Mladí kantoři odcházejí a čerství absolventi berou lukrativnější práci. Za pár let nebude mít děti kdo učit, nebo je bude učit kdokoli. Školní sborovny stárnou. Ještě před deseti lety byla mezi učiteli na základních školách téměř 4 procenta mladých lidí do 25 let. V současnosti podíl učitelů, kteří mají hned po škole, klesl na 1,7 procenta. Výrazně ubylo i učitelů ve věku do 35 let. Zato podíl zkušených pedagogů v předdůchodovém věku se od roku 2006 téměř zdvojnásobil. Ukazují to statistiky ministerstva školství. Informuje MF DNES.
 |
| Vladimíra Spilková (pedf.cuni.cz) |
V první řadě jde o peníze. Začínající učitel na základní škole si v loňském roce v průměru vydělal necelých 25 tisíc korun, učitelé ve věku od 26 do 35 let o tisícovku víc. „Počet odchodů z profese po dvou nebo třech letech narůstá, roli v tom samozřejmě hrají finanční podmínky, ale nejen to,“ potvrzuje dlouholetá vedoucí katedry primární pedagogiky na pražské pedagogické fakultě Vladimíra Spilková.
„Nezájem o učitelství už došel tak daleko, že to podle mého názoru nic jiného než skoková změna podmínek nevyřeší, a to patnáct procent k platu není,“ obává se Spilková. Navíc nízké platy podle ní nejsou jediným důvodem, proč učitelé odcházejí. „Říká se tomu fenomén sborovny. Představy absolventů se od reality liší natolik, že odejdou,“ říká.
Podle jejích zkušeností jsou to často ti dobří. „Bývají jazykově vybavení, komunikativní, v současnosti snadno najdou uplatnění,“ dodává Spilková. „Druhý důvod, který absolventy vyhání, je nemožnost postupu. Výše platu je daná věkovým automatem, učitel, který skončí v jednu, dostane stejně vysoký plat jako učitel, který tráví večery přípravami, systém neumí ocenit kvalitu.“ Vadí jim také malá prestiž.
Celý text naleznete v dnešním vydání MF DNES
66 komentářů:
Výše platu je daná věkovým automatem, učitel, který skončí v jednu, dostane stejně vysoký plat jako učitel, který tráví večery přípravami, systém neumí ocenit kvalitu.“
Bohužel, toto měl řešit kariérní řád. Měl, ale neřešil, místo toho byl ve třetím stupni zaplevelen "okecávacími" funkcemi pro vyvolené.
Nevím, kam by měli mladí lidé nastupovat. Už jsem si to svého času psala i s exministrem Dobešem. V době, kdy se propouštěli učitelé předdůchodového věku pro nadbytečnost, nemají mladí kam nastupovat. Budeme se dělit o "jednu židli" dva?
Proč se prodlužuje věk odchodu do důchodu, když mladí nemají práci?
Já bych ráda šla už na odpočinek a přenechala mladým své místo, ale bohužel musím pracovat o 7 let déle, než pracovaly ženy dříve. A těch 7 let ještě blokuji místo mladým.
Možná, že by absolventi pedagogických oborů rádi přišli do škol, ale místa nejsou (Praha je asi výjimka).
Proto mě názory podobného typu, jako prezentuje paní Spilková, značně iritují.
No, trochu si zaprovokuju - je učitel, který tráví večery přípravami, opravdu kvalitnější než ten, který skončí v jednu? (třeba proto, že jednou kdysi dokázal udělat tak kvalitní přípravu, že ji může po nějakém desetiminutovém upgradu recyklovat 20 let)
Není schopnost efektivně se připravovat spíš v korelaci se schopností efektivně pracovat? Není u učitele, který po dvacáté "hraje tutéž sonátu" (pokaždé před jiným publikem), větší šance, že omezí chyby a zlepší prezentaci?
Taky mi přijde, že ten model "hodně práce, nově, jinak", kromě toho, že stojí hodně energie tím hledáním nových cest, vede často i k tomu, že se soutěží v tom "více jinak a ještě nověji" a nikoho nezajíma to "lépe"...
Hodina, která může vypadat efektně pro inspekci, nemusí přinést žádoucí výsledky u žáků. Učitel, který vyučuje klasicky, má mnohdy buď stejný nebo mnohem lepší výstup u maturity, než učitel snažící se o kreativní a zajímavější výuku.
Žáci se možná v hodinách více baví, ale ve skutečnosti se nic nenaučili.
Paní Spilková má pravdu. Ale je to závislé na aprobaci. Na ZŠ je vysoká nekvalifikovanost. A teď přibývá žáků a kvalifikovaní učitelé nejsou. Na SŠ neseženete kvalifikovaného a dobrého fyzikáře. Češtinářů je zatím dost.
školství chybí jakýkoliv systém, včetně kariérní řádu,čímž nemyslím ten paskvil předkládaný manekýnou,na poloprázných školách (čím méně žáků,tím horší vykrytí) učí neučitelé,neaprobovaní,důchodci,kam by asi ti mladí šli?odešel jsem ze čkolství v 96,kvůli penězům,čtyři dospělí a dvě děti,jsme žili z mého učitelského platum z manželčiny mateřské a tchýnina invalidního důchodu,když jsem se po 10 letech vráátul,bohužel ne do prahy ale do pohraničí,ve své neučitelské profesi zde vůbec nebylo místo a ve školství po tříletém slučování jsem šaškoval již na ročních smlouvách za mateřeké,místo mne nastupovaly mladé perspektivní kreativní slečny,které vydržely rok,dva a dočkal jsem se i hlášky jednoho ředitele : "ozvěte se až budete v důchodu",ironie osudu po roce v důchodu jsem dostal v prvním zářiovém týdnu 4 !!! nabídky, z toho 2 plné úvazky,roztomile jsem je poslal někam
paní vladimíro,co jste způsobili,to teď máte
Nejen češtinářů, ale i angličtinářů a němčinářů je nadbytek. Každý ředitel vám řekne, že má plný šuplík žádostí. Už se ani nevypisují výběrová řízení, protože každý ředitel sáhne do své databáze a ptá se sám, když má seznam a kontakty.
V tomto je asi Praha opravdu výjimkou. Všude jinde se v posledních letech na druhých stupních škol a na středních školách lidé propouštěli, včetně učitelů matematiky, chemie, přírodopisu ap.
A ti pak končili na ÚP. Pár jich ve Zlínském kraji osobně znám. A byli to lidé 50+. Mladé nikdo nepropouští a ti také dostávají smlouvy na dobu neurčitou, kdežto my staří jsme jen zástup za MD a na doby určité.
