„Ředitelé škol se mezi sebou přetahují o děti,“ konstatovala náměstkyně hejtmana Martina Berdychová, která má na starost krajské školství. Podle ní jsou v kraji dvě skupiny ředitelů: ti, kteří za zachování své školy v současném rozsahu budou bojovat do posledního dechu například rozšiřováním portfolia oborů, a ti, kteří pochopili, že se něco musí stát. „Máme i takové, kteří nám sami posílají náměty, protože je jejich škola prázdná a oni vědí, že se s tím něco musí udělat,“ podotkla náměstkyně. Reportáž přináší MF DNES.
 |
| Martina Berdychová (vychodocesi2.cz) |
S větším slučováním středních škol začal kraj už v roce 2007, kdy se začal projevovat pokles demografické křivky. Tehdy se do jedné spojily střední školy a učiliště v Rychnově nad Kněžnou a v Novém Bydžově. Optimalizace se sice neobešla bez protestů, ale kraj tehdy záměr dotáhl do konce.
V Hořicích se pak spojily gymnázium, obchodní akademie a střední zemědělská škola, v Novém Městě nad Metují průmyslovka se střední odbornou školou a učilištěm. Slučování se mělo dotknout i gymnázia v Úpici, které mělo přejít pod větší v Trutnově. Vedení Úpice se ale proti tomu ostře postavilo, gymnázium od kraje převzalo a provozuje ho jako vlastní příspěvkovou organizaci.
Osmnáct dalších škol se v loňském roce optimalizaci vyhnulo. Tehdy jim hejtmanství jen vzkázalo, že si je ohlídá.
Celý text naleznete zde
5 komentářů:
Sloučení škol, a to dokonce i z různých měst je od počátku jenom velká pitomost. Aby to opticky vypadalo, že je škol míň. Prakticky to přináší jenom další problémy a je to v koncovce i dražší. Ze dvou ředitelů jsou najednou tři. Hospodářky také většinou zůstanou a nevyužívaná část budov také. V očích veřejnosti vznikne chaos a sloučená škola si jen hodně těžko hledá svoji novou "image".
Osobně vidím problém v nastavení pravidel a podmínek. Je potřeba vytvořit takové prostředí, aby škola, která si neumí naplnit stav, musela propustit zaměstnance, pronajmout nevyužívané prostory a pokud ani to nepomůže, aby prostě sama zkrachovala. Zřizovatel by měl rozumně nastavovat maximum a minimum žáků, které bude a nebude platit. Jakékoliv rozhodování od stolu, kterou školu zrušit a kterou ne, nic dobrého nepřinese. Změna plateb nikoliv jenom podle počtu žáků je jedním z možných řešení. Prostě se kraj musí chovat manažersky. Proč ředitel školy, která má naplněnost 50% ještě v té škole řediteluje???. Pokud v holdingu nějaká dcera prodělává, nebo fotbalový klub padá v tabulce, taky ho přece nezrušíme. Vyměníme trenéra, některé hráče, prostě je potřeba aby kraj ty školy koučoval, ne jen seděl na zadku v kanceláři a kvičel o rušení.
Proč ředitel školy, která má naplněnost 50% ještě v té škole řediteluje???.
S takhle jednoduchými kritérii, prosím, velmi opatrně.
Obecně vzato je to pravda, ale:
1. Nejlepší ředitelé se zřejmě nacházejí na gymnáziích, neboť ta jsou obvykle naplněna na 100%. A ředitelé škol v jejich sousedství jsou hodně špatní.
2. Ředitelé odborných učilišť jsou naopak naprosto neschopní, protože naplněnost oborů je nízká. A tam, kde mají obory jako třeba umělecký kovář jsou úplně nemožní.
3. Ředitelé škol v pohraničí, kteří mají část "akčního rádiu" školy v zahraničí jsou o poznání horší.
4. Naopak ředitelé škol ve městech, kde se nachází internát, jsou významně lepší.
Atd.
A "optimalizace" se téměř vždy provádí u stolu a nikdy v terénu.
