V Česku existují čtyřletá gymnázia, kam přijali žáky, kteří z možných 100 bodů v přijímacích zkouškách získali jen šest. Patnáct procent uchazečů pak nedosáhlo ani na doporučené minimální skóre – přesto se na školu většinou dostali. Právě dokončená analýza výsledků letošních prvních celostátních zkoušek na střední školy s maturitou ukázala, že uspěli i zájemci s katastrofální úrovní znalostí. Důvodem je to, že školy dostávají peníze podle počtu žáků, ředitelé jsou motivovaní jich přijmout co nejvíc. Informují Hospodářské noviny.
To je ale zatím hypotetická situace. Žádná státem nařízená hranice pro přijetí neexistuje, ředitelé mohou vzít, koho chtějí, bez ohledu na výsledek testů. A také to tak často dělají. „Nevzali jsme opravdu jen pár nejhorších. Ale viděl jsem, že řada škol neměla ani jednoho nepřijatého,“ řekl krátce po zkouškách ředitel Střední průmyslové školy Třebíč Zdeněk Borůvka. Například na přijetí do oboru mechanik elektrotechnik u nich stačilo 15 bodů ze 100.
Jednotné zkoušky se přitom chystaly proto, aby na maturitní obory nechodili žáci, kteří na jejich vystudování nemají. Součástí zákona původně byla i státem určená minimální hranice pro přijetí. Ta se ale nakonec ukázala jako politicky neprůchodná, a proto zmizela. Podle řady ředitelů škol nemají zkoušky bez minimální hranice cenu. Na druhu stranu ministerstvo školství říká, že právě ředitelé se povinné hranici bránili. „Školské asociace požadovaly, aby právo rozhodovat o přijetí žáků bylo ponecháno výhradně ředitelům škol. Ale každá škola je povinna zveřejnit nejnižší bodové hodnocení přijatého žáka,“ uvádí ministerstvo školství s tím, že si pak uchazeči spolu s úspěšností u maturit mohou o škole udělat obrázek sami.
Celý text naleznete zde
1 komentářů:
Dvacet let jsou školy placené podle počtu žáků a berou každého, koho mohou vzít. Nikoho to nezajímalo. Teď se to víří místo proklamované změny financování. Ale reálná změna je stále jen ve slibech. Stále nejsou lepší kritéria kvality, než testy přijímaček a maturit.
Okomentovat