na nějakou dobu otráví.
"Testy ale zázemí uchazečů nezajímá. Rozřazují stejně na základě dovednosti vyplňovat testy. To znamená že vzniká šedá zóna uchazečů, kteří by schopnost dále studovat třebas měli, ale díky koncepci přijímací zkoušky nebo nové maturity mají menší šanci uspět."
Ano, testy nezajímá nic jiného, než výkon a právě v tom je jejich síla. Jak to dělaj voni při té jejich převratné metodě otázek a odpovědí? Zeptaj se na sociální původ a podle odpovědi přidají nějaký ten bodík? Voni sou ale altruista. Jen nevím, jak k tomu pak příjdou ti, kteří se pilně připravovali a jejich výkon je lepší. Vy cílíte prostě na to, že nejlepší by bylo, tak nějak po soudružsku přijmout všude všechny. Jenže jednou tu selekci provést musíte. Pokud je obsahem vašeho tvrzení pouze to, že tuto selekci je třeba posunout tak nějak těsně před důchod, tak sorry jako, ale já to platit nebudu, nebudu, nebudu, radši se dám na vojnu ...
Nemá to totiž žádný smysl. Selekci je třeba provést před okamžik volby budoucího povolání a někdy i před rozhodování o typu tohoto povolání (jestli mám na to, živit se hlavou, rukama, nebo mi nevadí se živit jinými částmi těla - a je po nich koupěschopná poptávka). Studovat na košt je drahé a neefektivní. Ještě bych chápal vaši nevoli v systému před rokem 1989, kdy jste měl jeden dva pokusy a když nic, tak vojna, ale dnes? Můžete si maturitu střihnout klidně třeba v padesáti, kombinovaně studovat spoustu oborů třeba do šedesáti a v zásadě vás nebude nikdo omezovat ani pokud byste si chtěl v šedesáti vystudovat něco prezenčně. Jde prostě jen o to, být schopen se připravit na to, co je požadováno. Pokud jsou ty triviální maturity, nebo triviální přijímačky na VŠ dnes pro někoho nepřekonatelnou překážkou, tak je to už dost silný signál o schopnostech dotyčného. A to zcela bez ohledu na to, jakou má barvu kůže, původ, ekonomický status, víru, pohlaví, či sexuální orientaci. Jediné, co ty testy zjišťují, je výkon.
Pokud ty testy obviňujete z toho, že zvyšují sociální nerovnost v populaci, pak bych navrhoval rovnou zrušit školy a vzdělávací systém jako takový. Ať si každý dělá co chce a urve co chce. Neomezujme nikoho. Život sám určí, kdo na co bude mít a na co ne. Tak nějak metodou pokus omyl. Jen mi něco říká, že na konci ta míra sociální nerovnosti bude ještě podstatně vyšší. Ale to jen tak na okraj - pro nominální mozky.
"Krtek, ano, děcko naspídované na testy nemusí udělat pohovor, protože se jasně ukáže, že pod povrchními účelovými nabiflovanými daty nic není. A naopak. Co je na tom k nepochopení? Váš problém s 350 uchazeči nic neomlouvá. Buď chceme vhodné uchazeče, nebo chceme snadno proveditelné testové přijímačky. Packy umýt, my nic, to testy. To si holt musíme vybrat."
