Fyziku musí žák především pochopit, pamětní složka je méně důležitá, říká učitel

Omezit rozsah učiva, neučit povrchně, ale probíraná témata co nejvíce vysvětlit. Tak chce krajský metodik a učitel fyziky a matematiky na Gymnáziu Jateční v Ústí nad Labem Jiří Králík zatraktivnit fyziku pro středoškoláky. Neoblíbenost předmětu podle něj nevyplývá z povahy fyziky samotné, ale spíše z buldozerového přístupu k její výuce, vysvětluje pro Děčínský deník.

„Rozsah látky je předimenzovaný. Je vyučováno příliš mnoho oblastí při příliš skoupé hodinové dotaci, a to nutí učitele vyučovat převážně povrchně. Než si žáci stačí učivo alespoň trochu zvnitřnit, aby ho byli schopni samostatně aplikovat, přesedláváme na další, zpravidla do značné míry nezávislé téma,“ popisuje Jiří Králík. Školáci se tak většinu látky učí nazpaměť.

Za tento problém si však podle Králíka může učitelská fyzikální komunita do značné míry sama. „Vždy, když se ozvou hlasy po redukci učiva, vzedme se vlna nevole s tím, že přece není možné, aby student střední školy neslyšel o povrchovém napětí kapalin, zobrazovací rovnici dutého zrcadla, výkonu v obvodu střídavého proudu s cívkou a tak podobně,“ připomíná učitel.

Fyzice by podle jeho názoru slušelo méně témat. Ta ale musí být provázaná a učitelé by je měli vysvětlit do hloubky.

Celý text naleznete v příloze Děčínského deníku Vědec, řemeslník nebo technik?