„Víme moc dobře, že nestačí obor znát, ale také je potřeba ho umět učit a to jsou dvě rozdílné věci. Zjišťujeme, že univerzitní základ, který tady máme, strukturou a tématy odpovídá 90. letům. Tenkrát to byl velice dobrý záměr, že budoucí učitel se má vzdělat ve všech oblastech společenských věd, jako jsou třeba základy filozofie, ale čas pokročil. Situace ve školách je jiná, učitel se potřebuje daleko více věnovat problémům, které souvisejí s výukou,“ říká děkan Pedagogické fakulty UK Michal Nedělka v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
V rozhovoru zazní i tyto otázky a odpovědi:
Michal nedělka (pedf.cuni.cz) |
Nepředpokládáme, že by zanikly obory, protože vzdělávací potřeba je v současné době nesmírně široká. Ale chceme studium zracionalizovat. Učitelé se v některých oborech připravují u nás, ale pokud jde například o matematiku, tak také na matematicko-fyzikální fakultě. My jsme pedagogická fakulta a musíme si říct, že pro nás je prioritou příprava učitele - chceme mít hodně silné praxe, didaktickou přípravu, matematicko-fyzikální fakulta pak může klást větší důraz na vědeckou, oborovou přípravu. My chceme posílit přípravu na praxi, aby si učitel věděl rady v situacích, které se netýkají jen jeho oboru.
Mluvil jste také o posilování praxe, daří se to?
Letos jsme přijímali studenty do prvního ročníku bakalářského studia, které jede podle inovovaných akreditací, a tam už se objevuje navýšené procento praxí. Ve třetím ročníku student stráví ve škole dvě hodiny týdně, sleduje, jak to ve škole chodí, vztahy mezi učiteli, spolužáky, prostě běžné dění. Pak jsou ještě praxe asistentské či lektorské a semináře, kde se zkušenosti ze škol hodnotí. Předtím nebyly na bakalářském studiu praxe žádné, takže to je významná změna.
A čím chcete tento léta zažitý systém (státních zkoušek) nahradit?
My už jsme ho nahradili na mé domovské katedře hudební výchovy. Státní zkouška vypadá jako skutečně kvalitní příprava na vyučovací hodinu. Student si vybere téma - třeba hudba a příroda nebo hudba a divadlo - a ukáže nám prezentaci, kde je hodina popsaná. Jsou tam metody, jaké uplatní, co by vyučoval a jakým způsobem, má tam ukázky, otázky pro žáky... Komise se pak doptává, třeba jak by učitel reagoval na nějakou otázku žáků, nebo na podrobnosti o ukázce.
Celý rozhovor naleznete zde
10 komentářů:
To, že umím učit jsem sama sobě přiznala tak po 10 letech praxe. Do té doby bych to o sobě neprohlásila ani za peníze. A dodnes se vlastně učím.
To by toho chtěl pan děkan příliš.
A to je ten problém. Asi by měli být rozšířené možnosti titulů, jako např. MgP. jako "magistr praxe" .. osvěčená a zkušená odoba .. vždyť máme rozvíjet "kompetence" .. a nemusíme si na nic hrát. Tím se mohou označit i talentovaní, např. už po 3 letech praxe. Ostatním by zatím zůstal Mgr. "magistr teorie". Nic ve zlém ..
Kdy děkan Pedagogické fakulty UK Michal Nedělka prakticky vyučoval na ZŠ, když to chce zkoušet?
že umím učit jsem zjistil po 8-10 letech praxe
Jasně, že je to k ničemu, k něčemu by byla tak půlroční souvislá praxe na plný úvazek.
Mnohonásobném navýšení praxe je něco, co "se ví" už desítky let.
Má snad někdo objektivní výhrady proč by víc praxe být nemělo?
Odhaduji že realizace vázne na zvyku, neochotě, organizační náročnosti. Prostě je mnohem jednodušší nacpat studenty do přednáškovky a znuděným monotónním hlasem jim přednášet o tom, že projev učitele by neměl být nudný a monotónní (osobní zkušenost), než zorganizovat dlouhodobé praxe a jejich mentorování.
A jak tedy dnes fungují fakultní školy?
Nevím jak fungují školy s přízviskem fakultní.
Jestli se něco zásadního změnilo a studenti pedagogických fakult mají alespoň 1/4 náplně studia v praxi, bude to pro mě příjemným překvapením.
To by bylo překvapením i pro mne. :-)
Mám za to, že pokud některé fakulty uvádějí seznamy partnerských středních i základních škol, pak to (doufám) není jen formalita a praktická výuka budoucích učitelů na nich skutečně probíhá. Jak a jak kvalitně, o tom mám jisté pochybnosti a uvítal bych, kdyby mi je někdo mohl rozptýlit.
Cum spiro, spero.
Okomentovat