ředitel zš naproti v ulici,má 26 učitelů ,pouze 12 plně kvalifikovanách tj ti co vystudovali pdf(přf,ff) a v šuplíku má 32 !!! plně kvalifikovanách zájemců
Ale paradoxem zůstává, že my staří 50+ to školství vlastně držíme. A přitom si každý o nás otírá "hubu". A nejhorší je, že i my mezi sebou si do vlastního hnízda "kálíme"!
Dobře nám tak.
protože 55+ to mají za 10 a musí se udržet,nikomu nepřeji tři sezony učit se smlouvou do 30.6. a léto na pracáku,potom dva roky na poloviční úvazek na dohodu o pracovní činnosti a na závěr dva roky nezaměstnanosti
za tu doby zmizí všechny úspory,prodáte zahradu,chatu,auto,
končí elektrospotřebiče životnost tak nové nekupujete,nikam nechodíte,žijete na chlebu,bramborách a čaji,brambory si počítáte na kusy a chleba krájíte jak za blokády leningradu,v důsledku této "diety" přiberete 10 kilo,tlak,cukrovka,dna.....,
doufejme,kolegové padesátníci,že vás to nepotká
Otázka není kdo je kvalifikovaný a kdo nikoli, ale který učitel je nejlepší pro děti, tj, který je naučí to, co mají vědět, který má s dětmi a rodiči dobrý vztah, který žáky motivuje a který je ochoten na sobě dlouhodobě pracovat. Ředitel prokazuje dětem medvědí službu, pokud je jeho prioritou papír, nikoli kvalita, jelikož ředitel není na škole proto, aby nakrmil úředního šimla, nýbrž proto, aby zajistil co nejkvalitnější pedagogy pro žáky své školy. Že papír nerovná se kvalita je právě ta věc, kterou je potřeba řešit aby tomu tak bylo a aby ředitel nemusel dělat kompromisy mezi šimlem a realitou.
Na to není potřeba kariérního řádu, každý ve škole tak nějak ví, který učitel je výborný, který je dobrý a který by měl raději jít pracovat do soukromého sektoru, ovšem vtěsnat toto "vědění" do odškrtávacích škatulek nelze, protože prostě ne.
tajný/ papír je základ bez toho to nejde a teprve pak můžete řešit kvalitu,nebo u vašeho obvoďáka byste lékařský diplom nepožadoval?stačil by vám léčitel,co je vám sympatický?
ředitel má zajistit kvalitního učitele s papírem,ikdyž ve školství platí že všichni nejsou jen sovové ale jsou i cvachové,ale i cvach s diplomem je kvalifikonaný lékař ve srovnání s lidovým léčitelem,a ředitel,který si neumí zajistit ani cvacha,nemá na té ředitelské židli co dělat
Patřím do skupiny mladých učitelů (střední škola, technické předměty a ICT), ještě mi není 30 a ve školství jsem 7 let. Má to dva důvody. Baví mě to a mám čas na svoje další aktivity, mezi kterými jsou i ty, které mi vydělávají dalších pár korun měsíčně, abych udržel rodinný rozpočet v černých číslech. Jelikož si ten plat kompenzuji jinde, tak mě na školství nejvíc odrazuje (zatím) jiná věc, která se i odráží ve většině komentářů pod tímto článkem - nekompetentní vedení škol, kdy jednak to nejsou žádní extra učitelé, pak to také rozhodně nejsou manažeři. Povšechná neschopnost vedení škol mi v tom školství vadí asi nejvíc, možná proto, že jsem před školstvím pracoval v jiných odvětvích, kde to bez kvalitního managementu nejde. Dokud budou konkurzy na ředitele probíhat tak jak probíhají, změnu k lepšímu neočekávám. Naopak už pomalu počítám s tím, že musí zákonitě přijít doba, kdy mě to přestane bavit a půjdu se také realizovat jinam. Přesto to, že jsem "jen" produktem pedagogické fakulty, o pracovní nabídky nouze není. Takže se vůbec nedivím, že někteří mladí do 30 let do školství ani nenastoupí, nebo rychle vystoupí. A přidám ještě jeden osobní poznatek - nabývám dojmu, že čím starší osazenstvo sborovny bude v průměru, tím hůře se budou do takové sborovny začleňovat mladí učitelé.
Kantůrku, nesouhlasím. Sama už jsem "jednou nohou v hrobě" a ve škole kamarádím nejvíc s jednou důchodkyní, s jednou kolegyní malinko mladší a se třemi mladými, kteří by mohli být mými dětmi, a tři mladé kolegyně mi odešly na MD.
Kolega o 30 let mladší se mnou dojíždí do práce ze stejného města a vozí mě autem. Když jsem mu řekla, že pravděpodobně od příštího školního roku budu končit, neboť se vrátí "moje maminka" z MD, chce odejít se mnou a pracovat raději jako ajťák na volné noze. A přitom to je rozený pedagogický talent s přirozenou autoritou u žáků, velmi komunikativní, pracovitý a ochotný mladý muž. Byla by ho škoda.
Zlínský kraj? Kamarádka učí na základní škole ve Zlíně a letos poprvé po dlouhých letech se jim nepodařilo najít učitelku na 1. stupeň, učí tedy důchodkyně. Už i v tom Zlínském kraji začíná být zle nedobře a zcela logicky to začíná ve větších městech, kde mají mladí jiných pracovních možností dostatek, a na pozicích matikářů, fyzikářů a na prvním stupni.
BP: Já se staršími kolegy problémy také nemám, přesto mám pocit, že přestárlé sborovny rozhodně nepřispějí tomu, aby přibývalo mladších učitelů. Generační rozdíly se projevují všude. A pokud bude ve sboru 20 učitelů 55+, 5 učitelů 40+ a 2 učitelé do 30 let, ti nejmladší se asi nebudou cítit tak úplně komfortně. Pokud je většině 55+ a jen několika jednotlivcům méně než 40, což rozhodně není výjimečná situace, jsou všechny procesy nastaveny tak, aby vyhovovaly té většině, té menšině naopak ty zavedené procesy a postupy vyhovovat nemusí, ba dokonce mohou být v jejich očích neefektivní. Však určitě v posledních letech téměř všechny sborovny musely řešit, jak moc integrovat technologie do výuky a školské administrativy. To ale neznamená, že by spolu kolegové špatně vycházeli. Každopádně to nechci nějak generalizovat, záleží na mnoha faktorech, velikosti školy a tedy i sboru, vztazích na pracovišti atd.
Iames, člověk, ne papír je základ. Vysvětlete, jaký smysl má vyměnit kvalitního, osvědčeného, byť formálně nekvalifikovaného učitele za učitele, který sice správný diplom má, ale nic víc se o něm neví. Pokud krmením šimla rozhasím kvalitní výuku a dobrou studijní atmosféru ve třídách, budu si čůrat do bot.
