„Na vzdělání záleží. Vzdělání formuje naši identitu, rozvíjí naše sociální schopnosti, předurčuje naše kariérní šance. Jako takové je vzdělání jedním z nejdůležitějších lidských práv, která náleží nám všem. Přesto řada evropských zemí nadále diskriminuje určité skupiny dětí, zejména romské děti, děti se zdravotním postižením a děti migrantů, a to tím, že jim poskytuje vzdělání v segregovaných podmínkách. Také systém vzdělávání v České republice po mnoho let vykazoval tytéž nedostatky. V současné době však vyvstala šance na změnu,“ píšou ombudsmanka Anna Šabatová a komisař pro lidská práva Rady Evropy Nils Muižnieks v Hospodářských novinách.
 |
| Anna Šabatová (ochrance.cz) |
Tato cesta je velmi povzbudivá a její další následování by mělo zůstat jedním z prioritních bodů agendy nové vlády. To však bude vyžadovat silný politický závazek, protože provedení zákona bude přinejmenším stejně obtížné jako jeho přijetí. Individuální zájmy na zachování segregovaných vzdělávacích systémů zůstávají silné; financování inkluzivního vzdělávání a odborné přípravy učitelů je často nedostatečné; a mnozí rodiče nadále zastávají odmítavý postoj k začleňování dětí z menšinových nebo zvláště zranitelných skupin do hlavního vzdělávacího proudu.
Tyto překážky představují skutečnou hrozbu pro schopnost těchto dětí vytvářet svou budoucnost na rovnocenném základě s ostatními. Vláda by je proto měla odstranit. Vidíme zejména čtyři opatření, která by měla být přijata k dosažení tohoto cíle.
V prvé řadě by vláda měla zajistit, aby běžné školy nevytvářely segregaci v žádné jiné formě, například vytvářením tříd s většinou romských dětí nebo tříd, do kterých žádné romské děti nechodí. Existuje také potřeba silnějších kontrolních mechanismů, aby bylo zajištěno, že školy nebudou diskriminovat, a to ani při rozhodování o přijetí. Vláda by měla zejména zajistit, aby všechny školy dodržovaly vnitrostátní právní předpisy a metodické pokyny, z nichž vyplývá, že testování dětí by nemělo být používáno jako kritérium výběru pro přijetí na konkrétní základní školu.
Segregace ve škole představuje jednu z nejhorších forem diskriminace, způsobuje plýtvání talentem a zásadně poznamenává život dotčených dětí. Ničí demokratickou strukturu společnosti a posiluje začarované kruhy marginalizace a diskriminace, které ohrožují sociální soudržnost.
Česká republika má nyní možnost otočit stránku a ukázat, že inkluzivní vzdělávání není utopický projekt, ale dosažitelný cíl s pozitivními dopady na budoucnost dětí a sociální soudržnost. Investice do tohoto cíle by se proto měla stát hlavní prioritou nové vlády.
Celý text naleznete zde
4 komentářů:
Na vzdělávání záleží. Proto ve školství nejsou mladí učitelé a politici je zmíní jen před volbami ve svých slibech.
Inkluze opravdu není hlavní problém českého školství.
Budoucnost dětí neohrožuje segregace, ani inkluze, ale "inkluze po česku" a její tvůrci, propagátoři i zastánci. Včetně paní ombudsmanky.
"V prvé řadě by vláda měla zajistit, aby běžné školy nevytvářely segregaci v žádné jiné formě, například vytvářením tříd s většinou romských dětí nebo tříd, do kterých žádné romské děti nechodí."
Takže zavedeme kvóty, kolik romčat na třídu? Což o to, začlenění by to jistě pomohlo, ale jsem zvědava, jak přesvědčíte rodiče, aby děti (ne)vozili na druhý konec města.
Okomentovat