Vznik lesních školek odráží v posledních několika letech všeobecnější trend návratu k přírodě. V Česku se jejich pojetí zážitkové pedagogiky ve volné přírodě zcela mimořádně daří, zažívají doslova boom, který se od tohoto školního roku podařilo ukotvit i legislativně, zejména zásluhou činnosti jejich asociace. „Celý životní postoj generace rodičů, jejíž děti přicházejí nyní do školek a škol, vyžaduje změnu oproti jejich rodičům. A odráží se to i v potřebě inovací a alternativ ve vzdělávání, a to nejen lesních školek. Trendem je mít pestré vzdělávání a lesní školky jsou jedna z mnoha možností,“ říká zakladatelka lesního klubu Hvězdy v lese a členka rady Asociace lesních mateřských škol Johana Passerin v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.
V rozhovoru zazní i tyto otázky a odpovědi:
 |
| Johana Passerin (repro ČT) |
Liší se to podle regionů, protože Praha si může dovolit jiné ceny než Hradec Králové nebo Písek. V průměru mezi pěti a deseti tisíci korun za měsíc. Jsme na dolní hranici ceny za soukromé školky. Neděláme byznys, to prostě nejde. Když někdo chce svůj podnikatelský záměr realizovat ve školce, musí mít pevnou stavbu, což právě vylučuje lesní školku. Pro nás je to hodně dobrá pojistka. Lesní školka není cesta, jak zbohatnout, přestože se tento typ vzdělávání těší nyní velké oblibě.
Jací rodiče vyhledávají přímo lesní školky?
Právě sedíme v Toulcově dvoře v Praze, za okny jsou paneláky. Jsme v malém ostrůvku zeleně uprostřed velkoměsta. To je asi symbol toho, co ti lidé hledají. Hodně z nás nemá přirozený kontakt s přírodou, který by vyplýval z každodenního života, ale máme tu potřebu, máme to v paměti. A ozývá se v nás stesk, třeba po tom nejlepším, co jsme zažívali jako děti. Ta krása byla u babičky na vesnici, na chalupě s rodiči, kde jsme chodili celí špinaví za slepicemi, k potoku, do lesa a nikdo nás nehlídal.
A nebojí se rodiče, že když budou děti jen běhat a hrát si venku, budou jim pak chybět znalosti a informace, že se v lese dost nevzdělávají?
Je čím dál známější a vědecky už i vyvráceno, že by znalosti přinášely do života štěstí. Ale uznávám, že ambice ohledně informací jsou pro mnoho lidí ještě velmi důležité. Ambiciózní rodiče samozřejmě do lesní školky dítě nedají, pokud přece jen ano, chtějí, aby jejich dítě získalo odolnost, pevnou vůli, fyzickou zdatnost. A s tím pak bývají spokojení. Zažila jsem například rodinu sportovců, kteří si cenili toho, že děti získávají fyzičku. Ale postupně jim docházelo, že jsou tam jejich děti šťastné i z jiných důvodů než tréninkových. Většina rodičů ale chápe, že v předškolním věku nemůžeme my dospělí dětem předat mnoho informací, znalostí a vědomostí. Dítě je totiž získává samo, když se cítí dobře, osahává si svět a dokáže nacházet, co potřebuje. Až ve školním věku může být učitel prostředníkem, který přináší impulsy a inspiraci a nakonec i informace.
Jde tedy v lesních školkách především o získávání soft skills?
Lesní školky mají nejrůznější cíle. Je ale jasné, že tam většinou nejde o znalosti a informace. V obecné rovině klademe důraz na kompetence, jak je popisuje Rámcový vzdělávací plán a standardy pro vzdělávání. Můžu to popsat z pohledu Hvězd v lese, což je velmi malá a záměrně nerostoucí komunitní školka. Soustředíme se na to, čeho se ve společnosti tak úplně nedostává. Myslím, že děti potřebují zažívat a tím se i učit laskavost, péči, soucit a spolupráci i další sociální dovednosti.
Celý rozhovor naleznete zde
1 komentářů:
Okomentovat