S dětmi s poruchou chování si školy často nevědí rady. Děti mohou být nesoustředěné, hyperaktivní, rušit při výuce a mohou mít i agresivní sklony. Může se jednat o psychiatrické onemocnění, ale také třeba jen o nevychovanost. „Porucha chování je dost častá a běžná a záleží na tom, jak dítě své chování ventiluje. Některé je zvladatelné, jiné dělá excesy. Obecný návod není, je spousta metod a na každé dítě se musí jinak a učitelé by to měli umět,“ řekl Právu Jan Korda, ředitel ZŠ a MŠ Lyčkovo náměstí v Praze.
Jan Korda (zs-ln.cz) |
Jeho učitelé nejprve usilují o dodržování pravidel školy. Pokud dítě v širším kolektivu vyrušuje a nepomohou ani napomenutí, může být ze třídy vykázáno. „Výuka se pak přesouvá do ředitelny, kde si třeba dělá tu fyziku, matiku. My ho neochudíme o vzdělání, ale je třeba, aby si to uvědomil,“ vysvětlil.
Jestliže nezafungují možnosti, jež má škola k dispozici, třeba pohovor u školního psychologa, případně speciálního pedagoga, obrací se na rodiče, doporučuje jim návštěvu odborníka. Pokud rodiče nespolupracují, lze v krajním případě oslovit OSPOD. Podle Kordy ale sociálka rodičům moc nepomůže, protože je spíše represivní orgán.
Podle Kordy by u dětí s poruchou chování pomohly menší kolektivy, protože každé dítě pro něj znamená další impulzy. Jenže za současného financování školství, kdy se zohledňuje počet žáků ve školách, by se to řediteli nevyplatilo. A současná pravidla pro inkluzi umožňují snížit počet dětí ve třídách na 17 až v případě, že ve třídě jsou přítomny alespoň čtyři děti s nějakou poruchou.
Celý text naleznete v dnešním vydání deníku Právo
1 komentářů:
No, to by jednoho nenapadlo...
Okomentovat