Samozřejmě, že půjdu rád k léčiteli, který se mi věnuje více času, než letmý pohled od počítače a recept a antibiotika, pokud mi pomůže zbavit se příčin potíží, nikoli pouze symptomů. Byl bych hlupák, kdybych tak neučinil. Výsledky jsou důležité, ne štemply. Zejména v práci s dětmi.
Souhlasím s BP.
Rozhodující není věk matriční, ale mentální.
Ano, u lidí, kteří to mají "za pár let" je trochu vyšší výskyt těch, kterým se už do ničeho nechce. Ale není to pravidlo.
Mnohem důležitější je, jak moc člověka práce baví a jestli má chuť se sám učit.
Není to tak dávno, co jsem byl na školení na Arduino a potkal tam kantora, který měl přes 60.
A znám třicátníky, kteří nehnou ani prstem.
A přiznejme si ještě jednu věc. Svět ani sborovny tady nejsou od toho, aby se v nich mladí cítili komfortně. Občas to chce také trochu skromnosti a respektu. Nemyslet si, že jsem hvězda jen proto, že najdu na síti soubor rychleji než starší kolega.
Princip seniority a chuť učit se od starších jsem sám vyznával ještě i tehdy, když mi bylo dvacet. A vyplatilo se mi to.
Prostě jako vždy záleží především na lidech samotných. Na jejich profesionalitě a charakteru. Mnohem více, nežli na pouhém věku.
S čím naopak souhlasím, to je kritika ředitelských konkurzů. Bez politické tlačenky si tam nikdo ani neškrtne. Kde jsou časy odvětvového řízení a školských úřadů, kterým bylo úplně jedno, který starosta je v Horní dolní a ze které strany.
tajný/ potom to uzákoňme,že lékař nemusél být lékař a učitel nemusí být učitel a nebude problém,učit bude moci kdokoliv,
já měl super dětství,jedináček,obskakovaný a hýčkaný matkou a babičkou,rozmazlený a líný nepořádník,životní zkušenosti ze mne postupně udělaly systémového konzervativního člověka,a osobně jsem pocítil, že jsem zkušený kantor až po 8-10 letech praxe
eva/asi specialita zlínských základek,že tam učí 75-78leté důchodkyně (případ matky mé kolegyně,jak pravila paní ředitelka : "děti a kolegové jsou na ni už zvyklé" (ona tam dříve učila)
Prosím, ukažte mi alespoň jednoho kvalitního, osvědčeného, byť formálně nekvalifikovaného učitele, který musel školství opustit. Byť jsem pracoval na velké škole s cca 150 učiteli (včetně mistrů OV), ani jeden z nich školu opustit nemusel. Museli si ale dodělat vzdělání (ti mladší, ostatní měli a mají výjimku), k čemuž jim škola i její vedení vydatně pomohla. Naopak se velice obtížně zbavovala učitelů, kteří ač byli v důchodovém věku, na zasloužený odpočinek se jim příliš nechtělo. A tam nešlo o 10 či 20 let staré recyklované přípravy, často byly starší.
Pozn. k dravému a iniciativnímu mládí ve sborovnách - daleko častěji se jako "ajťák" setkávám s odporem k efektivnímu využívání moderních technologií u těch mladších (těsně po VŠ), než u lidí tzv. středního věku. Dokonce i u těch, učících technické a přírodovědné předměty.
O papíru to opravdu není, ale pokud "papír" považuji minimálně za mezník, jehož dosažení vyžaduje určitou míru snahy, usilovné přípravy a minimálních teoretických znalostí, pak je podmínkou nutnou, nikoli postačující.
poste.restante, trochu jsem očekával, že moje připomínka sklouzne do této škatulky (rychlost najití souboru na síti, málo skromnosti a respektu mladších ke starším...), ale o tom to přeci není. Zdravý pracovní kolektiv je ten věkově vyvážený a takový kolektiv by měl být jeden z dlouhodobých úkolů ředitele v rámci personální politiky, ať už je to v současné situaci školství a pracovního trhu sebesložitější. Na jedné straně můžeme tvrdit, že sborovny tu nejsou od toho, aby se v nich mladí učitelé cítili komfortně, ale pokud si ještě pamatuji, článek byl o tom, že ve školách chybí mladí učitelé. Takže je tam asi musí někdo nějak nalákat a aby nám tam taky vydrželi, musí se jim tam taky tak nějak líbit, takže by jakýs takýs komfort měli cítit, protože jinak si půjdou do té libovolné soukromé firmy, kde je mladší kolektiv, vyšší plat a nevím co ještě, co by ten pocit komfortu mohlo zvyšovat. Nebo třeba do jiné školy s mladším kolektivem, který jim prostě sedí z x objektivních i subjektivních důvodů víc. Můžeme se tu bavit o jednotlivcích, kterým je mentálně 20 v jejich 60 letech, ale reálně jich bude na takové průměrné přestárlé škole kolik? A kolik tam bude těch vyhořelých, zpomalených a čekajících na ten důchod? A troufám si tvrdit, že na SOU a SOŠ je v tomto ohledu situace o poznání horší než na gymnáziích. Mimochodem, právě kvůli tomu, že o IT a technologiích něco málo tuším, stejně tak o tom, jak se do škol dostávají, snažím se velmi často jejich prorůstání do školy blokovat, jelikož by jejich nasazení nevedlo ke zlepšení či zefektivnění čehokoliv. Jsem dalek tomu, abych podle úrovně digitální gramotnosti™ hodnotil kvality učitele libovolného věku, o tom můj původní příspěvek skutečně neměl být. Za sebe bych tedy tímto otázku vlivu průměrného věku sborovny na schopnost sborovny udržet mladé učitele opustil, protože lépe to již vyjádřit nedokážu :) Možná snad jen ještě ohledně mladých - samotný fakt, že učitel je mladý, pro školu také není žádnou výhrou, protože mi tak nějak příjde, že z těch pedagogických fakult do školství nechodí zrovna ti nejlepší a nejschopnější absolventi, nehledě na to, že odborné školy berou na místa učitelů odborných předmětů a odborného výcviku i čerstvé maturanty, protože prostě nikdo jiný pro daný obor k dispozici není.
"O papíru to opravdu není, ale pokud "papír" považuji minimálně za mezník, jehož dosažení vyžaduje určitou míru snahy, usilovné přípravy a minimálních teoretických znalostí, pak je podmínkou nutnou, nikoli postačující."
Charlie, mezníků je nepřeberně mnoho druhů. Snaha, usilovná příprava a teoretické znalosti nejsou zdaleka podmíněné obdržením toho správného diplomu. Mnohdy je diplom spíše na škodu, jelikož absolventi často tvrdě naráží na diskrepanci mezi naučenými poučkami, zejména ohledem motivace žáků, vybudování respektu a udržení disciplíny, a realitou školního života. Často musí zcela přehodnotit své představy a "odučit se" memorované poučky, které potřebovali ke složení zkoušek.
