Mladí Švédi přišli s geniálním nápadem: dělají roboty z obyčejných brček

pátek 3. listopadu 2017 ·

Děti ve Švédsku se učí programovat vlastní roboty, ale ne tak ledajaké. S chytrým nápadem vyrábět roboty z brček přišli sami předškoláci, mladí vynalézaví programátoři se nápadu chytli a vyvinuli start-up Quirkbot, jednoduchou stavebnici, která je zároveň moderní hračkou i pomůckou. Svůj koncept teď přijíždějí představit do Prahy.




Pro budoucí uplatnění na pracovním trhu bude schopnost pracovat s daty a ovládat běžný software nezbytností. Učitelé i experti si lámou hlavu, jak učit pokročilejší počítačové gramotnosti na školách a jak si mohou děti osvojit dovednosti, které budou v budoucnu zásadní pro budování kariéry nebo podnikání a nakonec i celou ekonomiku. Ve Švédsku vytvořili jako možnou učební pomůcku, jež by usnadňovala výuku technických oborů a mimo jiné podporovala dětskou kreativitu, systém spojnic, které se dají přes jednoduchou aplikaci na počítači naprogramovat v téměř dokonalé roboty. Nejzajímavější na celém systému je, že hračky jsou sestaveny z brček, které se mohou na spojovací články dle libosti přidat, takže výslední roboti jsou lehcí a vhodní i pro menší děti. Mohou díky tomu třeba skákat nebo i létat.

Koncept přijedou do Prahy představit zakladatelé celého konceptu, Kristofer Hagbard a Erik Törnqvist. 7. listopadu připraví Velvyslanectví Švédska ve spolupráci s informačním centrem EDUin pro zájemce z řad učitelů, rodičů a pracovníků ve vzdělávání jednoduchou dílnu v prostoru EDUpoint na Staroměstském náměstí v Praze, 8. listopadu pak Kristofer s Erikem ukážou, jak na roboty přímo v jedné z vybraných škol.

„Podle Eurostatu má pokročilé digitální dovednosti v Česku jen asi 23 % populace, v podobných učebních pomůckách jako je ta naše vidíme ohromnou budoucnost,“ říká jeden ze zakladatelů Quirkbotu Kristofer Hagbard. „Hrozně se do Prahy těšíme, české děti jsou prý nesmírně vnímavé a chytré, například v matice dosahují skvělých výsledků. Navíc jsme se dozvěděli, že slovo robot pochází z češtiny!“ dodává.

S postupnou digitalizací a automatizací se budeme všichni muset s nástupem techniky na téměř veškerá pracoviště nějak popasovat. Švédsko se na proměny, které pracovní trhy čekají, zaměřuje dlouhodobě, premiér Stefan Löfven svolává na 17. listopadu do švédského Göteborgu setkání špiček EU, jehož hlavním tématem budou právě sociální dopady nastupující digitalizace. Pozvání do Göteborgu přijal i premiér Bohuslav Sobotka. Naopak do Česka přijíždějí v listopadu švédští experti na společnou konferenci s Českomoravskou konfederací odborových svazů, jejímž hlavním tématem budou právě opatření, která by pomohla sociální dopady postupné automatizace snížit. Představení Quirkbotu se zaměřuje na ty nejmenší i mladší děti, které budou v budoucnosti podle Evropské komise potřebovat digitální dovednosti na 90 % pracovních pozic.

Bob Kartous, EDUin, řekl: ”Quirkbot je prototypem současného vzdělávání. Spojuje v sobě prvky původní, jako je rozvoj spolupráce a zručnosti, s dovednostmi potřebnými pro seberealizaci v digitální éře. Bylo by skvělé najít partnera, který by pomohl dostat Quirkbota k českým dětem."

Zdroj: Tisková zpráva EDUin

8 komentářů:

Jiri Janecek řekl(a)...
3. listopadu 2017 v 8:49  

Jen z brček? Bez nějaké elektroniky? Jak to funguje? Jako to pomůže zvládnout práci s daty a ovládání běžného software?

Simona CARCY řekl(a)...
3. listopadu 2017 v 12:42  

Proč to hned zpochybňovat? Prostě švédská brčka to dokážou, přeceee

Jiri Janecek řekl(a)...
3. listopadu 2017 v 14:29  

Myslel jsem, že kritické myšlení je v hierarchii Kartousových instantních mouder nad ekonomikou 4.0...
Tak kladu otázky.

