V minulém týdnu skončilo připomínkové řízení k další novele „inkluzivní vyhlášky“ 27/2016.
Novela novely – ta první probíhala v červenci – jen krátce přes rok platné vyhlášky svědčí o tom, že její příprava zřejmě nebyla dostatečná. Obavy o další průběh inkluze vyvolává i to, že jedním z cílů novely jsou úspory, které se týkají především asistentů pedagoga. „Předkládaná právní úprava si klade za cíl upřesnit pravidla pro využívání podpůrných opatření na základě poznatků z praktického fungování systému... Navrhovaná právní úprava žádným způsobem nemění hlavní principy, cíle a parametry zajišťování speciálních vzdělávacích potřeb dětí, žáků a studentů. Jedná se pouze o dílčí úpravy směřující k efektivnějšímu nakládání s finančními prostředky ze státního rozpočtu ve využívání vybraných personálních podpůrných opatření, při zachování kvality vzdělávání,“ zní ohlášení úspory cca jedné miliardy korun v podání úředního jazyka. Proti návrhu se ostře postavilo například ministerstvo práce a sociálních věcí a ombudsmanka.
Podrobnosti dodává kapitolka: PŘEDPOKLÁDANÝ HOSPODÁŘSKÝ A FINANČNÍ DOPAD NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY
Navrhovaná právní úprava nezvyšuje nastavení finanční náročnosti podpůrných opatření. Cílem je efektivní nakládání s finančními prostředky státního rozpočtu, a to jak ve vztahu k normativně rozepisovaným prostředkům na mzdy a platy pedagogických pracovníků, ostatní náklady vyplývající z pracovně právních vztahů, učební pomůcky, školní potřeby a další vzdělávání pedagogických pracovníků, tak o finanční prostředky na podpůrná opatření, především asistenta pedagoga.
V základních školách v roce 2016/2017 působilo celkem 10 080 asistentů pedagoga, což je 6 493 přepočtených úvazků. Přesný ekonomický dopad omezení počtu pedagogických pracovníků ze 4 na 3 pracovníky ve třídě nelze v současné době vyčíslit, protože MŠMT nemá k dispozici potřebné statistické údaje o počtech pedagogických pracovníků v jednotlivých třídách.
Úprava normativního financování asistenta pedagoga nikoliv po desítkách hodin (tj. po čtvrtině úvazku), ale po více diferencovaných částech přímé pedagogické činnosti, umožní stanovení personální podpory přesněji podle individuálních potřeb každého dítěte, žáka a studenta. Vynaložené finanční prostředky tím budou využívány efektivněji. Úprava umožní přizpůsobit úvazek asistenta pedagoga skutečné době vzdělávání konkrétního žáka na daném stupni školy.
Vytvořením varianty asistenta pedagoga financovaného podle 5. platové třídy dojde ke snížení výdajů státního rozpočtu a normativní financování asistenta pedagoga bude odpovídat konkrétní náplni práce, kterou vykonává v souladu s nařízením vlády č. 211/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě. Průměrný měsíční plat asistenta pedagoga za rok 2016 činil cca 18 250 Kč, což neodpovídá ani 6. platovému stupni 7. platové třídy.
Po nabytí účinnosti poslední novely nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů (nařízení vlády č. 340/2017 Sb.), tj. od 1. 11. 2017, může průměrný plat asistenta pedagoga při použití extrapolace představovat cca 21 000 Kč. Současná normovaná finanční náročnost asistenta pedagoga vychází z 8. platové třídy (kdy platový tarif do 31. 10. 2017 je 21 930 Kč, od 1. 11. 2017 je pak ve výši 25 220 Kč). V současnosti tedy nedochází k cílenému využití prostředků na účel, ke kterému byly škole přiděleny. Nová úprava umožní školskému poradenskému zařízení stanovit takovou normovanou finanční náročnost asistenta pedagoga, která bude více odpovídat potřebám personální podpory konkrétního žáka.
Další změny se tedy dotýkají vstupních údajů, které zahrnuje vzorec, jehož prostřednictvím je vyjádřena normovaná finanční náročnost daného podpůrného opatření personálního charakteru (zejména pedagogických pracovníků, ale i tlumočníka českého znakového jazyka či přepisovatele pro neslyšící). Současná právní úprava u těchto podpůrných opatření vychází z nejvyššího platového stupně příslušné platové třídy. Praxe ukazuje, že takto pojaté vyčíslení normované finanční náročnosti předmětných podpůrných opatření v mnoha případech představuje financování nad rámec skutečných výdajů, jež právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení mají v souvislosti s poskytováním konkrétní podpory. Z toho důvodu se jeví jako vhodné změnit právní úpravu v tom směru, že normovaná finanční náročnost bude nově kalkulována nikoliv na základě nejvyššího platového stupně příslušné platové třídy, nicméně platového stupně středního, tak aby se dospělo k co možná nejhospodárnějšímu využití finančních prostředků státního rozpočtu odpovídajícímu skutečnosti.
Na základě kvalifikovaného odhadu vycházejícího z extrapolace vývoje v roce 2017 do roku 2018 lze očekávat, že za rok 2018 dojde k úspoře ve výši cca 1,083 mld. Kč, pokud jsou do nákladů zahrnuty i zákonné odvody a účinnost právní úpravy týkající se normované finanční náročnosti bude od 1. 1. 2018.
Celý text naleznete zde
0 komentářů:
Okomentovat