Nesmysl. Testy odhalí mnohem více, než učitel při pohovoru. Už proto, že nemá čas probírat se studentem celou látku. Vy si hrajete na to, že rozeznáte nějaká účelově nabiflovaná data a přitom nezvládáte ani elementární myšlenkové operace a před myšlením ze zásady prcháte. Poznáte leda prd. nalhávat si asi můžete leccos. Vy nejste (opakuji - NEJSTE) schopen rozpoznat vhodné uchazeče. Váš dojem, že propagujeme testy, abychom si neušpinili ruce vyhazováním studentů je nesmyslná projekce. Já bych jich pravděpodobně vyházel ještě mnohem více, než ty testy. Nejde mi o to, někoho vyhazovat a hodnocení výkonu nepovažuji za špinavou práci. Může mi být lidsky líto, že někdo má vyšší ambice, než schopnosti, podobně jako je mi líto, když je někdo smrtelně nemocný, nebo se mu stane třeba úraz a má trvalé následky. Spousty lidí je mi líto. Žádný nepsychopatický mozek se nedokáže rozhodovat úplně bez emocí, jedná-li se o rozhodování o lidech. Nominální mozky se ale nechají svými emocemi úplně uvláčet a to až do bodu, kdy škodí prakticky všem. Jen to nejsou schopny nahlédnout, protože nedokáží situaci zhodnotit racionálně.
"Prdlajs pane. Zázemí žáků se projevuje u různých typů zkoušky rozdílně. Učitel může vidět schopnosti i skrz nepřející zázemí za dvou podmínek. Musí být fyzicky přítomen a musí dojít k obyčejné lidské interakci."
Vaším úkolem není hodnotit zázemí studentů. Nemáte k tomu ani kvalifikaci, ani schopnosti. Ostatně většinou k tomu ani nemáte dost informací - obzvláště u přijímaček.
"Tak nevím kdo tady oživuje socialistickou praxi - všem stejně."
To jste zase nepochopil. Nikdo neříká všem stejně. Já říkám - všem podle ověřených schopností - tj. podle výkonu.
Utopičnost a nesmyslnost té vámi propagované metody ověřování by vynikla, kdybyste předvedl, jak to praktikujete. Před tím ale z pochopitelných důvodů utíkáte jako čert před křížem. Vezměme si modelovou situaci: Při přijímacím pohovoru jste už rozhodli o naplnění celé kapacity školy, až na jedno jediné místo. Na toto místo aspirují dva studenti. Jeden odpověděl na všechny položené otázky, ale má tu smůlu, že má dokonalé rodinné zázemí, rodiče jsou oba vysokoškoláci. Druhý student na dvě otázky z deseti nebyl schopen odpovědět, ale má extrémně nepříznivé rodinné zázemí, žije pouze s matkou a ta je ještě alkoholička. Kterého z těch studentů tedy příjmete? Nebo si tady zahrajme na přijímačky, abychom tu vaši zatím neobjevenou genialitu konečně objevili. Já budu hrát ty dva studenty a vy se mě ptejte na to, na co byste se jich ptal při přijímačkách. A pak se rozhodněte, koho z těch dvou studentů příjmete a své rozhodnutí zdůvodněte a obhajte.
"Dalším postranním efektem je, že i studijně nenadaní žáci, kterým rodičové zaplatili cílené testové přípravy na přijímačky, se dostanou na studium, kde by neměli být."
A jak voni to vědí, že ti žáci jsou studijně nenadaní? To vověřil nějakou tou jejich tajného převratnou echtobjektivní metodou zjišťování studijního potenciálu?
Když je tak čtu, tak mám pořád větší a větší dojem, že jim vlastně nejde vo nic jiného, než vo zvýhodnění sociálně slabých na úkor sociálně silných. Jestli voni nejsou henten onen Jánošík. Asi si popletli roli, nebo co. No, voni sou takovej nějakej popletenej.
Pane Doležele, Vaše otázka je poněkud od věci. VŠ zajisté každý mít nemusí. Ale o to mi nejde. Od samého počátku hovořím výhradně o kritériích, podle kterých se o tom, kdo je k čemu vyvolen a kdo ne, rozhoduje. Vy a někteří další o tom máte naprosto jasno, já v každodenní praxi vidím, že dnes uplatňovaná měřítka jsou velice nevhodná a pro vzdělání škodlivá. Ale to už jsem napsal mnohokrát.
