Polovina lidí VŠ nedostuduje. Nejvíc odpadlíků mají technické a zemědělské obory, nejúspěšnější jsou ve studiu budoucí psychologové

„Pracují, cestují, hledají se. Na studium nemají dost času a k bakalářské promoci to dotáhne sotva polovina těch, kteří ke studiu nastoupí. Takoví jsou prý současní studenti. „Chtějí být na Havaji, lyžovat v Innsbrucku, pracovat a do toho ideálně ještě studovat. Možností, které rozptylují, je příliš,“ říká k problému současných studentů Martin Nečas, který vyučuje na Fakultě strojní ČVUT. Právě technici jsou vedle studentů zemědělských oborů těmi, kteří své studium nejčastěji nedokončí. Přijati bývají bez přijímaček, studium je ale náročnější než na většině jiných škol. Dostudovat techniku vyžaduje přemáhání, sebezapření a ochotu překračovat hranice svých možností. Podle Martina Nečase se však tyto vlastnosti nenosí. A kdo se takzvaně nepředře, brzy vypadne,“ reportáž přinášejí Lidové noviny.

Pravděpodobnost, že student, který nastoupí do prvního ročníku bakalářského studia, zvolený obor také dostuduje, je zhruba poloviční. Vyplývá to z nedávno vydané publikace příznačně nazvané Studijní neúspěšnost na vysokých školách. A také z pozorování vysokoškolských pedagogů a studentů.

Osudy studentů a důvody jejich zběhnutí ze studií jsou různé. „Může to být práce, pobyt v zahraničí, někdy spojený s dalším studiem, stejně jako zjištění, že je škola vlastně nebaví. Časté jsou i případy takzvaných létajících studentů, tedy takových, kteří v průběhu bakalářského cyklu vystřídají několik – i celkem odlišných – oborů,“ vyjmenovává důvody nedokončení studia Markéta Škodová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Nejvíc studentů odpadne podle výše zmiňované publikace o studijní neúspěšnosti během prvního roku bakalářského studia, přičemž první a druhý ročník pokryjí dohromady tři čtvrtiny všech neúspěšných ukončení. Na některých oborech přesahuje takzvaná studijní úmrtnost i sedmdesát procent. První semestry studia v podstatě suplují síto přijímacích zkoušek, které si vysoké školy kvůli nižšímu počtu uchazečů a faktu, že jsou za přijaté studenty placeny, nemohou dovolit. Několik prvních obávaných zkoušek ukáže, kdo na studium má a kdo by měl ze svých cílů slevit.

Jak ale upozorňují autoři citované studie, zdaleka ne všichni studenti odpadají kvůli tomu, že by byli jednoduše hloupější. Jsou i takoví, kteří školu opouštějí (nebo jsou k ní kritičtí) kvůli nekvalitní výuce, nedostatečně motivujícímu prostředí nebo proto, že je zvolený obor zajímá spíš z hlediska rychle se vyvíjející praxe, na kterou škola neumí pružně reagovat. Původně prakticky zaměřené semináře se tak stávají spíše výukou historie oboru.

Celý text naleznete v dnešní příloze Akademie Lidových novin