„Pozitivní je, že ve veřejném prostoru debata o školství probíhá a vstupuje do ní řada subjektů. Paradox se ale skrývá uvnitř samotných škol, které by sice měly vést k demokratickému smýšlení, ale v nichž o probíhajícím dialogu můžeme mluvit jen málokdy. Vstup nedospěláků do diskuse o podobě jejich vlastního vzdělávání je stále výrazně nepopulární,“ říká předsedkyně České středoškolské unie Lenka Štěpánová v rozhovoru pro Hospodářské noviny.
Lenka Štěpánová (twitter.com) |
Česká středoškolská unie v minulém roce přišla s návrhem, aby se s žákovskou zpětnou vazbou pracovalo přímo v systému dalšího vzdělávání pedagogů. Mezi přínosy žákovského hodnocení jsme vyzdvihovali především jeho komplexnost. Nikdo totiž nemá o průběhu výuky za zavřenými dveřmi třídy takový přehled jako právě žáci. Hospitace v porovnání s nimi pokryjí pouze nepatrný zlomek vyučovacích hodin. Rozsáhlý zahraniční výzkum navíc poukazuje na to, že přínos odpovědí v dobře sestaveném dotazníku může být pro učitele naprosto jedinečný a sloužit by měl jako nástroj pro reflexi učitelské praxe. Té je v českém školství pomálu, ať už jde o pedagogy v terénu, nebo studenty pedagogiky. Po našem návrhu se vzedmula vlna nevole, někteří učitelé se obávali zneužití dotazníků nebo velké administrativní zátěže.
Celý rozhovor naleznete v dnešní příloze Hospodářských novin Inovace ve vzdělávání
5 comments:
Je vidět, že nám roste další politička. Odmítání, o kterém píše, nastalo proto, že ČSU chtěla prosadit, aby žákovské hodnocení hrálo roli v případném kariérním postupu, tedy aby spolurozhodovalo o finančním ohodnocení. To bylo hlavní jádro oněch protestů, jak si lze ověřit v diskusi pod článkem ze září 2016. Užitečnost žákovské evaluace tuším nikdo nezpochybnil.
"Také další vzdělávání učitelů ve svém oboru a didaktice by mělo být hlavním požadavkem pro kariérní řád, přesně jak ministerstvo navrhuje. Chybu ale vidíme v tom, že do hodnocení učitele před komisí pro kariérní postup se nedostanou názory žáků. Pedagog se tak může zlepšovat jen na papíře a v samotné výuce nic neměnit,” říká Štěpán Kment, předseda České středoškolské unie." [...] “Pokud chceme omezit frontální způsob výuky, časté učení nazpaměť a malou komunikaci učitele se svými studenty, musí žáci mít možnost se k učiteli smysluplným způsobem vyjádřit a vědět, že jejich názory jsou zohledněny právě při kariérním postupu daného učitele,” uzavírá Štěpán Kment.
Jak vidno z těchto formulací, ČSU si de facto vynucovala vliv na hodnocení učitele v rámci (dnes již) zamítnutého kariérního řádu. Na zásadní (a nedomyšlené) právní konsekvence této snahy poukázal nick L: " Ale v souladu s právem by takové hodnocení muselo být konkrétní, jmenovité a přezkoumatelné v rámci správního řádu. Odvolání učitele proti hodnocení žáků by se podávalo k nadřízenému orgánu. V případě středoškolské unie by to byla asi Studentská komora Rady vysokých škol? A samozřejmě v případě neobjektivního hodnocení by byli žáci žalovatelní o náhradu škody."
Problém je, že jako žák budu nejlépe hodnotit učitele, který nebude učit. Což už se dnes děje, když na některých školách se nematuritní předměty prostě vypouštějí (natáčí se video, případně se nedělá vůbec nic).
Už se ČSU odhodlala zveřejnit počty svých členů?¨
Nebo třeba zápisy z jednání, které "jménem středoškoláků" vede?
Je otázka, kam to školy posune.
Je třeba také diskutovat o tom, kdy konečně přestanou učitelé hodnotit žáky.
V rámci autoevaluace školy se to už děje. Záleží na vedení, jak to vxyhodnotí.
Post a Comment