Česká školní inspekce zveřejnila výroční zprávu za rok 2016/2017. V kapitole 5 se věnuje také realizaci závěrečných zkoušek podle jednotného zadání a uvádí ji hned na prvním místě mezi pozitivními zjištěními. Uvádí to ve své tiskové zprávě Národní ústav pro vzdělávání a upozorňuje na pasáže z publikace ČŠI, které se závěrečné zkoušky týkají.
V nematuritních oborech vzdělání pokračuje úspěšná implementace závěrečných zkoušek konaných podle jednotného zadání do systému odborného vzdělávání.
ČŠI v květnu a červnu provedla kontrolu organizace a průběhu závěrečných zkoušek podle jednotného zadání v 67 středních školách a ve 112 oborech vzdělání, z toho v 95 oborech kategorie H, 15 oborech kategorie E a 2 oborech kategorie C. Porušení byla zjištěna ve čtyřech oborech vzdělání. Ve dvou případech nebyly žákům oznámeny výsledky praktické zkoušky nejpozději jeden týden před konáním ústní zkoušky, v jednom oboru byly zahájeny zkoušky před 20. květnem a v jednom oboru bylo zjištěno porušení v organizaci a průběhu ústní zkoušky.
V 9,6 % oborů se uskutečnila písemná zkouška na počítačích. Vše proběhlo bez problémů, učitelé i ředitelé oceňovali funkčnost systému, menší administrativní náročnost, objektivizaci hodnocení, kvalitu grafických výstupů a možnost vyzkoušet si systém „nanečisto“.
Praktická zkouška proběhla ve 12 oborech vzdělání ve firmě. V 71 oborech vzdělání (81,6 %) měli žáci u ústní zkoušky k dispozici doplňující podklady (ukázky materiálů a výrobků, obrázky, schémata apod.). Aktualizované otázky z oblasti světa práce hodnotili učitelé nejčastěji jako spíše lepší (50 %) nebo srovnatelné (43 %) s předchozími.
Realizace praktické závěrečné zkoušky podle jednotného zadání přinesla opět u některých oborů vzdělání zvýšené náklady na straně školy i žáků. Z anketních formulářů zadaných ředitelům škol vyplynulo, že u 52,4 % oborů si závěrečné zkoušky vyžádaly zvýšené náklady na straně školy a u 14,4 % oborů si vyžádaly zvýšené náklady na straně žáků.
Podle statistiky Národního ústavu pro vzdělávání uspělo při závěrečných zkouškách 93,7 % žáků v písemné zkoušce, 97,3 % žáků v praktické zkoušce a 97,2 % žáků v ústní zkoušce. Celkově byly výsledky u závěrečných zkoušek výrazně lepší než u zkoušek maturitních. Více jak 15% neúspěšnost měli žáci v písemné zkoušce v oborech vzdělání Autoelektrikář (26,6 %), Řezník – uzenář (17,1 %), Manipulant poštovního provozu (17,1 %), Chemik (16,7 %), Podlahář (16,7 %) a Stavební práce (16 %). V praktické zkoušce byli nadprůměrně neúspěšní žáci oborů Podkovář a zemědělský kovář (23,5 %) a Strojník silničních strojů (20 %). U ústní zkoušky nebyla v žádném oboru zaznamenána vyšší než 15% neúspěšnost.
Další informace naleznete zde
5 comments:
Kdybych nevěděl jak moc jsou rozdílné státní maturita a jednotné závěrečné zkoušky a jak to probíhá, tak bych si myslel, že ta čísla něco znamenají.
"V 9,6 % oborů se uskutečnila písemná zkouška na počítačích. Vše proběhlo bez problémů, učitelé i ředitelé oceňovali funkčnost systému, menší administrativní náročnost, objektivizaci hodnocení, kvalitu grafických výstupů a možnost vyzkoušet si systém „nanečisto“."
Tak by mě zajímalo, jestli učitelé a ředitelé při šetření lhali, nebo zda jde třeba jen o účelové zpracování statistických dat, i když na druhou stranu věřím, že někomu současná podoba skutečně vyhovovat může...
Administrativní náročnost je poměrně subjektivní, záleží velmi na tom, kolik žáků ze školy JZZ skládá na počítači a kolik je to dohromady procent ze všech žáků, skládajících závěrečnou zkoušku na dané škole.
Kvalita grafických výstupů je ovšem něco, co už ocenit opravdu nedovedu. A ještě horší je to s grafickým vstupem na straně žáků, kdy grafický editor v prostředí zkoušek je naprosto nevhodný k jakémukoliv kreslení.
Některé úlohy jsou také nejasné či neoptimalizované pro počítačovou variantu testování.
Že lze systém vyzkoušet nanečisto je sice dobré, jen to zase přidává na časové náročnosti. Někdy to vyzkoušení musí proběhnout, někdo ho musí zorganizovat...
Úspěšnost u testů JZZ bych připisoval především tomu, že jsou minimálně na internetu ke stažení ostré úlohy z minulých let a nikdo se příliš neobtěžuje s jejich obměnou. Žáci se to běžně učí nazpaměť.