Například radní v našem kraji se do slučovaných škol ani nepřijeli podívat. Proč taky, že? Důležitější přece je, jestli je tam "náš" ředitel, nebo "opoziční".
Nevím o jediném případu slučovaných škol, kde by učitelé po skončení procesu prohlásili, že to bylo ku prospěchu školy a žáků.
Bohužel je osobní zkušenost statisticky bezvýznamná, takže nic z níže napsaného nesignuji patentem jediné možné pravdy, ale v tomto kraji jsem prošel téměř celým svým vzděláváním a také v něm dnes učím. Slučování se dotklo i dvou středních škol, kterými jsem prošel jako žák. Zhruba v té době slučování a několik let po sloučení čirou náhodou z těch škol odešli nejlepší učitelé. Při slučování průmyslovek s čímkoliv za sebe subjektivně mohu říci, že kvalita výstupu poklesla. Nemluvím teď o výstupu typu počet úspěšných maturantů, počet žáků s vyznamenáním atd., s tím se dá kouzlit téměř dle libosti.
Ačkoliv ti ředitelé by skutečně často stáli za výměnu (ale za koho?), tak na druhou stranu ředitel, i když je schopný, zrovna s nabízenými obory nic moc neudělá, protože je má více či méně nadiktované.
Problém sice vidím v neustále zoufale udržovaných a dotovaných oborech, do kterých se pravidelně hlásí 5-10 žáků ročně. Na jednu stranu je takový obor z krátkodobého ekonomického hlediska adept na zrušení. Na stranu druhou, zrušením učebního/studijního oboru absolventi oboru v kraji vymizí. V takovém případě, pokud nedošlo k celkovému zániku oboru na trhu a trh práce si vyžádá poptávku po takových absolventech, by za několik let mohl nastat problém, jak takový obor znovu obnovit. Jednak se ve škole už nenachází potřebné vybavení, případně je zastaralé, druhý problém je pak s učiteli odborných předmětů a praxe s oborem spojených.
Ještě větší a dražší problém by to mohl být u rušení celých škol. V rámci demografického vývoje teď třeba nějaké učňáky a odborné školy mají málo žáků, kvalita výstupu taky nic moc, škole se nedaří, ředitel už taky důchodce, nový by se těžko hledal - dobrá tedy, tak tu školu zavřeme. Jenže škola se dá zavřít téměř v rámci okamžiku, ale po několika letech už ji nejde v rámci okamžiku obnovit. A co když najednou ta škola bude chybět, třeba kvůli tomu, že najednou je zase mnohem víc dětí, než když se škola zavřela, nebo kvůli tomu, že ty obory chybí a žádná jiná škola v kraji je nepřevzala.
A v neposlední řadě, slučování nedělá dobrou reklamu škole a celému školství v kraji. Nejednou jsem při rozhovoru o různých školách zaslechl věty typu "jo to je ta sloučená, co?" s projeveným zřejmým despektem ke sloučené škole. Možná je to mimo jiné tím, že se při slučování zcela ignorovalo něco, jako je dlouhodobá pověst školy (nemusí ani odpovídat realitě, ale veřejné mínění značně ovlivňuje) a tak se slučovaly školy o kterých se obecně v kraji mínilo, že jsou špičkové, s těmi, o kterých se mínilo, že vůbec nejsou špičkové.
zažil jsem během čtyř let dvě optimalizace na jedné škole,a to té která byla pohlcena,šlo o prachy,přesněji o pozemky přes které šla později silnice 1. třídy,a druhá optimalizace ,kdy byla přioptomalizovaná škola soukromá,kde šlo zase o její budovy v bývalé fabricemkteré byly též po optimalizaci obratem prodány,každá optimalizace znamená 1/3 propuštěných kantorů,nejvíce ze školy pohlcované samozřejmě,převezmou se ti momentálnš potřební,ale zároveň je to příležitost se zbavit i vlastních-potížistů,protože vzniká nový subjekt,rozdávají se nové smlouvy....
"Nejlepší ředitelé se zřejmě nacházejí na gymnáziích.."
:-))
Okomentovat