Připomínky ombudsmanky k novele „inkluzivní“ vyhlášky: V období pěti měsíců je to již druhý výrazný zásah do podoby vyhlášky

„V odůvodnění se na několika místech uvádí, že předkládaná novela je převážně technického charakteru. Změna financování podpůrného opatření asistenta pedagoga a snížení maximálního počtu souběžně působících pedagogických pracovníků ve třídě však výrazně zasahuje do práv žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP). V období pěti měsíců je to již druhý výrazný zásah do podoby vyhlášky, ke kterému předkladatel navíc opětovně využívá zkrácené připomínkové řízení. Přitom jde o změny, které by si zasloužily širší odbornou diskusi. Z těchto důvodů jsem proti přijetí novely vyhlášky jako celku,“ píše ombudsmanka Anna Šabatová v připomínkovém řízení k návrhu novely Vyhlášky 27/2016.

Anna Šabatová (ochrance.cz)

A pokračuje:

Navrhovaná změna zavádí dva druhy asistenta pedagoga – jednoho, který plní především výchovné úkoly a do vzdělávání se nezapojuje, a druhého, který kromě plnění výchovných úkolů především vzdělává. Toto rozdělení je motivované snahou efektivněji nastavit financování tohoto podpůrného opatření.

Předkladatel k navrhované změně ale neuvádí konkrétní data, ze kterých vychází. V odůvodnění se pouze píše, že nevyhovující stav ukázala praxe prvního roku společného vzdělávání. Z analýzy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, však neplyne, že by docházelo k neefektivnímu čerpání (nebo dokonce zneužívání) prostředků na asistenty pedagoga. Uvádí se v ní pouze to, že podpůrné opatření v podobě asistenta pedagoga je nejnákladnější.

Není jasná účelnost navrhované úpravy. Vzdělávací a výchovnou funkci asistenta pedagoga často nelze oddělit. Nová právní úprava by pak mohla svádět k tomu, aby jedna a tatáž osoba byla zaměstnána ve dvou pracovních poměrech u téhož zaměstnavatele jako asistent pedagoga ke stejnému žákovi se SVP. Tento zaměstnanec by pak dopoledne přes vyučování vykonával funkci asistenta pedagoga se zaměřením na vzdělávání (vyšší platová třída) a odpoledne funkci výchovného asistenta pedagoga ve školní družině (nižší platová třída). Zaměstnavatel má přitom ale povinnost zařadit zaměstnance do platové třídy podle nejnáročnějších z požadovaných prací.3 Takový postup by pak inspekce práce mohla hodnotit jako porušování pracovněprávních předpisů4 a uložit pokutu až do výše 2.000.000 Kč.5 Řešením této situace může být zaměstnání dvou asistentů pedagoga (jednoho vzdělávacího, druhého výchovného) k jednomu žákovi se SVP. U žáků, jejichž speciální vzdělávací potřeby však zahrnují i potřebu neměnnosti a stereotypu (např. žáci s autismem6), je toto řešení krajně nevhodné.

Za velkou slabinu předkládaného návrhu považuji to, že ve výčtu činností asistenta pedagoga výslovně nefiguruje komunikace se zákonnými zástupci žáka a s komunitou, ze které pochází, tak jako tomu je v současném znění vyhlášky. Jsem si vědoma toho, že výčet činností se uvozuje slovem „zejména“, které značí, že výčet není taxativní. Mám však za to, že komunikace se všemi zainteresovanými stranami je natolik důležitá, že si žádá výslovné uvedení. Navrhovaný výčet činností je navíc méně konkrétní než výčet, který obsahuje vyhláška v současném znění. Na výchovu zaměřený asistent pedagoga (§ 5 odst. 4) má podle návrhu vykonávat pomocnou výchovnou práci. Ta však není nikde definována a není jasné, co všechno lze do této činnosti zařadit.

Nesouhlasím se snížením počtu pedagogických pracovníků souběžně vykonávajících činnost ve třídě ze čtyř na tři. Z praxe škol údajně plyne, že souběžná práce čtyř pedagogických pracovníků je organizačně náročná a dochází k vzájemnému rušení individuální a skupinové výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků ostatních. Předkladatel však neuvádí konkrétní data, ze kterých vychází. Především jak často dochází k situaci, že ve třídě působí čtyři pedagogičtí pracovníci zároveň, a z praxe kolika škol se činí závěr, že taková výuka je náročná a neefektivní (ve vztahu ke školám, které působení čtyř akademických pracovníků v jedné třídě zvládají).

Nesouhlasím s tím, aby se roční finanční náročnost podpůrného opatření asistenta pedagoga namísto z nejvyššího platového stupně 8. platové třídy počítala ze 4. platového stupně 8. platové třídy (případně ze 4. platového stupně 5. platové třídy, pokud jde o asistenta pedagoga zaměřeného na výchovu). Odůvodnění předkladatele se totiž zakládá na chybné interpretaci dat.

Za žádných okolností nemohu souhlasit s tím, aby finanční náročnost na podpůrné opatření asistenta pedagoga, a tedy množství peněz, které škola dostane, se odvíjela pouze od přímé pedagogické činnosti.

Asistent pedagoga vykonává jak přímou, tak nepřímou pedagogickou činnost. Do nepřímé pedagogické činnosti spadá příprava asistenta pedagoga na výuku, doprovod žáka se SVP na akce pořádané školou, pomoc žákovi se sebeobsluhou, společné plánování a koordinace práce asistenta pedagoga s učitelem, komunikace se zákonnými zástupci žáka, komunikace se ŠPZ a nezbytná administrativa. Nepřímá pedagogická činnost může tvořit až polovinu plného pracovního úvazku asistenta pedagoga.13 Lze si jen stěží představit, že by škola mohla zajistit kvalitního asistenta pedagoga, pokud by na tyto aktivity nedostala potřebné finance.

Celý text naleznete zde