Obecně vzato, kolego Kantůrku, jsem já zase očekával tento typ reakce.
A jsem tomu rád, protože už Váš první příspěvek jevil známky soudnosti, která, přiznejme si, není u začínajících mladých zrovna typická.
Čili pokud píšete, že zdravý kolektiv je věkově vyvážený, je to pro mne příslibem do budoucna.
Pokud se startovacích podmínek mladých a jejich pocitu komfortnosti týče, je dobré pohlédnout za školní plot.
Začínat není jednoduché nikde. Nechte si vyprávět od svých kolegů - začínajících lékařů nebo právníků. Ani v průmyslu nečekají na nikoho se slavobránou. A čím větší firma, tím přísnější podmínky. Člověk si nejdřív respekt musí zasloužit a "komfort" se nerozdává ani těm starším jen tak za nic.
Kromě toho, jak sám správně poznamenáváte, i u učitelského eléva to trvá několik let, nežli si označení učitel skutečně zaslouží.
Klíčové pro to, aby do školství přicházeli schopní, mladí učitelé a aby v něm také zůstávali, není komfortnost nástupních podmínek, ani vnitřního školního prostředí, ale perspektiva.
Chápejte, mladý doktor přetrpí i ústrky a pracovní podmínky, které si moc nezadají s novodobým otroctvím, protože ví, že až získá potřebné atestace, jeho postavení se zlepší. A to podstatně.
V průmyslu má začínající inženýr jediné kritérium - musí být pro firmu přínosem, nebo aspoň příslibem.
Ale mladý učitel má před sebou jedinou perspektivu. Že za pár let dostane přidáno tři stovky do základu.
A poměrně rychle pochopí, že jestli stráví přípravou na výuku půlhodinu, nebo deset hodin, jestli jeho hodiny budou žáky bavit, nebo totálně nudit, na výši jeho platu to bude mít menší vliv, než když s dětmi nacvičí pár básniček na vítání občánků.
Jediný kariérní postup je možný nějakým funkčním studiem, nebo po dostatečné praxi a s politickým krytím zkusit konkurs na ředitelskou židli.
Ale pokud chce být "JEN" dobrým učitelem, nebude téměř žádná jeho snaha poctivě odměněna.
Ve škole je každý učitelem jen sám za sebe. Výkony ostatních jej ovlivňují jen nepřímo.
"Konkurence" ostatních, ani výše odměny tu motivací nejsou.
Až do důchodu si musíte vystačit jen s vnitřní motivací.
A tak zůstávají jen "srdcaři", nebo jinde neuplatnitelní looseři.
Po mém soudu je toto hlavním důvodem odchodu a částečně i jedním z důvodů "nepříchodu" mladých učitelů do školství.
Tudíž Vám mohu závěrem popřát jen výdrž a naději, že se snad, snad skutečně blýská na lepší časy.
Ono totiž zůstat ve škole má i své plusy.
Jen málokterá profese Vám poskytne tolik svobody při práci.
A rozzářené oči žáků, nebo jejich uznání po létech jsou větším zadostiučiněním, nežli jakákoliv výše platu.
Jo a ty prázdniny jsou taky fajn.
:-)
Tajný, už zase pletete dohromady kvalitu výkonu profese s kvalifikačními předpoklady.
"Papír" nedává nikdy záruku kvalitního výkonu. Řidičák nedělá dobrého šoféra, svářečský certifikát svářeče a lékařský diplom nedělá dobrého lékaře.
Ten "papír" je "jen" dokladem toho, že jeho držitel absolvoval příslušné a stanovené vzdělávání a že tedy není úplným nedoukem v dané oblasti.
Pokud máte dojem, že příslušné kvalifikační studium je špatně konstruováno, pak je to na diskusi o tomto studiu a nikoliv o nepotřebnosti, či dokonce škodlivosti studia samého.
Až ten Váš léčitel bude jako šofér Písařík ze série o "básnících", který bez základních znalostí anatomie bude točit pružinovou virgulí nad kolabujícím příbuzným, pak berte v potaz, že stát ani pojišťovny v jeho případě negarantují absolutně nic.
Toho lékaře "s papírem" totiž můžete alespoň zažalovat.
A léčitele?
Kvalifikační předpoklady mi mohou být ukradené. Chci pro své děcko dobrého učitele, ať už je to doktor filosofie nebo skaut s maturitou. Teorii se může doučit každý, průměrně inteligentní člověk, ale umění motivovat a inspirovat děti k učení je dáno shůry. Má-li ten talent přeškolený traktorista samouk, sem s ním. I když, za ty prachy by asi zůstal v tom traktoru.
tajný/ měl jsem žáka ,automechanika,skvělý,skromný kluk-honza ,dodělal si nástavbu a dělal mistra,protože měl "zlaté ruce" a uměl to co říká prakticky ukázat,měl u učňů obrovskou přirozenou autoritu,ikdyž jsem ho nikdy neslyšel zvýšit hlas,když odešel do penza ing s dps ,nenáviděný protivný starý kantor, co učil teorii,místo něj dalo vedení honzu s tím,že si dodělá vš,byl vytrvalý a pracovitý a všichni okolo dělali co mohli,,aby měl ten potřebný "papír" i já pár seminárek a korekturu diplomky,on to dokázal,nejdřív bc a pak i to ing.,když začal učit,už to nebylo ono,dokázal pořád ještě zaujmout a motivovat ale výsledky už takové nebyly,cítil to a požádal vedení o příchod zpátky na mistra,to odmítlo,o třenici se dozvěděl ředitel průmyslovky,který potřeboval mladého,schopného,co umí motivovat,bylo mu jedno,že honza je doškolený automechanik,honza šel,,dnes se trápí,kolegové ho nerespektují a žáci z něj mají srandu...
on ten papír džíve v systému zaručoval,že člověk musel zvládnout sumu znalostí a dovedností,prověřenými příjmačkami na sš,maturitou,přijmačkami na vě až nakonec člověk dospěl k tomu poslednímu vytouženému "papíru"- vš diplomu a pak se s tím papírem několik praxí zdokonaloval až se stal zkušeným a někdy i kvalitním učitelem,nebo taky nestal,jak kdo,jako v každá profesi i ve školství jsou sovové,blažejové a cvachové,tento systém !papíru" však sám o sobě zaručoval určitý jednotný standard kvality,chápu,že se změnila doba,systém,standardy,pak je třeba si ale uvědomit,že s dnešními standardy nemohu dosahovat úrovně kvality,výsledků dle standardů minulých,neboli jestliže zničím starý systém (standardy) výuky matematiku,nemůžu chtít techniky a inženýry kvality minulého systému(standardů)
Didaktická schopnost je od znalosti oboru neoddělitelná a naopak. Přeškolený traktorista možná děti zaujme svým pojetím hodin matematiky, je ale otázkou, co budou děti z matematiky umět.