Do další diskuse s Vámi vstoupím pouze v případě, že podrobně vysvětlíte, proč jsou současná kritéria pro určení kvalitního vzdělání v češtině směrodatná.
Mistře, vliv soc ekonomického zázemí žáků na studijní výsledky žáků není hypotéza.
Ano, testy nezajímá nic jiného, než výkon a právě v tom je jejich síla.
A také jejich velká slabina. Záleží odkud se koukáte.
Pokud ty testy obviňujete z toho, že zvyšují sociální nerovnost v populaci, pak bych navrhoval rovnou zrušit školy a vzdělávací systém jako takový.
Nesmysl. Úkolem učitele je mimo jiné také rozeznat studijní potenciál žáka ať pochází ze slumu a tento rozvinout do nejvyšší možné míry.
Testy odhalí mnohem více, než učitel při pohovoru. Už proto, že nemá čas probírat se studentem celou látku
Nejde ani tak o probírání celé látky jako o lidskou interakci skrze kterou se učitel doví o žákovi mnohem více.
Vy nejste (opakuji - NEJSTE) schopen rozpoznat vhodné uchazeče.
Dovolím si nesouhlasit mistře, rozpoznali jsme spolehlivě tímto způsobem stovky vhodných uchazečů, kteří úspěšně zakončili a pokud již nedostudovali, studují stále.
Vaším úkolem není hodnotit zázemí studentů. Nemáte k tomu ani kvalifikaci, ani schopnosti. Ostatně většinou k tomu ani nemáte dost informací - obzvláště u přijímaček.
Pára. Můžeme rozeznat míru zanedbání vzhledem ke schopnostem. Poměrně velmi snadno. Musíme je ale vidět a promluvit s nimi.
Vezměme si modelovou situaci: Při přijímacím pohovoru jste už rozhodli o naplnění celé kapacity školy, až na jedno jediné místo. Na toto místo aspirují dva studenti. Jeden odpověděl na všechny položené otázky, ale má tu smůlu, že má dokonalé rodinné zázemí, rodiče jsou oba vysokoškoláci. Druhý student na dvě otázky z deseti nebyl schopen odpovědět, ale má extrémně nepříznivé rodinné zázemí, žije pouze s matkou a ta je ještě alkoholička. Kterého z těch studentů tedy příjmete?
Blbě položená modelová situace. Záleží na tom, jakým způsobem uchazeč úlohy vypracuje, jak je schopen je presentovat a jaká je míra skutečného pochopení na rozdíl od nabiflovaných povrchností.
A jak voni to vědí, že ti žáci jsou studijně nenadaní?
No to právě nevědí, testy neukáží.
Když je tak čtu, tak mám pořád větší a větší dojem, že jim vlastně nejde vo nic jiného, než vo zvýhodnění sociálně slabých na úkor sociálně silných. Jestli voni nejsou henten onen Jánošík. Asi si popletli roli, nebo co. No, voni sou takovej nějakej popletenej.
Nepochopil jste sdělení. Mistře.
Pane TU, je to ještě horší. Někteří zde diskutující pochopit sdělení nechtějí.
To je, pane Lippmanne, patrné.
"Vy a někteří další o tom máte naprosto jasno, já v každodenní praxi vidím, že dnes uplatňovaná měřítka jsou velice nevhodná a pro vzdělání škodlivá. Ale to už jsem napsal mnohokrát."
Pro vaši vágní definici vzdělání asi ano. Z mého pohledu nikoliv. Vy mi nedokážete vysvětlit, proč by člověk měl mít zrovna vyvážené tři složky rozumu, co se jimi přesně míní a nakonec ani jak tu vyváženost posuzujete. K vyvážení totiž - zcela nepřekvapivě, potřebujete umět tu míru vyvážení měřit. A já vás zase nedokáži přesvědčit o tom, že to, čemu nerozumíte a o čem máte jen mlhavé a navíc spíše emocemi podmíněné představy, není ani zdaleka tak omezující, jak si představujete a navíc ani zdaleka tak elementární a jednoduché, jak by vašemu egu hrálo do kapsy. Dost možná tomu nerozumíte právě proto, že je to příliš hluboké.
