Pokud budeme chtít řešit islámský radikalismus u mladých lidí, musíme začít přímo v rodinách. Myslí si to britská religionistka pákistánského původu Mona Siddiquiová. "Muslimové musí více mluvit o těchto problémech," připouští v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Mona Siddiqui (ed.ac.uk) |
V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:
V jedné své knize jste napsala, že Ježíš je mostem mezi islámem a křesťanstvím. V jakém smyslu?
Mimo křesťanství je islám jediným náboženstvím, ve kterém je Ježíš přítomen. V žádném jiném ne. Protože je Ježíš zmiňován v Koránu a je muslimy uctíván, je mostem pro vzájemnou komunikaci. Samozřejmě tu jsou velké teologické rozdíly, rozdíly v otázkách doktríny mezi islámem a křesťanstvím. Ale to nevylučuje dialog a komunikaci.
V Evropě vzniká mnoho literatury o islámu, existují výzkumná centra, studijní materiály. Na druhé straně vidíme, že v islámském světě je velmi malý zájem o studium křesťanství, je málo expertů na křesťanství…
Religionistika a studium náboženství patří do humanitních věd a ty jsou obecně v islámském světě upozaďovány. Studenti jsou od nich odrazováni. Dává se přednost vědě a technickým oborům, ne humanitním. S tím, že to dává lepší možnost uplatnit se na pracovním trhu.
Na západě je islám velkým tématem, ale zároveň jako by v mnoha zemích křesťanství uvadalo. Do kostelů chodí lidé málo, církvím ubývá věřících. Je to přirozený proces?
Myslím, že na Západě se jedná o jakousi deziluzi z institucionalizovaných podob náboženství. Jde o součást nedůvěry v instituce. Ano, institucionalizované křesťanství je v západní Evropě na ústupu, církve už nejsou silou držící společnost pohromadě jako v minulosti. Ale myslím si, že lidé budou vždy usilovat o hledání něčeho, čemu budou věřit, byť to bude jinými cestami, než je dosavadní podoba křesťanství nebo islámu.
Celý text naleznete zde
0 komentářů:
Okomentovat