Didaktická schopnost je od znalosti oboru neoddělitelná a naopak. Přeškolený traktorista možná děti zaujme svým pojetím hodin matematiky, je ale otázkou, co budou děti z matematiky umět.
Souhlasím a poznamenávám, že to platí pro UČITELE. Stejně to neplatí jen pro přeškolené traktoristy, ale pro "přeškolené" pedagogické populisty obecně.
"...tj, který je naučí to, co mají vědět, který má s dětmi a rodiči dobrý vztah, který žáky motivuje a který je ochoten na sobě dlouhodobě pracovat."
Moc si nedovedu představit, co znamená "dobrý vztah" v případě špatných rodičů nebo špatných dětí...
Radši se nechci pouštět do diskuze, co mají žáci vědět...
v učitelství, stejně jako i v jiných profesích, je člověk v nejvyšší profesní rovině (znalost+ zkušenost+ výkonnost) v horizontu 35-50 let věku,odkud se bere ta touha po mladých,svěžích,kreativních do 30 let nemohu stále nějak pochopit
Problém je v úrovni. Když bude maturant z doby před třiceti lety učit na ZŠ moje dítě bude to úplně jiný level než současný maturant. Totéž bude platit u vysokoškoláka. Dnešní úroveň je někde jinde. A lepší to není.
K výuce je nutná nějaká teorie. Jen praxe nestačí. Tu teorii ale může schopný kantor získat i samostudiem. Jde o to jestli chce. Pokud nechce, pak bych považoval za problematické, že bude schopen přesvědčit žáky, aby taky chtěli studovat.
Kapitola sama o sobě je nabídka VŠ a jejich přístup k dálkovým studentům.
samostudiem lze získat pouze doplňkové ohraničené vzdělání,nikdy ne fundament,jinak podstata učitelské profese se za 100 zásadně nezměnila ,je to fortelné řemeslo ne kreativní uměníjinak žák sám musí chtít studovat,učitel je od toho aby učil a naučil,ne aby někoho o ničem přesvědčoval,nebo aby zajišťoval příjemné trávení času mimo domov
dnešní stát rezignoval na státní politiku vzdělanosti,žádnou tudíž ani nemá,každý si může učit co chce,kdy chce,jak chce,nebo taky něco neučit vůbec,stát nemá ani kontrolu nad vzdělávacím systémem,je to ring volný,boj bez pravidel
Iames pravil: "jinak podstata učitelské profese se za 100 zásadně nezměnila ,je to fortelné řemeslo ne kreativní umění jinak žák sám musí chtít studovat,učitel je od toho aby učil a naučil,ne aby někoho o ničem přesvědčoval,nebo aby zajišťoval příjemné trávení času mimo domov."
Nevím, zda chápete rozdíl mezi předáváním informací a učením/osobním růstem/budováním celoživotních postojů k (dalšímu) vzdělávání/inspirací/motivací/pěstování zájmu o svět.
Žák nemusí sám chtít nic, natož studovat, žák by nejraději seděl na gauči se smartfonem a giga wifi, obložen brambůrky a lahvemi koly. proto je učitelova role důležitější než kdy předtím v celej historii lidstva.
Žák nemusí sám chtít nic, natož studovat
Zato učitel musí všechno.
Hezky žáka motivovat, naučit i proti jeho vůli, ale nesmí ho ničemu nutit a ještě ho přitom pobavit.
"Socializovat" ho i s těmi, s kým kamarádit nechce, vybudovat mu celoživotní postoje a zájem o svět a druhé.
A jen tak jako vedlejšák taky napravit chyby ve výchově rodičů a přitom s rodiči jednat jako se Severní Koreou o odzbrojení.
Učitel musí.
Myslím, že jste právě popsal, proč jde celé vzdělávání do kopru.
chápu zcela přesně podstatu vzdělání: předávání informací,přičemž systémově logicky utříbených,učitele žádné chaotické gůglení v tomto nenahradí a kromě předávání informací ještě taky naučit žáka s těmi informacemi pracovat tj. analyzovat,kriticky hodnotit,systematizovat,syntetizovat i zde jest učitel nenahraditelný a všechno ostatní jako kreativita,dobré pocity,,pěstování zájmů,motivace to jest soukromá záležitost žáka,rodičů,žijeme ve svobodě a demokracii a nikdo nemá právo někoho k něčemu nutit,každý má zodpovědnost sám za sebe,jestli se žák rozhodne celý život sedět na tom gauči a rodičům to nevadí je to jejich věc
PR, "Zato učitel musí všechno."
Ano, od toho je učitel. Nebo vám někdo někdy sliboval, že budete učit jen ty hodné a motivované?
"Hezky žáka motivovat, naučit i proti jeho vůli, ale nesmí ho ničemu nutit a ještě ho přitom pobavit."
Vaše, dlouhodobě pěstovaná interpretace s cílem prezentovat odlišné postoje jako extrémně a naivně pedocentrické. Že vás to ještě baví.
PR: "Zato učitel musí všechno."
TU: Ano, od toho je učitel. Nebo vám někdo někdy sliboval, že budete učit jen ty hodné a motivované?
Ne, Tajný.
Učitel tu není od toho, aby dělal všechno.
Když jsem podepisoval smlouvu, nebylo tam nic o tom, že budu co dva roky přepisovat ŠVP, podle toho, jak právě někomu v Praze na MŠMT drbne v makovici.
Nebylo tam nic o vzdělávání žáků mentálně zaostalých, nebo s psychickými poruchami. Kdybych chtěl dělat speciálního pedagoga, tak jsem šel tento obor studovat.
Atd.
Neočekával jsem, že budu učit jen žáky, které moje předměty baví a jsou motivovaní.
Nejsem magor. Ani mne jako žáka nebavilo všechno.
Ale vždy jsem chápal a chápu školu jako místo, kde má žák povinnost se vzdělávat. A tuto svou povinnost různým způsobem plní, anebo ne.
Když pominu sám fakt zákonem dané povinné školní docházky, tak naprostá většina školních řádů ukládá žákům povinnost docházet do školy a řádně se vzdělávat.
POVINNOST, Tajný. Zdůrazňuji ještě jednou speciálně pro Vás.
Jistě, žák nemusí chtít tuto povinnost plnit.
Ale to jej nijak neomlouvá, ani nevyviňuje.
A už vůbec to neomlouvá snahy některých "reformátorů" přehazovat všechno, co se ve škole děje, pouze na bedra učitele.
Vaše, dlouhodobě pěstovaná interpretace s cílem prezentovat odlišné postoje jako extrémně a naivně pedocentrické. Že vás to ještě baví.