"Do další diskuse s Vámi vstoupím pouze v případě, že podrobně vysvětlíte, proč jsou současná kritéria pro určení kvalitního vzdělání v češtině směrodatná."
To nedokážu. Stejně jako vy mi nedokážete vysvětlit, proč by měla být směrodatná vaše kritéria. Co ale vím, je fakt, že vaše kritéria jsou vaše, Valíkové kritéria jsou Valíkové kritéria, Dohnalové jsou Dohnalové, atd. Jinými slovy, vaše kritéria jsou subjektivní a tudíž nespravedlivá ve smyslu rovného přístupu. Vaše kritéria nejsou plně přenositelná, protože je nedokážete exaktně popsat. Vaše kritéria by platila jen u vás na škole, jinde by zase platila jiná. Že se jako zaměstnanec musíte přizpůsobit zadání svého zaměstnavatele opravdu nevnímám jako omezování osobní svobody. Na tom je založeno fungování společnosti. Jistě, máte nárok na to, zadání kritizovat a třeba i měnit. Ale pouze na základě demokratických pravidel. A já s vámi prostě nesouhlasím. Vaše víra je založená pouze na dogmatice. Nic nevysvětluje, nic nezkoumá, nevyžaduje ověření platnosti subjektivních dojmů postavených na subjektivním vnímání a velmi jednostranně zaměřené odbornosti.
Tajnej, myslím, že z vaší reakce si každý čtenář udělá obrázek.
Tam kde se dostáváte do úzkých, protože vaše víra svatá končí na úbytě, tam je najednou otázka blbá, blbá modelová situace, apod. Odpověď nedáte, jen deklaratorně popíšete, na čem všem záleží. Podstatou vaší existence je prostě prázdné blábolení a provokace. A tak pořád do kola ad absurdum.
Jednoznačně položeným dotazům se vyhýbáte, prokluzujete jako had, mlžíte, nebo je rovnou ignorujete. Prostě domyslel jste to na špičku svého nosu, ale dál už ne. Ptát se, zkoumat, analyzovat, ověřovat, se nesmí. Vše záleží na vašem osobním posouzení. Proč? Protože proto. Protože vaše osobní posouzení je přeci to nejobjektivnější z objektivních.
Když vliv socio-ekonomického zázemí žáka na studijní výsledky není hypotéza, tak co to tedy je?
"Úkolem učitele je mimo jiné také rozeznat studijní potenciál žáka ať pochází ze slumu a tento rozvinout do nejvyšší možné míry."
To je prázdný blábol. Nechcete do politiky? Takovýmito bláboly vás nakrmil kdo? Navrhuji řešit všechno tak nějak optimálně, optimálněji až nejlépe nejoptimálněji. Nerozeznávat jen studijní potenciál, ale také zdravotní, emoční, duchovní, fyzický, zdravotní, dopravní, životní, rostlinný a další potenciály a nejen žáků, ale všech a všeho. Blbosti zdar!
"Dovolím si nesouhlasit mistře, rozpoznali jsme spolehlivě tímto způsobem stovky vhodných uchazečů, kteří úspěšně zakončili a pokud již nedostudovali, studují stále."
No jó děvenko, ale to voni nesměj měřit podle toho, kdo zakončil, ale podle toho, co kdo a jak úspěšně dělá po dostudování. Že jste kdysi, když bylo zhasnuto, každého přijali a každého pustili přes školní maturitu, to opravdu není ověření vašich geniálních věšteckých schopností a funkčnosti inovativních metod ověřování potenciálů, energií a duchovní vyspělosti. To si nepletou, tajnej, nebo bude baci baci.
