Dne 13. listopadu 2007 vydal Evropský soud pro lidská práva rozsudek velkého senátu ve věci D. H. a ostatní proti České republice, ve kterém většinou třinácti hlasů proti čtyřem dospěl k závěru, že Česká republika porušila zákaz diskriminace 18 stěžovatelů ve spojení s jejich právem na vzdělání.
Výstava Ministerstvo školství varuje: Segregace vážně škodí Vám i lidem ve Vašem okolí! Vol.2 (Ohlédnutí po 10 letech.), si klade za cíl přispět ke zviditelnění problému segregace Romů a to nejen v českém vzdělávacím systému. Poukazuje na explicitní i skrytý rasismus, který se může skrývat za zdánlivě neutrálními frázemi provázejícími diskuzi o oddělění Romů od zbytku „bílé“ společnosti.
Umělci participující na výstavě se tedy neomezují na konstatování, že normální děti nepatří do bývalých praktických škol, ale zamýšlí se nad mechanismy, které bílé většině umožňují izolovat romské spoluobčany. Zároveň tento projekt nabízí jiný pohled na samotnou romskou komunitu, která je tentokrát nahlížena očima romských umělců.
Pro romské děti na českých školách je segregace každodenní realitou. Od svých šesti let jsou umisťovány do segregovaných škol nebo segregovaných tříd se sníženou kvalitou vzdělání, které přispívá k začarovanému kruhu celkového vyloučení Romů ve společnosti.
Tato výstava upozorňuje na segregaci z pohledu Romů jak v rámci školního vzdělávacího systému, tak i mimo něj. Poukazuje na rasismus, který může být skryt ve veřejných debatách do zdánlivě neutrálních frází, jež představují Romy jako odlišné od zbytku „bílé společnosti“. Současně tento projekt představuje pohled na samotnou romskou komunitu z odlišného hlediska, tentokrát viděného romskými očima. Namísto toho, aby výstava zdůrazňovala předpokládané neúspěchy přizpůsobivosti Romů nebo problémy soužití s mainstreamovou společností, zaměřuje se na pozitivní hodnoty.
Výstava se koná k desátému výročí rozsudku D. H. proti České republice z Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Ten zjistil, že český školský systém se dopustil diskriminace romských dětí. Česká vláda se zavázala zacházet se všemi dětmi stejně a zavedla řadu reforem. Po deseti letech však romské děti stále čekají na rovné šance.
Součástí výstavy, bude i veřejná diskuse, která se uskuteční 14. 11. 2017 od 14:00 hodin. Tato diskuse se uskuteční v rámci „Studio Letná“ v rámci debaty umělci budou probírat téma výstavy, tedy segregaci romských dětí ve vzdělávání a také hranice mezi uměním a aktivismem.
Galerie AVU, 13.11.2017 - 30.11.2017
Akademie výtvarných umění v Praze U Akademie 4 Galerie AVU Praha 7
Další informace naleznete zde
14 komentářů:
Tak už víme, kdo jsou umělci (Robert Gabris, Sead Kazanxhiu, Tamara Moyzes, Csaba Nemes, Sami Mustafa, Emília Rigová, David Tišer). Teď ještě, kdo to financuje? Z jakých zdrojů? Třeba u bilboardů s klikyháky jsem se dozvěděla, že to vlastně nic nestálo, že prostor byl poskytnut bezplatně. Takže to stálo - jmenovitě majitele toho prostoru. A tady mne to zajímá také. Nerada bych, aby zůstal stejně neznámý, jako jsou neznámí ti umělci v závorce).
Česká vláda se zavázala zacházet se všemi dětmi stejně a zavedla řadu reforem. Po deseti letech však romské děti stále čekají na rovné šance.
Kdy budou tedy školy dostávat zvláštní dotace i na většinové děti?
Výběr témat pro Českou školu je, myslím, tragicky špatný. Přijmout na pozici šéfredaktora neoliberálně multikulturalisticky a menšinově orientovaného aktivistu cenzurujícího odlišné názory byl, myslím, ze strany Albatros Média a.s. buď omyl, anebo zlovolný čin. J.Týř
Včera na konzultačních hodinách byla romská rodina poděkovat naší škole za to, jak pracujeme s jejich dcerou.Předtím byla na jiné škole ,kde byl v každé třídě romský asistent. My nic takového nemáme. nepotřebujeme je. My potřebujeme, aby takových rodičů bylo více - každý den kontrolují notýsek, s holčičkou si čtou, vždy má pomůcky, chodí pravidelně do školy. Rodina je chudá, přistěhovali se z jiné ubytovny do této, jako mnoho dalších.