Upřímně? Nebaví.
Ale když narazím na další perlu, podobnou té Vaší předchozí, pak prostě nemohu mlčky přihlížet, jak je školní prostředí systematicky przněno a "pravidla hry" překrucována způsobem, který považuji za špatný a nebezpečný.
Motivovat žáka? - Ano.
Hledat způsoby, metody a postupy, jak mu učivo předat, jak jej zaujmout, získat pro danou oblast poznání? - Jednoznačně ano.
To je přesně to, co mne na této práci nejvíc baví.
Ale přesunout veškerou zodpovědnost za vzdělání na učitele? - Ani náhodou!
Z nezaměstnaných tvoří ale více než jednu třetinu lidé nad padesát let.
Zaměstnavatelé často nechtějí investovat do lidí starších padesáti let a nemají k nim důvěru. Vyzrálejší zaměstnanci přitom bývají loajálnější a na dané pozici vydrží déle. Ti, kteří mají dlouholetou praxi ve svém oboru, velmi těžko přecházejí na novou pozici z jiného zaměření. Diskriminace na pracovišti kvůli věku je v Česku nejčastější, řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy analytik pracovního trhu ze společnosti LMC Tomáš Ervín Dombrovský.
Do starších zaměstnanců se údajně nevyplatí investovat. Tomáš Ervín Dombrovský si ale myslí, že toto tvrzení je zcestné. Zaměstnavatelé nevidí fakt, že právě tito lidé jsou většinou nejloajálnější.
V ostatních zemích, zejména na Západě, se seniorita naopak oceňuje. Jsou i typy činností, při kterých se nedůvěřuje lidem pod padesát let a jež vykonávají vyzrálejší osoby. Typické jsou pro náročné obchodní pozice nebo uzavírání kontraktů. U nás ale vládne spíše „kult mládí”, konstatoval Dombrovský. Znamená to podle něj, že i v manažerských pozicích bývají lidé mladého nebo středního věku.
Zvyšování mezd se lidí starších padesáti let často týká až na posledním místě. Paradoxně ale takto postavení lidé snesou mnohem tvrdší zacházení než mladší generace. Obávají se totiž, že by mohli o své místo přijít a mít problémy s hledáním jiné pozice. Do 35 let mnoho lidí mění podle analytika své zaměření mnohem častěji a také ochotněji.
Diskriminace z důvodu věku je na pracovišti nejčastější, ale také se nejhůř odhaluje, míní. Těžko se podle něj tedy dokazuje, že důvodem odmítnutí na danou pozici nebo snížení mzdy byl právě věk.
Za to, jak je kdo vzdělán, nese odpovědnost pouze a jedině on sám, nikdo jiný. Je zajímavé, že jisté osoby mají plnou hubu keců o demokracii, odpovědnosti, svobodě, nesnášejí autoritu, nerady se podřizují externě určeným pravidlům, ale přitom odpovědnost stále hází na někoho jiného. To ne jáááá, to Cermat. Co tam ti Cermatčíci hulí? A když ne Cermat, tak aparátčíci na ministerstvu. Laťkovačí a elitáři. Nebo, že by učitelé? Sakra kdo může za to, že jsem propadl v maturitním testu z matematiky? Kdo ještě může být odpovědný za to, že nerozumím logaritmu? Rodiče? Genetika? Sakra, tak s tím něco udělejte tajnej. Nějaký tabulky na PUPíky na základě nějakých genetických testů, nééé? Jako že když jsme blbá rodina až do desátého kolene kam jen slunko dosvítí a někde i kam nedosvítí, tak bychom snad tu maduridu mohli mít i bez toho logaritmu, hergot už. Přeci, každý vemeno ví, že podstatou ověřování je ptát se na to co vim, a ne na to, co nevim. To snad dá rozum i upoceným kryptoautistům s tlustými zadnicemi, nebo jak to ráčíte nazývati téměř každého, kdo ten logaritmus ovládá.
"PR, "Zato učitel musí všechno."
Ano, od toho je učitel."
Tajnej, mám neodbytný dojem, že si pletou učitele s děvkou.
PR napsal:"Ale vždy jsem chápal a chápu školu jako místo, kde má žák povinnost se vzdělávat."
Pravda, každé ráno, když jdou moje děti do školy, se s nimi u branky loučím slovy: "Dnes máte také povinnost se vzdělávat, nezapomeňte!"
"Ale přesunout veškerou zodpovědnost za vzdělání na učitele? - Ani náhodou!"
Nikdo konkrétní tuto povinnost na učitele nepřesunuje. Ta povinnost postupně vzniká, jelikož rodičů, kteří mají čas a energii se svým dětem systematicky věnovat, aby děti "plnily svou povinnost se vzdělávat" je stále méně. Odpovědnost nejen za vzdělávání, ale i za výchovu, obávám se. Objektivní skutečnost.
Tak s tím budeme muset něco udělat. Třeba se narovnat a nenechat si dělat na hlavu. Kašlu vám na dopravní předpisy, daně, sousedské vztahy. Ale pane doktore, léčíme! Já vím, že jsem si zhuntoval zdraví, ale vy jste doktor. Tak nějak vám na povinnosti OBJEKTIVNĚ s..u! Tajnej na Hrad!
Aha. Ti mrzcí žáci mohou za to, že jejich rodiče na ně nemají čas. Poženem je proto k odpovědnosti. Ženiální.
Mnozí rodiče nevychovaných a líných žáků mají spoustu času a prostředků, aby kontrolovali ŠVP s právníky a soudili se se školou, sepisovali petice, stížnosti rozesílali na všechny strany a bránili své spratky až do skonání světa. Slušní lidé v potu tváře dřou od nevidím do nevidím, a přesto dokáží své děti vychovat k práci i slušnému chování.
O kterých je tu, Tajný, řeč? Já mluvil o těch prvních a mám pocit, že vy také. Pokud nechápete mou reakci, pak musím trvat na svém příspěvku z 20:07. Mimochodem, nekrvácí vám občas dlaně?
Nikdo konkrétní tuto povinnost na učitele nepřesunuje. Ta povinnost postupně vzniká, jelikož rodičů, kteří mají čas a energii se svým dětem systematicky věnovat, aby děti "plnily svou povinnost se vzdělávat" je stále méně. Odpovědnost nejen za vzdělávání, ale i za výchovu, obávám se.
Ptám se a chci jednoznačnou odpověď. Má učitel jako povinnost nést veškerou zodpovědnost za vzdělání dítěte? Ano nebo ne? Jak může povinnost postupně vznikat? Nějakou povinnost buď mám nebo nemám.
Aha. Ti mrzcí žáci mohou za to, že jejich rodiče na ně nemají čas. Poženem je proto k odpovědnosti. Ženiální.