"Můžeme rozeznat míru zanedbání vzhledem ke schopnostem. Poměrně velmi snadno. Musíme je ale vidět a promluvit s nimi."
Ježišmarjá, voni sou ale talent. A jak rozeznávaj míru, když neměřej? Jó, já už vím. Že se ptám, co? Rozeznávaj jí přece SNADNO. Jak ženiální pane vachmajstr. Věděj voni, co vůbec znamená pojem "míra"? No nevěděj, že jo.
"No to právě nevědí, testy neukáží."
Testy jo, ale voni nevědí. Voni jenom předpokládaj na základě svého dojmu.
Doležele, kape z vás záštiplná hloupost jak sliny z tlamy Bernardýna. Nehodlám být nadále předmětem vašeho chorého ukájení. Zatím.
Pan Doležel, člověk, vyznávající exaktnost, nám naše hrubé omyly "exaktně" vysvětlil. A přiznal se k tomu, že mu nic neříká rozum morální (tedy neposuzuje, co se má a může konat a co ne) ani poetický (neposuzuje dopad jednotlivostí na celek, jehož jsou součástí, v konečném smyslu na svět, pro jiné na podobu a roli boha). Takové prkotiny neuznává. Na jeho příspěvcích je to konečně vidět. Patrně je přesvědčen, že exaktní svět abstraktní už zkonzumoval beze zbytku přirozený svět vágní. Chce všechno přesně, přestože jazyk český pochází ze světa vágního. Měl by mi poradit, jakého jazyka bych měl použít, abych mu vše vysvětlil tak, aby to bylo naprosto přesné? Zkrátka holá naprostá fakta, žádné názory. Zatím jen názorně dokazuje, že v přirozeném jazyce se pohybuje dosti nejistě. Proč jej pak při své exaktnosti vůbec používá?
Píšu to ve třetí osobě proto, že to zdaleka neplatí jen pro pana Doležela.
"Doležele, kape z vás záštiplná hloupost jak sliny z tlamy Bernardýna. Nehodlám být nadále předmětem vašeho chorého ukájení. Zatím."
Shrnutí:
Zase nic nevysvětleno, otázky nezodpovězeny, jen prázdné bláboly. Do konkrétního rozhodování se nepouštíme, protože se přeci "nebudeme pouštět do žádnejch větších akcí". "Nejseš převlečenej."
Závěr:
Nazdar v příštím kole, ve kterém zase budou předstírat, že nic nebylo řečeno, žádné nezodpovězené otázky nejsou a zase si pojedou tu svojí vodrhovačku odznova. Tak hurá do toho a nic je hotovo!
Pane Lippmanne,
v mém světě mají všichni mozek nanejvýše jeden a v něm sedí nanejvýše jeden rozum. Co je a co není morální, je otázkou funkčnosti evolučně starších částí tohoto mozku, ale nevidím důvod, proč to z toho mozku vydělovat a uměle z toho vytvářet nějakou další složku rozumu. Co se má a co se nemá, je otázkou ontogeneze a fylogeneze. Jde o chování založené na evolučních principech v prostředí kooperativní teorie her. Váš pohled se mi jeví asi podobný, jako pohled Aristotela na podstatu hmoty. Jde o pohled pohádkově poetický, ale od skutečnosti velmi vzdálený. Kdo se odmítá od pohádek posouvat ke skutečnosti, zůstává dítětem. To má sice jisté výhody, ale také jisté nevýhody. Ideální je zachovat si oblibu pohádek a zároveň být schopen ty pohádky odlišit od skutečnosti. To neumí ani celá řada dospělých jedinců. A nemusím snad zdůrazňovat, že nejde jen o skutečné pohádky pro děti, ale různá jiná vysvětlení světa, která se nezakládají na souladu se skutečností.
Z mého pohledu jsou Bohem přirozená čísla. Je to objekt, který není vidět, je nepopsatelný, nepoznatelný a přesto je. Je jednoduché ho nadefinovat, ale nemožné ho plně pochopit. Není tedy pravda, že zabývati se Bohem, je pro mě prkotinou.
