Učitelé si stěžují na šikanu více než děti. Školský ombudsman řeší nejčastěji stížnosti pedagogů na kolegy či na vedení

Školský ombudsman Ladislav Hrzal je ve funkci něco málo přes rok. Když si udělal statistiku stížností, které mu za posledních dvanáct měsíců přišly na stůl, zjistil překvapivou věc. Nejsou to děti, kdo si nejvíc stěžuje na šikanu. Jsou to učitelé. Nejčastější jsou stížnosti na ostatní kolegy nebo na vedení školy. Rozhovor s Ladislavem Hrzalem přináší MF DNES.

Ladislav Hrzal (msmt.cz)

V rozhovoru zazní i tyto otázky a odpovědi:

Vašemu předchůdci – Eduardu Zemanovi – vyčítali, že jako školský ombudsman není na veřejnosti moc vidět. Od vás si ministerstvo slibovalo větší zviditelnění. Podařilo se to?

Ano, to se o mém předchůdci říkalo. Je otázka, pro koho byl jako ombudsman neviditelný. Důležité je, aby byl školský ombudsman viditelný především pro školy. Je pravda, že když jsem do funkce nastupoval, byl zájem médií na počtu podnětů, které mi chodily, znát. Potom zájem trochu utichl. Být viditelný je důležité, snažím se být viditelný pro školy. (Za první tři měsíce obdržel školský ombudsman 827 podnětů, za druhé čtvrtletí ve funkci jich bylo 274 – pozn. red.)

S jakými problémy se na vás lidé obracejí?

Nejbolavější věcí jsou vztahy dospělých na školách. Na ty přišlo nejvíce stížností. Typicky si učitelé stěžují, že je šikanuje vedení školy, někdy je to trochu pravda. Poměrně časté jsou také stížnosti učitelů a učitelek už v důchodovém věku, kterým vedení zkrátilo úvazky ve prospěch mladších kolegů. Chápu, že se jim to nelíbí, ale chápu také vedení školy. Jako školský ombudsman ani nemám jak zasáhnout, není to nic, co by bylo proti pracovnímu právu.

Jaké jsou pravomoci školského ombudsmana?

Velice malé, vlastně nemám téměř žádné. Ani nemůžu jen tak přijít a vyžádat si přístup do školy, už se mi dvakrát nebo třikrát stalo, že mi zřizovatel přístup do školy zakázal. Ale i to se dá řešit, místo ve škole jsem se tenkrát s rodiči setkal v kavárně.

Má v takovém případě funkce školského ombudsmana smysl?

Za ten rok jsem přesvědčen, že smysl má. Že nemám pravomoci, neznamená, že nemůžu pomoct.


Úvodní text k rozhovoru naleznete zde
Celý rozhovor naleznete v dnešním vydání MF DNES