„Vliv rostoucí účasti mladých voličů (do 24 let) je patrný po celé Evropě. Voliči této věkové kategorie daleko častěji než ostatní dávají přednost jednoduchým, radikálním řešením. Ukázalo se to nejen v Rakousku, ale také v prezidentských volbách ve Francii či červnových parlamentních volbách v Británii. Ostatně i volební průzkumy v Česku ve skupině voličů 18−24 let fandí pirátům či Okamurově straně výrazně více než zbytek populace,“ píše Lucie Hrstková v komentáři pro Hospodářské noviny.
Julie Hrstková (repro ČT) |
Mladí voliči ale jen reagují na svět, který jsme jim vytvořili. Pokud jsme si dlouho stěžovali, že je politika nezajímá (jejich volební účast byla nízká), potom zřejmě bylo − z jejich pohledu − všechno v pořádku. Růst volební účasti napovídá, že pocítili potřebu zapojit se… Z našeho pohledu starých volí protestně. Z jejich pohledu volí lepší budoucnost pro sebe, mladé, ne pro nás, kteří jsme se zakonzervovali ve starém světě, aniž bychom si uvědomili, že se svět změnil a ne ve všem k lepšímu.
Z pohledu "dospělých" jde o nebezpečný trend. Nástup pravicových, levicových či nacionalistických "ultras" není nic, co by si člověk mohl přát. Bohužel se ukazuje, že právě tyto strany dokážou mladým nabídnout víc než jen obecné fráze. Na rozdíl od politicko-ekonomických manažerů, kterými se tradiční politici stali, nabízejí vize a ideje. Často nebezpečné, ale takové, pro které se lze nadchnout. Na rozdíl třeba od "nutnosti mít vyrovnaný rozpočet" což je heslo, kterým s výjimkou krize nenadchne nikdo.
Celý text naleznete zde
0 komentářů:
Okomentovat