Někteří žáci za to nemohou, to je pravda. Ale nikdo je za to k zodpovědnosti nežene. Učitel se snaží své žáky naučit. Někteří to zvládnou na výbornou, někteří na dostatečnou. Dostatečně je stále dostatečně. Nemůžou všichni umět všechno. Ani když se učitel rozkrájí. Ani když se deset učitelů rozkrájí. Ani když se rozkrájí všichni učitelé. Učitel tady není pro spásu všech. Takhle to nefunguje nikde.
Najdou se žáci, kteří učivo (látku, kompetence ...) nezvládnou ani dostatečně. Čí je to chyba? Učitele? Vždycky a jen učitele? Rodiče kašlou na dítě, dítěti je to jedno, ale chyba je na straně učitele? Důvod najdeme vždycky, je to špatný učitel, je to starý učitel, neumí děti zaujmout, neumí je motivovat, nesnaží se pomoci ... Učitel přeci nemůže za přístup rodiče ani dítěte. Když má ve třídě dvacet dětí, které něco naučil, tak za to nemůže učitel, ale rodiče, protože se jim věnují. A když se najdou dva, kteří na všechno kašlou a nic neumí, tak za to může učitel ... Rodiče a děti nemusí nikdy,za nic nemůžou. Učitel musí vždycky a může za všechno špatné. Divná logika.
Co je teda povinností učitele? Učit jenom ty, kteří se učit chtějí? Debata přeci není o tom, za co učitel může či nemůže.
Odpovídáte mi na otázku otázkou. Ptám se znovu, má učitel nést veškerou odpovědnost za vzdělání dítěte?
Pokud jde o povinné základní vzdělání, tak povinností učitele je učit. Všechny děti. Jenom je rozdíl učit a naučit. Učitel nemůže za to, že se někdo nenaučí...
Učitel veřejné školy nemá odpovědnost vůči dětem a jejich rodičům -kupodivu, ale ke společnosti jako celku, která ho také angažuje a financuje. Ve většině případů jsou zájmy společnosti a dětí téměř shodné. V těch případech, kdy projevovaný zájem dítěte, či jeho rodičů, jde jasně proti zájmům společnosti, je učitel odpovědný za to, hájit zájmy té společnosti. Je to celkem triviální úvaha a ten tajnej nějak ne a ne ji pochopit. Přitom to viditelně plyne i z toho, jakým způsobem je veřejná služba organizována a hrazena. Až si bude tajného platit papínek nějakého rozmazleného grázla a bude po něm chtít, aby mu utíral zadek, nebo mu dělal taxikáře, či podržtašku, tak nechť. Ale to se společnosti netýká, to je dobrovolný soukromý kontrakt dvou stran. Zatím tajného financujeme my všichni z daní a on nám sděluje, že kašle na to, za co je placen, že si to určí sám a že mu do toho nikdo nebude kecat, že on sám si rozhodne, koho vzdělávat a koho ne, jak vzdělávat a jak se budou ověřovat výstupy jeho práce. No tak opakuji po sté, tajnej, to maj smolíčka pacholíčka. To se můžou tak nejvejš vztekat na blogu.
přesně tak,základní problém našeho školství je neexistence soukromých škol,musí být jasně definována škola státní,státní standard,který bude dle požadavků státu a škola soukromá,kde si může zřizovatel-majitel definovat co chce,protože funguje mimo státní kasu= za svoje
Ptám se znovu, má učitel nést veškerou odpovědnost za vzdělání dítěte?
Učitel se o odpovědnost za vzdělání dítěte v ideálním případě dělí s rodiči. Pokud to ze strany rodičů nefunguje, zůstává mu odpovědnost celá, protože nikdo jiný tu odpovědnost na sebe nevezme. Což neznamená, že by učitel měl být čarodějem, který kouzlem vzdělá všechny děti. Nicméně, míra zájmu o studijní a výchovné úspěchy žáků, schopnost inspirovat i žáky z nepodnětných rodin a ochota spolupracovat s kolegy na podpoře zanedbaných žáků je k úspěchu těchto žáků nevyhnutná.
Pokud bychom měli vzdělávat pouze nadané, motivované a snaživé žáky, můžeme řemeslo klidně přenechat strojům; tito žáci by se většinou učivo naučili i sami, bez naší asistence.
Ve světě Tajného nelze smysluplně vychovávat děti. Pokud se i lidská mláďata učí nápodobou, pak je působení rodičů, kteří beztrestně odmítají plnit povinnosti vůči společnosti, zcela devastující. Proto Tajnému doporučuji řešení. Jmenuje se Summerhill school. Rodiče žáků této školy si uvědomili, že selhali a za soukromé peníze si objednali převýchovu svých ratolestí. Návštěvy rodičů zakázány, špatný vliv odstraněn. Problémy se řeší ostrakismem jako v přímé demokracii.
Rodičům, kteří si své selhání ještě neuvědomili, bychom museli soudně nařídit nejen řešení problému, ale také exekuci na část příjmů. Proč máme stále všichni jen platit selhávání zdravých, ale nezodpovědných lidí a situaci, která poškozuje celou společnost, neřešit? Netrpím mesiášským komplexem, ale stále věřím v demokracii a občanskou společnost. Ta ale nemá nic společného s cochcárnou, kterou hájí a propaguje Tajný a jemu podobní diskutéři.
Pokud to ze strany rodičů nefunguje, zůstává mu odpovědnost celá, protože nikdo jiný tu odpovědnost na sebe nevezme.
To jako vážně?! Proč by ji na sebe měl brát zrovna učitel?! Když bude dítě nemocné a rodič se na něj vykašle, tak odpovědnost za zdraví dítěte má na sebe převzít lékař? Kdo má převzít zodpovědnost za výchovu? Kdo má převzít zodpovědnost za jídlo? Kdo má převzít zodpovědnost za bydlení? Kdo má převzít zodpovědnost za nezodpovědné rodiče? Učitel to jistě není.
Jak přebíráte veškerou zodpovědnost za vzdělání takových dětí Vy?
Nikdo konkrétní tuto povinnost na učitele nepřesunuje.Ta povinnost postupně vzniká, jelikož rodičů, kteří mají čas a energii se svým dětem systematicky věnovat, aby děti "plnily svou povinnost se vzdělávat" je stále méně.
Tak proč ji na učitele přesunujete?!
"Tak proč ji na učitele přesunujete?!"
Protože povinnost učitele je vzdělávat děti. Nejen ty hodné, chytré a motivované, ale a zejména ty ostatní, bez ohledu na to jaké zázemí mají. Pokud rodiče dítě nekrmí, nešatí, či neposkytují mu bydlení, pak zůstává na relevantních institucích aby toto dítěti zajistily. Nevedou-li rodiče dítě k plnění studijních povinností, musí velkou nebo celou část této role převzít učitel, ať už je výsledek jakýkoli.