Pletete se, pokud považujete abstraktní svět za exaktní a přirozený svět za vágní. Vlastně ani nechápu, co je na abstraktním světě nepřirozeného. Mně připadá mnohem přirozenější, než ten tzv. přirozený. Tedy pokud jsem správně pochopil vaše vyprávění, z kterého jsem dovodil, že abstraktní svět a přirozený svět mají prázdný průnik. Já bych, s vaším dovolením, rozdělil vnímané jinak - na svět vnímaný smysly a svět vnímaný rozumem.
Ufňukanost češtinárů už mne přestává bavit. Výtvarníci a hudebníci, spojte se! A Hrrr na ně!
Pane Komárku, neuvažujete o přejmenování České školy na Pedagogicko adrenalinový ventil? Nebo třeba na Pedagogicko parlamentní listy? :)))
Z mého pohledu jsou Bohem přirozená čísla. Je to objekt, který není vidět, je nepopsatelný, nepoznatelný a přesto je. Je jednoduché ho nadefinovat, ale nemožné ho plně pochopit. Není tedy pravda, že zabývati se Bohem, je pro mě prkotinou.
Pletete se, pokud považujete abstraktní svět za exaktní a přirozený svět za vágní. Vlastně ani nechápu, co je na abstraktním světě nepřirozeného. Mně připadá mnohem přirozenější, než ten tzv. přirozený. Tedy pokud jsem správně pochopil vaše vyprávění, z kterého jsem dovodil, že abstraktní svět a přirozený svět mají prázdný průnik. Já bych, s vaším dovolením, rozdělil vnímané jinak - na svět vnímaný smysly a svět vnímaný rozumem.
Tý Brďo! Tak tohle je tedy (ne)nominální bomba! Páně Lippmannova lingvistická teorie znaků se mi proti tomu zdá být něco mezi procházkou růžovým sadem a exaktním vědeckým pojednáním.:)))
Že se, pánové, necháte mnou tak vytočit. Vždyť vám za to nestojím.
Malý dodatek. Pan Týři, pochopil jste špatně, o prázdném průniku jsem neřekl ani slovo. Pokud Vám připadá svět abstraktní mnohem přirozenější než tzv. přirozený, pak, pohlédnete-li z okna, vidíte nikoliv nepravidelné koruny stromů, ne zcela osově souměrné lidi chodící po ne zcela přesných přímkách, kružnicích atd. Vy vidíte přesné koule, přímky, kružnice, trojúhelníky apod. Jen tu češtinu nemáte ještě takto geometrizovanou. Co s tím? Znáte nějaký "abstraktní přirozený" jazyk, kterým bychom se exaktně domluvili? Bylo by to snadné, rychlé a nemusely by se množit "objektivní" stížnosti na pana Komárka. Krásný nový svět!
Pan Lippman, myslím, podlehl své kontextové obrazně víceznakové interpretaci lingvistické teorie znaků* natolik, že už nechápe ani to, co jsem v posledním příspěvku na adresu pana Doležela vlastně napsal. Vysvětlovat mu to nebudu.
J.Týř
" Viz
Je znak víceznačný, jak tvrdí pan Lippmann?
http://www.ceskaskola.cz/2017/12/oldrich-botlik-pokracuje-v-polemice-o.html#comment-1528548786443657543
Jazyk není jen kontextově vykladatelná forma chovaní. Znaky nejsou víceznačné.
http://www.ceskaskola.cz/2017/12/oldrich-botlik-pokracuje-v-polemice-o.html#comment-2200924291970836706
Pokud to bylo na adresu pana Doležela, tak se omlouvám. Já zdaleka nečtu všechny jeho příspěvky, takže ani teď nevím, o co přesně šlo. Názory pana Doležela už delší dobu nepokládám za podnětné. Jsem ale na nesmyslné "interpretce" svých textů natolik zvyklý, že jsem se zmýlil v adresátovi. Možná by mohlo být vyměněno jen oslovení. Ještě jednou se omlouvám.
