V posledních letech je patrná změna ve vztahu učitelů a rodičů. Učitelé si často stěžují na neustálé požadavky a někdy až agresivitu ze strany rodičů, kteří dětem vše prominou. Rodiče učitelům naopak vyčítají zastaralý a neindividuální přístup k dětem. Mohou najít společnou řeč? Reportáž přináší magazín OnaDnes.cz.
 |
| Pavla Koucká (repro ČT) |
Změnu zaznamenal i psycholog Jan Kulhánek: „Jsou to změny pozvolné, ale trend je jasný - spolupráce a vzájemný respekt se komplikuje. Učitelé si stěžují na to, že se rodiče stávají experty na práci učitelů, mají své představy o tom, jak by se mělo ve škole pracovat. Také jsou málo kritičtí k chování svých dětí a častěji je bezvýhradně chrání. Rodiče si zase stěžují na autoritativní přístup, který dnes v rodinách často děti neznají, také na absenci individuálního přístupu. Dnešní rodiny se mění rychleji než vzdělávací systém, kde chybí peníze.“
„Jak zareagovat adekvátně na situaci, kdy vám matka zatelefonuje, že omlouvá dítě z vyučování, protože ho nemůže vzbudit? To vyžaduje nejen pevnou tělesnou, ale i duševní konstrukci, “ říká Pavel Bednář, ředitel říčanské základní školy, který ještě jako řadový pedagog vyhrál anketu o nejoblíbenějšího učitele České republiky a získal titul Zlatý Ámos.
Rodiče tak ve snaze zlepšit školní prostředí pro svého potomka učitele často doslova bombardují požadavky, požadují ke všemu vysvětlení a odůvodnění, o všem chtějí být informováni. To ovšem pedagogy zahlcuje a přidělává jim to práci a starosti, na výuku pak nemusí být v nejlepší formě. A týká se to občas už předškoláků v mateřinkách.
Učitelé také často vyzdvihují, že po nich rodiče požadují výchovu dítěte, v té je ale vždycky primární rodina. Právě rodiče a to, jaký dávají svým dětem příklad, potomky často nejvýrazněji formuje a určuje pro ně normu chování.
Celý text naleznete zde
7 komentářů:
stále tvrdím ,že základem je dvojkolejnost školství státního a soukromého,školství státní řídí,platí,pravidla určuje stát a když se to rodiči nelíbí mají mít možnost svobodné volby mezi spoustou škol soukromých čímž se rozumí firemní,municipální,církevní aj. ovšem za svoje,dnes soukromé vzdělání nemáme,jelikož vše sponzoruje stát,výsledkem čehož je,že si státní školy za státní peníze dle libovůle rodičů a učitelů dělají ,co chtějí bez jakýchkoliv pravidel
100% soukromé základní školy, bez financování státu (zřejmě) nejsou, jelikož by bylo nutno upravit daňový systém, což by bylo velmi komplikované.
Článek výborný, pravdivý. není co dodat.A teď co s tím?
tajný/ co by bylo komplikované? jde to jinde , tak proč zrovna u nás komplikované?
Jak zareagovat adekvátně na situaci, kdy vám matka zatelefonuje, že omlouvá dítě z vyučování, protože ho nemůže vzbudit?
"A zkusila jste kropení vodou?" řekl bych asi já. :)))
tyrjir/ to za mnou přišla jednou matka 21 letého školáka nástavby : "vy jste tady nový a tak jsem vám přišla říct,že náš honzík má někdy problém přijít včas na první hodinu", a vskutku honzík přicházel kolem půl deváté,on totiž bydlel cca 300m za školou
Někteří rodiče si stěžují na všechno a někteří učitelé neumí učit.
Okomentovat