Černá díra inkluze: kde mizí stamiliony. Peníze určené na začleňování dětí skončily, kde neměly: ve speciálních školách

Na začátku byla jedna věta ve vyhlášce – a zmatek kolem toho, jak si ji vyložit. Na konci zbytečně vysoký účet za první rok inkluze. Desítky milionů korun doputovaly jinam, než ministerstvo školství zamýšlelo. Nyní se ministerstvo a kraje dohadují, co dál. Téměř 10 procent prostředků v loňském roce z peněz na inkluzi totiž vyčerpaly takzvané praktické a speciální školy. A letos by jejich podíl podle odhadu ministerstva mohl stoupnout až na čtvrtinu inkluzivního rozpočtu. MF DNES se ve dvou textech vrací k aktuálnímu tématu „analýzy společného vzdělávání“.

Podle ministra školství Stanislava Štecha to znamená, že v řadě případů platí stejnou věc dvakrát. Tyto školy totiž dostávají od ministerstva na každého žáka podstatně vyšší částku než školy základní. „Tento příplatek zohledňuje především nižší počet žáků ve třídách,“ říká mluvčí ministerstva Jarmila Balážová.

Nejasná pravidla financování inkluze způsobila chaos

Jasné signály, že je něco špatně, se začaly hromadit během letních prázdnin... „Krajské úřady měly a nadále mají tyto ("praktické" a speciální) školy financovat z prostředků, které dostávají v rámci normativního rozpisu. Ministerstvo již závěrem loňského roku jasně sdělilo, že podpůrná opatření by v těchto školách měla být výjimečnou záležitostí,“ říká mluvčí úřadu Jarmila Balážová.

Jenže komunikace někde v tomto bodě selhala. Jednotlivé kraje, školy a speciálně pedagogická centra si novou legislativu vysvětlily různým způsobem. Někdy podle představ ministerstva, jinde příliš nerozlišovaly mezi dětmi podle toho, do jaké školy chodí.

Vidět je to i na celkových číslech. Tak například v Jihomoravském kraji vyplatili "praktickým" a speciálním školám necelá dvě procenta prostředků na podpůrná opatření, zatímco ve Zlínském kraji je to sedm procent. V Moravskoslezském nebo Královéhradeckém kraji tyto údaje nemají k dispozici, mezi školami běžnými a praktickými nerozlišují.

Když si na ministerstvu spočítali, kolik by to stálo od září díky nově vystaveným doporučením z poraden, rozhodli se pro radikální zásah. Bez ohledu na tom, čí výklad nové legislativy je správnější, se tím některé kraje i jednotlivé školy dostaly do nezáviděníhodné situace. Většina peněz, které stát za podpůrná opatření zaplatí, jde na asistenty pedagoga.

„Řešení vidíme v tom, že ministerstvo najde ještě v letošním roce dodatečné zdroje, kterými oprávněné potřeby speciálních škol zabezpečí,“ říká Michaela Vrbová z Asociace krajů ČR. Právě na tom, co je a co není oprávněná potřeba, se zatím neshodnou.

Texty naleznete v dnešním vydání MF DNES