"Pokud Vám připadá svět abstraktní mnohem přirozenější než tzv. přirozený, pak, pohlédnete-li z okna, vidíte nikoliv nepravidelné koruny stromů, ne zcela osově souměrné lidi chodící po ne zcela přesných přímkách, kružnicích atd. Vy vidíte přesné koule, přímky, kružnice, trojúhelníky apod. Jen tu češtinu nemáte ještě takto geometrizovanou. Co s tím? Znáte nějaký "abstraktní přirozený" jazyk, kterým bychom se exaktně domluvili? Bylo by to snadné, rychlé a nemusely by se množit "objektivní" stížnosti na pana Komárka. Krásný nový svět!"
Pane Lippmanne, co přesně je na dokonalé kouli, kružnici, nebo přímce nepřirozeného? myslíte, že přirozené je jen to, co vnímáte smysly? A jak jste dospěl k tomu, že matematika modeluje vše jen těmi základními objekty, které znáte? Větvení stromu se kupříkladu dá modelovat fraktálem. Matematika pracuje s varietami, vč. komplexních variet. Ve smysly vnímaném světě sice hledá inspiraci, ale v mnoha ohledech vnímání smysly rozšiřuje. Dokáže pracovat nejen s mnohorozměrnými prostory, ale dokonce i s nekonečněrozměrnými. Je spousta abstraktních objektů, které nemají přímo žádný smyslový ekvivalent a přesto je lze s úspěchem zkoumat a dokonce to vede k použití i v tom světě vnímaném smysly.
Pokud jde o "abstraktní přirozený jazyk", tak bych měl jeden dotaz - jaký je rozdíl mezi jazykem abstraktním a jazykem neabstraktním? Jediný neabstraktní jazyk, který znám, je ten, který má většina lidí v ústech. Jazyk přirozený je víceznačný, ale nebývá to ani zdaleka tak často chybou jazyka, dojde-li k nedorozumění. Spíše v jeho užívání. Nechápou-li někteří lidé významy pojmů (kupříkladu tajnej si myslí, že objektivní je vlastně subjektivní a naopak), pak se těžkou dohodnou mezi sebou. Vy zase rád poeticky vyprávíte o různých vašich konstrukcích, které ale obvykle nejsou postavené na hlubším vhledu. Spíše jste zvyklý užívat nějakých svých asociací vázaných na vaše představy o světě - třeba mechaničnost, geometrizace, apod. Dělá to na mě dojem, že stále žijete na myšlenkách starých Řeků, zejména Platónovi a jeho idejích.
Tak si, pane Doležele, modelujte dál stromy fraktálem, blouděte si svým fraktálovým lesem a po libosti využívejte variet, vč. komplexních k vytváření svých dojmů (fuj, tak neexaktní slovo!) o druhých. O jazyce téměř nic nevíte a ani vědět nechcete. Proč bych Vám něco marně vysvětloval. Leda že bych se zbláznil.
"...kupříkladu tajnej si myslí, že objektivní je vlastně subjektivní a naopak..."
Tak nevím, Chceme-li se dopídit rozsahu znalostí/dovedností/vědomostí člověka pomocí jednoho blbě udělaného zaškrtávacího testu, servírovaného ve stresujících podmínkách, a stavět na tom jeho budoucnost, to není ani subjektivní ani objektivní, ale jen a pouze pitomost, čehož důkazem je Doleželova a Co. testofílie.
Chci-li se dovědět něco o předpokladech/znalostech/dovednostech člověka, pomůže mi co nejvíce infomací o něm, od co nejvíce lidí, kteří ho znají. V našem případě jsou to učitelé, kteří ho leta učili a hodnotili a své hodnocení sem krát zapsali na papír, kterému se říká vysvědčení. To je objektivní.
