Naše základní škola ZŠ Meteorologická se nachází na okraji Prahy, blízko velké vietnamské tržnice SAPA. V současné době školu navštěvuje přes sto žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ), což je přibližně pětina celkového počtu žáků. Nejvíce jsou zastoupeni žáci, jejichž mateřským jazykem je vietnamština. Dále jsou to žáci z Číny, Ukrajiny, Ruska, výjimečně z jiných zemí. Do celkového počtu žáků jsou zahrnuti i žáci, kteří navštěvují naši školu již řadu let a zvládají učivo v zásadě stejně jako ostatní žáci. Na druhé straně jsou to ale i žáci, kteří jsou v České republice třeba jen velice krátkou dobu a česky se prakticky nedorozumí.
Alfou a omegou všeho je vstřícnost jednotlivých učitelů, kteří se snaží hledat něco, co by se žák-cizinec dokázal naučit. Stejně jako mezi běžnými žáky se i mezi cizinci najdou takoví, kterým učení moc nejde a nebaví je. Ale velmi často se najdou i takoví, u kterých jen obdivně pozorujete, jaké dělají pokroky. Žáci jsou prostě každý jiný, a proto naši učitelé zacházejí s každým žákem individuálně. Vždy oceňujeme, když se žák snaží alespoň v rámci svých možností.
Několik příkladů podpory při výuce
Žák si zatím nedokáže poradit s určováním větných členů ve větách, úkol je pro něj vzhledem k úrovni jazykových znalosti těžký, proto mu učitel zadá alternativní úkol, na který jeho znalost stačí. Například bude ve větách hledat slovesa a případně se pokusí určit osobu, číslo a čas.
Třída píše pravopisné cvičení, které učitel diktuje. Je několik variant, jak žáka zapojit. Žák píše podle diktátu, cvičení mu pak učitel opraví a on si (ideálně s asistentkou) text přepíše znovu, tentokrát bez chyb. Lze mu připravit třeba pouze doplňování. Text můžeme také vytisknout a žák může při diktátu zároveň nahlížet do předtištěného textu.
Ve slohu chce učitel, aby se pokusil žák napsat alespoň něco jednoduchého, a zhodnotí, jestli má text alespoň základní sdělnost, ale samozřejmě odhlédne od pravopisu, větné stavby apod.
V literatuře nemusí přečíst na referát celou knihu, ale například krátkou povídku, článek nebo pohádku. Za důležité se považuje to, aby dokázal sdělit, co se dočetl. Pokud se stydí přednést před spolužáky, může odevzdat písemně.
Vždy si opisuje zápis z tabule do sešitu, ačkoliv výkladu třeba přesně nerozumí. Může jej pak probrat s asistentkou na doučování nebo alespoň trénuje opisování textu.
Vyučující vybere z probíraného učiva klíčová slova, které si žák vyhledá a seznámí se s jejich významem.
V hodinách dějepisu se události zařazují pokud možno i do kontextu země původu žáka-cizince.
Z připraveného testu vybere vyučující několik otázek, které může zvládnout i žák-cizinec. Na vypracování testu má více času.
Žák může mít vždy k ruce překladač nebo slovník.
Některé úkoly může dle potřeby vypracovat na počítači.
Celý text naleznete zde
1 comments:
no to potěš hodiny
Post a Comment