Testování České školní inspekce (ČŠI) mezi páťáky a deváťáky v minulém školním roce potvrdilo, že je rozdíl v kvalitě vzdělávání dětí na prvním a druhém stupni základních škol. Mladší děti měly v testech lepší výsledky než ty starší. Jako již v minulosti dopadli žáci nejhůře v matematice, kterou mají děti zároveň nejméně rády. Školy by se proto měly zaměřit na zlepšení výuky na druhém stupni a větší motivaci žáků i v méně oblíbených předmětech, řekl na setkání s novináři ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Informuje ČTK.
V lepších výsledcích na prvním stupni se podle Zatloukala odráží mimo jiné lepší přístup učitelů k výuce, jejich kvalitnější pedagogická příprava a moderních vyučovací metody, o kterých se začalo více diskutovat například v souvislosti se zaváděním matematiky podle profesora Milana Hejného. Ten je autorem alternativní metody výuky matematiky, jež spočívá v objevování postupů a tvůrčího hledání řešení samotnými dětmi.
Hejného matematika ale sama o sobě není podle Zatloukala klíčem k úspěchu. Děti, které se podle ní ve škole učily, měly v testech ČŠI srovnatelné výsledky s vrstevníky, kteří měli klasickou výuku matematiky. O tři procenta lepší byli ovšem žáci, jejichž učitelé kladli důraz na vybudování lepšího vztahu dětí k matematice. Hůře dopadli ve třídách, kde učitelé prohlásili, že cílem výuky je probrat všechno učivo podle rámcových vzdělávacích programů.
Matematika patří s češtinou a němčinou k nejméně oblíbeným předmětům. Téměř dvě třetiny deváťáků inspekci řekly, že mají malou nebo žádnou zpětnou vazbu v hodnocení od učitele. "To souvisí s tím, že techniky formativního hodnocení se téměř na žádné pedagogické fakultě vůbec nevzdělávají," řekl vedoucí oddělení metodik a analýz ČŠI Petr Suchomel.
Celý text naleznete zde
Zprávu ČŠI naleznete zde
4 komentářů:
Konečně vidím, v čem vlastně spočívá přínos ČŠI a vyhodnocení testů, které organizuje.
Myslím, že by se měli nad sebou vyučující druhého stupně opravdu vážně zamyslet.
Obzvláště pak ti, kteří za cíl považují JENOM probrat učivo a nikoliv vybudovat vztah ke sému předmětu.
(Raději pro jistotu: To měl být sarkasmus.)
"Testování České školní inspekce (ČŠI) mezi páťáky a deváťáky v minulém školním roce potvrdilo, že je rozdíl v kvalitě vzdělávání dětí na prvním a druhém stupni základních škol."
No to je vážně překvapení! v době, kdy nám po pátém ročníku odchází 20 % dětí na osmiletá gymnázia, se tomu někdo diví? Nebo se testovali i deváťáci na osmiletých? Je to možné, jenže z vyjádření v článku to nevyplývá.
"Zatímco mezi páťáky bylo například v problematické matematice při testování neúspěšných 16 procent dětí, v devátých třídách to bylo 31 procent. Tito žáci neměli v testu ani 60 procent správných otázek, což inspektor označil za minimum, které by měli zvládat."
No tak za prvé je řeč asi o 60 % správných odpovědí, že. A jen takové upozornění pro pana inspektora, nad 50 % je v matematice ještě trojka, za minimum na čtverku je považováno léta 30 %. Je vidět, že v životě neučil na základní škole a gymnázium, to je vážně trochu jiné kafe.
Krásný titulek. Ten prodává. Titulek si přečtou všichni, informace ve zprávě skoro nikdo. Takže letmo malá ukázka, jak vypadá horší výuka na druhém stupni ...
Označ tvrzení, které nejlépe odpovídá, jak často se učíš.
Pravidelně před každou hodinou alespoň 15 minut nebo jednou týdně alespoň 30 minut. V páté třídě je to kolem 40% žáků a v 9. třídě kolem 20%. Takže asi tak. Ale chyba je určitě v učitelech - špatně motivují, používají špatné metody (rozuměj neučí matematiku podle Hejného), mají horší přístup.
Podíl souhlasných odpovědí na otázku Tento předmět patří mezi mé tři nejoblíbenější předměty, které letos mám.
Souhlasně se s matematikou vyjádřilo asi 51 % dotázaných páťáků a 45% dotázaných deváťáků. Kromě výchov se všechny předměty drží v oblíbenosti těsně nad 50%. Ale jo, matematika dopadla nejhůř z předmětů. Jen se tak ptám, jestli by nešlo v textu uvést, že to nejhůř vlastně znamená, že v 45% případů byla mezi oblíbenými předměty. Takže asi tak ...
Okomentovat