Kantůrek řekl(a)...
3. listopadu 2017 v 14:30  

Ta finská ale určitě dokáží ještě o něco víc. :)

Ne, nápad zajímavý, to se musí nechat, jestli někomu přijde geniální, tak budiž, ale je to jen jeden z mnoha nápadů podobného typu. Jelikož je v článku zhruba 99 procent písmen zbytečných, musel jsem si vygooglovat, o čem to ve skutečnosti je a neshledal jsem na tom nic zajímavějšího oproti spoustě jiných stavebnic a robotů, které již dnes ve školách nebo alespoň na trhu jsou. Vyjádření pana Kartouse působí skoro komicky, ale je to zřejmě způsobeno tím, kolik o programování takových hraček a obecně o výuce algoritmizace a programování ví. Pokud by totiž věděl jen o něco více, určitě by se vyjádřil poněkud odlišně. Problém této hračky vidím v ceně, což je i důvod, proč ji nevyzkouším. Jsou totiž lepší stavebnice programovatelných robotů za cca stejnou cenu ale i lepší stavebnice za nižší ceny. Asi ji bude také poněkud ku škodě, že nevyužívá již nějakého zaběhlého jazyka, např. Scratche, který se ve světě, a možná už i u nás, na školách pomalu usazuje jako jeden z těch častějších jazyků (prostředí) pro výuku algoritmizace a programování.

Rosta řekl(a)...
3. listopadu 2017 v 14:45  

Můžete prosím uvést nějaké příklady, mě se stavebnice líbí, ale nemám Váš přehled.

Děkuji

RR

Kantůrek řekl(a)...
3. listopadu 2017 v 15:53  

Určitě, nepovažuji se tedy za odborníka na na trhu nabízené robotické stavebnice, ale něco už jsem vyzkoušel. Záleží, pro jaký věk a typ školy, případně jaký předmět stavebnice hledáte. Z těch dražších řešení můžete vyzkoušet Lego Mindstorms, je to dražší varianta z těch dostupných, ale poměrně komplexní. Jeho nevýhodou je trochu omezenější možnost na propojení s jinými systémy, programování je taky trochu svérázné, ale pro výuku algoritmizace naprosto v pohodě. V ČR je to rozšířený systém, pořádají se různé soutěže, semináře, ten na ČVUT mohu doporučit. VEX Robotics je "skoro" jako Lego, hlavním rozdílem je asi to, že to není Lego, z toho plynou veškeré výhody i nevýhody. Určitě doporučuji vyzkoušet. Žáci možná ocení, že je VEX dodáván přímo s ovladačem, který se podobá běžným ovladačům herních konzolí. Ten běžně dodávaný ovladač Lega je proti tomu opravdu nic moc. Osobně jsem si nejvíce oblíbil stavebnici mBot, ať už malou nebo velkou, ve škole používám obě. Algoritmizace se dá stejně dobře učit na obou, využívá (nejen) Scratche k programování, ale je možné programovat i jako Arduino, využít Cčka... Záleží, na jaké úrovni jsou Vaši žáci a kam je chcete dostat. Jelikož se naši žáci pomocí Scratche seznamují s algoritmizací, tak je pro ně poté přechod na roboty mnohem jednoduší. A přitom už jim ale programovací SW pro mBota ukazuje reálný kód v Cčku, takže se mohou postupně učit, jak to, co poskládají ve Scratchi, by se napsalo v tom Cčku. Velký mBot (Ultimate robot kit) je vhodný hlavně pro technické školy, kdy si vyzkouší více například práci s motory. Technické školy by mohly dále ocenit i možnost propojení se systémy Arduino a Raspberry a jejich klony. Pokud byste chtěl něco vyloženě tvořivého, tak je možnost zvolit třeba jen čisté Arduino a k tomu přikoupit třeba Merkur. Merkur sám o sobě nabízí také robotické stavebnice, buď jednoúčelové, nebo na bázi Arduino či Picaxe. A pak tu jsou stavebnice, která jsem ještě osobně neměl možnost otestovat, Fischertechnik a Tetrix. Já jsem vybíral pro školu, která není na IT zaměřená, kde elektronika a elektrotechnika je jen jeden z mnoha předmětů a není tím hlavním, takže jsem vybral mBot (makeblock) a Lego Mindstorms EV3, u obou nejsou na úvod potřeba téměř žádné znalosti, k oběma je hodně návodů a umožňují na úvod poměrně rychlý postup, což žáky motivuje. Snad jsem Vám alespoň trochu poradil. Případně se ptejte konkrétně, pokusím se poradit.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
3. listopadu 2017 v 16:16  

Půjde to v Africe z "bambusových" brček? Poradí Bob africkým dětem?

tyrjir řekl(a)...
4. listopadu 2017 v 0:41  


Jen z brček? Bez nějaké elektroniky? Jak to funguje?


Jde tu, myslím, o to, do čeho je to brčko zastrčené nebo namočené. Dovoluji si požádat pana Kartouse o případné upřesnění. J.Týř

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.