Nebo máte za to, že si učitel má umýt ruce a pravit, jsi nevzdělavatelný, nesnažíš se sám od sebe, tvoje smůla? Nebo, je mi jedno, že třískáš Věrku cihlou do hlavy, nebudu tě přeci vychovávat, od toho jsou tu tví rodiče?
Nechápu zcela, proč je tyto banality potřeba vysvětlovat zrovna učitelům.
Odpovídáte mi asi jenom na to, co se Vám hodí. Mnohem více by mě zajímalo, jak přebíráte odpovědnost za ty zlobivé a nemotivované děti? Konkrétně. Jak přebíráte na sebe zodpovědnost za vzdělání dětí, které rodiče nevedou k plnění studijních povinností?Necháváte si děti odpoledne ve škole a ve svém volném čase je motivujete? Nebo za nimi docházíte domů a tam dohlížíte na jejich přípravu? Za kolik takových dětí dokážete převzít odpovědnost? Za jedno, za pět, za deset nebo za každého Vašeho žáka? A přebíráte zodpovědnost za vzdělání jen u předmětů své aprobace, nebo za všechny předměty? Nebo tu zodpovědnost má mít třídní učitel bez ohledu na předmět? Jak například přebíráte odpovědnost za vzdělání dětí, které se několik měsíců nedostaví bez řádného omluvení do školy?
Učitel by měl vzdělávat děti, to je zřejmé. Měl by vzdělávat všechny děti bez ohledu na jejich zázemí. Jenom jsou hranice, kam učitel ze své pozice prostě nemůže vstoupit. Učitelé jsou zodpovědní za děti na půdě školy, mimo školu už jen velmi omezeně. Tam už je to na rodičích. A pokud ti si neplní svoje povinnosti, je to potom na těch relevantních institucích. A tou institucí škola, podle mě, opravdu není. To by kromě povinností musela mít i pravomoci. Ale ty skoro žádné nemá.
A když někdo bude Věrku třískat do hlavy, určitě je na místě i vychovávání. Ale to by Věrka musela dostat cihlou do hlavy v době vyučování. Mimo vyučování už je to hlavně na rodičích. Opravdu nehlídám, co dělají žáci ve svém volném čase, s kým se stýkají, kam chodí, v kolik chodí nebo nechodí domů, co kdo komu provedl, co kde píšou nebo sdílí. Samozřejmě o některých věcech učitel ví, občas se něco dozví, baví se s dětmi i s rodiči, aby měl lepší přehled a lépe pochopil vztahy mezi dětmi. Ale ty děti, nejsou děti učitelů, ale rodičů. Tak to prostě je a nevidím důvod, aby měl učitel nahrazovat péči rodičů.
Také nechápu zcela, proč je tyto banality potřeba vysvětlovat zrovna učiteli.
"Také nechápu zcela, proč je tyto banality potřeba vysvětlovat zrovna učiteli."
Pepouši, ty jsi tady nový? Možná jen poprvé diskutuješ s TU. No nic. :-)
Tak nějak jsem měl pocit, že bych se měl ozvat. A jedna vlastní zkušenost je lepší než mnoho od jiných ;-)
Mě by zase zajímalo, jak takové převzetí zodpovědnosti za studijní výsledky žáka a jeho vychování vlastně v praxi vypadá, tajnej. To když zjistíte, že váš bývalý žák se ocitl ve spárech prohnilého kapitalistického Velkého Digitálního Bratra a hačá na Pankráci, nebo v Ruzyni, tak si po obědě nedáte vyržínko? Nebo jak? Hergot, voni sou vodpovědnej, až mě svědí koleno.
Mnohem více by mě zajímalo, jak přebíráte odpovědnost za ty zlobivé a nemotivované děti? Konkrétně. Jak přebíráte na sebe zodpovědnost za vzdělání dětí, které rodiče nevedou k plnění studijních povinností?
Jak přebírám odpovědnost...? No plácnem si s rodiči a je to.:)
Doučuji, pokud je to potřeba.
Důsledně kontroluji úkoly, nejen u mého předmětu. Dýchám mu na krk.
Kontroluji zapsání úkolů.
Komunikuji s kolegy ohledem žáka a jeho práce, plnění úkolů, prosím je o extra pozornost jeho práci.
Snažím se motivovat a chválit, pokud je za co.
Pořád nechápu proč je tyto triviality potřeba vysvětlovat učitelům.
Anonymní a Doležele, těším se na něco jiného krom odpudivých rádoby-kousavých výronů.
Tajný, no zřejmě jste nějakej slušnej oddíl. My obyčejní kantoři se nemůžeme pouštět do žádnejch větších akcí.
Také čekám odpovědi na své příspěvky, ale pokud se chováte k žákům, jako k dospělým, pak vám věřím asi jako doktoru Cvachovi. Metoda vyprovokovat a zdrhnout nepatří k těm nejčestnějším. To co předvádíte jako kantor ideál, dělám také, jen jsem zjistil, že bez těch rodičů to většinou nemá smysl. Pokud to plácnutí znamená přistoupit na to, že rodiče nemusí, protože Tajnej to zachrání, pak si děláte do vlastního hnízda. Takové kolegy mám úplně nejraději. Zkuste se také zajímat o výsledky své práce po skončení školní docházky. Výjimky jen potvrzují pravidlo a srazy po letech mi dávají sílu vám otevírat oči.
Doučuji, pokud je to potřeba.
Co když žák ani rodiče doučování nechtějí, nebo na něj nechodí? Jak je přesvědčujete? Jak přimějete ke spolupráci někoho, kdo spolupracovat nechce?
Důsledně kontroluji úkoly, nejen u mého předmětu. Dýchám mu na krk.Kontroluji zapsání úkolů.
Co když úkoly nedělá, nezapisuje, nedělá. Jak dýcháte na krk? Co když takový žák nechodí do školy vůbec a rodiče nejsou k zastižení, telefony nezvedají, na jakoukoli komunikaci nereagují? Jak takovému žákovi dýchat na krk?
Hodně učitelů (věřím že většina) tohle všechno dělá. Snaží se děti přesvědčit o tom, že to co ve škole dělají, má smysl. Že tu práci nedělají pro rodiče, pro učitele, pro známky, ale jen a jen pro sebe, pro svůj dobrý pocit, pro svojí budoucnost. To ale neznamená, že učitel má automaticky zodpovědnost za vzdělání těchto dětí.
Kolik času a energie věnujete při své práci těm, kteří o vaši péči nestojí? Co ty ostatní děti, které by si zasloužily více pozornosti učitele, aby se jim také věnoval, aby jim připravil zajímavou hodinu, něco navíc, co by ocenily, z čeho by měly radost?
Okomentovat