Na opravný nebo náhradní maturitní termín dorazilo 14 528 studentů a neuspěl zhruba každý druhý.
Největší potíže studentům dělala právě matematika. Propadly u ní dvě třetiny maturantů. Didaktický test a sloh z češtiny nezvládla zhruba třetina. „Z hlediska úspěšnosti žáků se podzimní zkušební období nijak výsledkově nevymyká předcházejícím ročníkům,“ napsal Lidovým novinám Jan Pohanka, mluvčí společnosti Cermat, která maturity organizuje.
Objevují se proto hlasy, že by takoví maturanti měli spíše navštěvovat školy s odborným zaměřením. Tuto debatu ale odmítá předseda Unie školských asociací Jiří Zajíček: „Všeobecná část maturity je shodná pro všechny obory vzdělávání. Systémová chyba je tedy spíše v přípravě žáků k maturitní zkoušce.“
Podobně to vidí i Tomáš Feřtek ze společnosti EDUin: „Přesně to ukazuje, jak o učilištích uvažujeme. Jako o odpadkovém koši vzdělávacího systému. A pak se divíme, že se tam nikomu moc nechce a chodí tam hlavně ti, co nemají jinou volbu,“ říká.
Nedávno kritizoval přeplněné maturitní obory ve sněmovně ředitel odboru středního a vyššího odborného vzdělávání ministerstva školství Petr Bannert.
Celý text naleznete v dnešním vydání Lidových novin
1 komentářů:
"Systémová chyba je tedy spíše v přípravě žáků k maturitní zkoušce."
Aha - takže ne výše laťky nebo IQ nebo celá koncepce státní maturity, ale škola. No, že mě to nepřekvapuje.
Okomentovat