Asi dvacet soukromých základních škol – často inovativních – se letos nedočkalo zápisu do rejstříku škol a školských zařízení. Vede jej ministerstvo školství. Některé odmítnuté školy míní, že je nynější postup protiústavní, neboť část paragrafu 148 školského zákona umožňuje zamítání škol na základě „politické objednávky“ – často s výkladem státu i kraje, že kvůli dostatku jiných škol ty privátní ani nepotřebují. Stávající praxi kritizuje škola Edisona na Praze 12 anebo ScioŠkola ve Frýdku-Místku, jež patří k těm „nepovoleným“. V pondělí proto osmnáct senátorů podalo ústavní stížnost, jíž usilují o zrušení části paragrafu, kde se píše o zamítnutí, jestliže „žádost není v souladu s DZ“ (dlouhodobým záměrem). Informují Lidové noviny.
„Myslíme si, že by o vzniku škol nemělo být rozhodováno politicky, ale odborně,“ řekl LN senátor Jiří Růžička (za TOP 09 / STAN), jeden z osmnácti navrhovatelů. Ve stížnosti se píše, že kvůli současnému právnímu stavu mohou resort či kraje „zabránit vzniku soukromých škol jen na základě DZ“.
Omezuje tím stát vstup inovativních subjektů? „Ano. Problém je, že vznik nových škol mohou omezovat i kraje, což je zjevně protiústavní,“ říká Ondřej Šteffl ze společnosti Scio, která se zaměřuje na vzdělávání. Jedna z plánovaných ScioŠkol měla vzniknout v Plzni, jiná ve Frýdku-Místku, ale byly zamítnuty bez ohledu na kvalitu, zato s odůvodněním založeným na dostačující kapacitě škol v místě.
Ministerstvo přiznává, že důvod pro zamítání zápisu škol do rejstříku je vždy stejný: a to nesoulad s dlouhodobými záměry vzdělávání ČR či kraje. Resort však dokumenty předkládá vládě ke schválení a vláda zase Poslanecké sněmovně a Senátu k projednání. „Tím je zajištěn pro DZ charakter zákonného předpisu, kterým je MŠMT povinno řídit se při svém rozhodování. Nevidíme zde tedy rozpor s ústavou,“ říká resortní mluvčí Jarmila Balážová.
Celý text naleznete v dnešních Lidových novinách
1 komentářů:
Okomentovat