"Tak si, pane Doležele, modelujte dál stromy fraktálem, blouděte si svým fraktálovým lesem a po libosti využívejte variet, vč. komplexních k vytváření svých dojmů (fuj, tak neexaktní slovo!) o druhých. O jazyce téměř nic nevíte a ani vědět nechcete. Proč bych Vám něco marně vysvětloval. Leda že bych se zbláznil."
Já tvrdím, že popisovat smysly vnímaný svět lze jedině abstraktně. Nic jiného k dispozici nemáte. Můžete to dělat exaktně, pomocí exaktně definovaných pojmů, což má své nesporné výhody a umožňuje jít do mnohem větší hloubky, nebo vágně, pomocí přirozeného jazyka, což umožňuje víceznačnost, nepřesnost, ale cenou za to je povrchnost a nízká míra dosažitelné složitosti. Nikdy jsem nevyužíval variet, či fraktálů k vytváření dojmů o ostatních lidech. Buď mohu popsat přesně alespoň něco, nebo zcela nepřesně cokoliv. To první vede k tomu, že vím alespoň něco, alespoň o něčem, to druhé vede k tomu, že vím nic o všem. Proto podle mě to druhé nemá valného významu.
Přirozený jazyk jsem nestudoval a tak toho o něm až tak moc nevím. Jen to, co jsem se naučil na gymnáziu. Z toho ale neplyne, že o jazyce téměř nic nevím. Znám ale poměrně slušně celou řadu umělých (programovacích jazyků). Namátkou Visual Basic, Pascal (Delphi), Javu a učím se Python. Kolik takových jayzků umožňujících exaktní "komunikaci" s počítačem a s ostatními programátory, znáte vy, pane Lippmanne? Myslím, že znalost nějakého programovacího jazyka by vám dost prospěla při směřování vašich dalších úvah.
"Tak nevím, Chceme-li se dopídit rozsahu znalostí/dovedností/vědomostí člověka pomocí jednoho blbě udělaného zaškrtávacího testu, servírovaného ve stresujících podmínkách, a stavět na tom jeho budoucnost, to není ani subjektivní ani objektivní, ale jen a pouze pitomost, čehož důkazem je Doleželova a Co. testofílie."
Tajnej, to je jen snůška deklarací. Pojmu "důkaz" neorzumíte. Nezbyde vám, než se vztekat a dupat nožičkama, nebo přesvědčit většinu, aby sdílela vaší víru. Žel, většina populace je na Gaussově křivce rozdělení intelektu v populaci vpravo od vás a tak se to sotva podaří.
"Chci-li se dovědět něco o předpokladech/znalostech/dovednostech člověka, pomůže mi co nejvíce infomací o něm, od co nejvíce lidí, kteří ho znají. V našem případě jsou to učitelé, kteří ho leta učili a hodnotili a své hodnocení sem krát zapsali na papír, kterému se říká vysvědčení. To je objektivní."
Není. To je zase jen vaše víra. Už jen kdybychom provedli hodnocení vašich intelektových výkonů na tomto webu, tak ode mě dostanete kuli, od pánů Soukala, Kostečky, Stanzela to, počítám, také nebude žádná hitparáda, ale Komárek, Dohnalová, Valíková, Lippmann a další, by vám třeba dali známky lepší. Hodnocení prostě záleží na tom, kdo hodnotí, jak je vzdělán, jaké má nároky, co je schopen posoudit, jakou má odbornost, na co klade důraz, jak je mu hodnocených líto, co do jejich hodnocení chce zahrnovat, atd. A v tom tkví ta subjektivita. Vaše naivní fantasmagorie jsou irelevantní. Ale rozumím té manipulaci s tím vysvědčením. Snaha dobrá, ale sežere vám to málokdo.
Post a Comment