Na jedné straně elitní soukromé školy a víceletá gymnázia, na straně druhé základky v ghettech. Rozdíly mezi kvalitou výuky se prohlubují. Zvláště školy v sociálně vyloučených lokalitách mají problém sehnat učitele a pro podstatnou část jejich žáků je vrcholem studia devátá třída. Reportáž přináší časopis Týden.
Tyto rozdíly se podle ní navíc zvětšují. Mezi dětmi s nejhoršími výsledky se při testech ocitlo 36,5 procenta dětí z nejhůře sociálně a ekonomicky situovaných rodin, ale pouze šest procent potomků bohatých a vzdělaných rodičů. Naopak pouze 1,4 procenta sociálně slabých dětí mělo výsledky nadprůměrné. „Může to souviset se selektivitou školského systému a brzkým rozdělováním žáků do různých typů škol, k němuž dochází ve věku deseti až jedenácti let, někdy i dříve,“ uzavírá Evropská komise.
Evropská komise není sama, kdo zjistil podobný problém. Před časem na něj upozornila i Česká školní inspekce. „Český vzdělávací systém neposkytuje všem rovné šance na vzdělání,“ konstatuje se v jedné z jejích analýz.
„Česká republika se dlouhodobě řadí mezi země, ve kterých jsou nadprůměrné rozdíly ve výsledcích mezi školami. Potvrzuje se tak, že výsledky žáků výrazně záleží na tom, do které konkrétní školy chodí,“ sdělil TÝDNU Ondřej Andrys, náměstek ústředního školního inspektora. České školství je podle něho v tomto směru výrazně selektivní. Andrys přitom odkazuje na již zmíněné analýzy, z nichž vyplývá, že nejhorší situace je v Karlovarském a Ústeckém kraji. Větší vliv na výsledky dětí přitom má postavení a vzdělání rodičů než jejich ekonomická situace.
Celý text naleznete v aktuálním vydání časopisu Týden
0 komentářů:
Okomentovat