Není co dodat.
Díky, paní Karvaiová, za příspěvek. Jde o to, aby se neblblo. Někde někomu pomůže romský asistent, jinému praktická škola a jinému "tvrdá práce". Problém je z části etnický a z části sociální. Učitelé ghetta nezapříčinili, ale spoléhat na to, že děti z ghett dostane vzdělání, je jaksi nedostatečné.
Posloupnost nejde od vzdělání, ale od bydlení a práce.Má-li rodina zázemí, je šance na změnu k lepšímu. Nemá-li, škola to nezachrání, resp. možná internátní, ale to v historii také moc nešlo.
Jenom bych rád od umělců věděl, které školy jsou segregované, kde je to zakotveno a určeno. To, že škola v blízkosti ghetta bude na tom hůř, pokud se zřizovatel nebo stát nepostará, není rozhodnutí školy. A ani taková škola není segregovaná. Nikde nikdo (kromě pošuků) oddělené vzdělání neprosazuje a ani základní školy praktické nebyly určeny pro oddělené vzdělání.
Ale to je na dlouho. V kžadém případě podobné výstavy moc dialogu nepomohou.
A zamysleli se autoři výstavy, potažmo MŠMT, nad tím, že se Romové mohou od "většinové" společnosti segregovat i dobrovolně? Důkaz pro toto tvrzení najdeme v samotné romštině - slovo gadžo, které Romové běžně užívají pro majoritu, označuje "osoby jiné než romského původu. Termín vyjadřuje heterogennost označeného vůči Romům." Může také znamenat "nevychovaného člověka, "vidláka, kterému sláma čouhá z bot", "gadžovina" pak znamená nekvalitní věc nebo nechtěný jev. V západní Evropě a v Americe má někdy hanlivý význam ve smyslu nečistý, tj. nedržící se romských mravních zásad. " Tak praví sestra Wiki.
Romům jistě dlužíme mnohé, ale jednostranný pohled opravdovému zlepšení vztahů nepomůže.
No, to zase v češtině známe cikánskou pečeni, cikánskou omáčku. Stejně tak v němčině si můžeme objednat jídlo "nach Zigeuner Art". Tedy většinová populace přebírá pozitivní prvky z menšinového etnika takříkajíc napříč Evropou (dávno před tím, než ji začala mrvit Evropská komise), zatímco menšinové etnikum si zasunulo do slovníku pejorativní označení pro představitele většinové populace. Prostě rasismus naruby. A ještě má někdo tu drzost připomínat hanebný rozsudek ve věci DH?
A co sociální segregace na soukromých školách se 100 000 školným? Byla na výstavce?
No to je právě ta legrace, pane Sotoláři,to nevadí nikomu. Přitom mnoho škol má takové školné, že si to nemůže dovolit ani střední třída.
Paní Karvaiová, přílišnou diferenciaci škol v Česku včetně role soukromých škol kritizují mnozí, dlouhodobě třeba Jana Straková. Na její názor upozornila Česká škola naposledy tady:
http://www.ceskaskola.cz/2017/06/jana-strakova-novela-skolskeho-zakona.html
Hezký den!
A vy jste si všiml nějakých významných aktivit směrem k odstranění této diskriminace? Já tedy ne. Naopak všude čtu podporu, nyní i ústavní stížnost. Tož tak.
Paní Karvaiová, já tedy všude tu podporu nečtu. Kritika selektivnosti českého školství je silná, týká se i víceletých gymnázií, i soukromých škol. Za ústavní stížností stojí soukromé školy, z jejich hlediska je to logické. Navíc to určitě není tak, že každá soukromá škola je uzavřený svět pro bohaté... Děkuji! Hezký den!
A každá praktická škola nebyla a není uzavřený svět diskriminace.
Selektivnost kritizuje i ministr Štech. Ale co proti tomu dělá?
Okomentovat