NÚV: Stručně reagujeme na kritiku pod článkem
Pokud jde o kvalitu grafických výstupů – je třeba uvést konkrétní obor a kód úkolu. Nekvalitní výstupy se totiž na základě podnětů ze škol předělávají.
Autor píše, že grafický editor je „naprosto nevhodný“. Toto tvrzení odporuje převládajícím zkušenostem, je ale možné, že v některé úloze není editor vhodně použit – je třeba uvést konkrétně, abychom to mohli posoudit.
Některé úlohy jsou podle kritiky „nejasné či neoptimalizované pro počítačovou variantu testování“. Zobecňovat takto není solidní, pravdou je, že úlohy jsou ve velké většině jasné a vhodné pro počítačovou formu. Kromě toho banka úloh je průběžně revidována na základě konkrétních připomínek ze škol.
Co se týče stesku na časovou náročnost – příprava závěrečných zkoušek kladla vždy nároky na čas, zejména když zadání připravovaly školy samy. Zkouška na počítači není povinná, škola může zadání vytisknout a dát žákovi na papíře. Je třeba si uvědomit, že možnost skládat písemnou zkoušku na počítači a vyhodnocovat výsledky elektronicky je v kontextu ČR zcela jedinečná.
Podle kritiky jsou na internetu běžně dostupná zadání z minulých let – ta mohou sloužit jako studijní podklad, je ale velmi nepravděpodobné, že by se našel svědomitý žák, který by se je učil nazpaměť. Ani žádné současné téma, které by se předem vyzradilo, žákovi nepomůže, neboť ve většině oborů se žákům vygeneruje jedinečné téma z banky úkolů.
Já Vám děkuji za stručnou reakci a omlouvám se, že píši až teď, zdejší diskuse již z důvodu neobhajitelných cenzorských zásahů vůči některým diskutujícím (nikoliv vůči mně) nesleduji.
Obávám se ovšem, že se vesměs neshodneme, což je zřejmě způsobeno tím, že já jsem učitel, co musí žáky na takové zkoušky připravovat, zatímco Vy zkoušky hájit budete zřejmě již z principu. Konkrétní úlohy s chybami Vám při vší úctě teď dohledávat nebudu, nemám na to totiž čas, ale osobně bych ocenil, kdyby proběhla revize úloh pod dohledem někoho, kdo ví, jak má taková testová úloha vypadat. Pokud ovšem reagujete na podněty ze škol, obrátíme se přímo na Vás, až na některou problémovou úlohu narazíme.
Integrovaný grafický editor byl někdy nestabilní i na doporučeném prohlížeči a není vhodný ke kreslení, je to spíš nástroj na náčrtky a malůvky. U technických oborů bych ale ocenil možnost skutečného kreslení.
Co se týká Vašeho názoru, že je "velmi nepravděpodobné", aby se žáci dostupné úlohy učili nazpaměť, tak to Vás musím vyvést z omylu, protože to přesně se děje a vzhledem k typům úloh a způsobu jejich zadávání to není ani nikterak problematické. Učí se na to úplně stejně jako například na řidičák. Někteří učitelé je v tom přímo podporují. A tím podle mého názoru tento typ zkoušky naprosto ztrácí smysl, protože vím, že takovou zkouškou projde i žák, který fakticky tématu nerozumí. Je to problém, který se táhne již od té předchozí aplikace JZZZ, kde byly všechny otázky i odpovědi v textovém souboru, který se běžně distribuoval mezi žáky, který se využíval při soutěžích odborných dovedností atd. Žák jen viděl začátek otázky, věděl, že odpověď C je správná, nemusel znát ani obsah odpovědi. Kolik se od té doby (2011) změnilo testových otázek v jednotlivých oborech?
Co se týče stesku na časovou náročnost - nešlo primárně o stesky na časovou náročnost, šlo o to, že se nedá jednoznačně říct, že zkouška celkově je časově méně náročná. Fakticky při plošném testování v celé škole určitě přinese časovou úsporu, ale jinak už tomu je, pokud z nějakého důvodu škola zvolí pro různé obory různý způsob provedení zkoušky. Musím však ocenit samotnou aplikaci, ta funguje velmi dobře, jsou možné importy i exporty, má jednoduché nastavení, to je v našem školském prostředí spíše výjimka. Škoda těch již zmíněných pádů grafického editoru.
O jedinečnosti tohoto formátu zkoušky včetně automatického vyhodnocení některých úloh se nepřu, jen nevím, jestli tato jedinečnost je ve prospěch institutu závěrečné zkoušky a ve prospěch samotných žáků, a to především vzhledem ke všemu výše uvedenému.
Hezký den, pane Kantůrku.
Je vidět, že Vaše připomínky vycházejí z konkrétních praktických zkušeností. Myslím, že by proto bylo dobré, kdybychom se spojili jinak, než prostřednictvím blogu České školy. Prosím ozvěte se mi na mail: zoja.franklova@nuv.cz, případně i s telefonním kontaktem, abychom se mohli dohodnout. Předem díky a moc zdravím.
Zoje Franklová
Post a Comment