„Daleko problematičtější bude rodič, který již na první schůzce bude rozebírat pravidla docházky nebo vzdělávání dítěte do samotných základů. Je někdy až neskutečné, co vše dokáže rodič vymyslet, že by šlo dělat jinak a bylo by to přeci pro všechny lepší. Připravte se na to, že rodič „upravovač pravidel“ může napadnout i vás, pedagoga, že nejste dostatečně kompetentní vzdělávat jeho dítě, protože jste příliš mladí, protože jste příliš staří, protože nepocházíte z daného města apod. Zkuste si každý sám říci, co je pro vás nejslabší místo, kterého by se mohl rodič veřejně dotknout, a na to si v duchu připravte odpověď, protože kdo je připraven, není překvapen“ píše Dana Cejpková v aktuálním vydání časopisu Řízení školy.
 |
| Dana Cejpková (avcr.cz) |
Základní obranou proti rodičům „upravovačům“ je mít ve škole i školce jasně stanovená pravidla, která se prostě upravovat nebudou (např. děti se do školky přivádějí do 8:30). S danými pravidly musí být souladní všichni členové pedagogického týmu, protože postačí často jeden pedagog, který má tendenci „upravovači“ vycházet vstříc, a k „upravovači“ se začnou přidávat i další rodiče, protože ti si všímají, zda pedagogové dodržují nastavená pravidla. Samozřejmě, že se rodiče seznamují se školním řádem a svým podpisem stvrzují, že s ním souhlasí a že ho budou dodržovat.
Je však nutné stanovit jen pět pravidel, která jsou opravdu nejzásadnější a na kterých chcete vždy a za všech okolností trvat (např. v době výuky jsou mobilní telefony na předem stanoveném místě nebo mobilní telefony odevzdávají žáci při vstupu do školy a vyzvedávají si je při odchodu ze školy). Je možné, že můžete stanovit i sankce, pokud budou některá pravidla porušována. V soukromých školách například bývají finanční sankce za pozdní příchody či pozdní vyzvedávání dětí.
Dalším důležitým momentem předcházení problémům je jasně stanovit komunikační kanály. Rodič by měl vědět, kdy a jak se může na pedagoga obrátit s žádostí o konzultaci. Také by měl rodič vědět, komu může ve škole podat stížnost týkající se provozu či vzdělávaní ve škole. Doporučuji, aby to u předškolních zařízení bylo prostřednictvím nějakého předem voleného zástupce rodičů. U základních, středních a vyšších odborných škol je řešena tato záležitost školskou radou dle § 167 školského zákona.
Vedení školy by mělo jasně deklarovat na schůzce s rodiči, kdo ze zástupců ředitele řeší více provoz, kdo zase více vzdělávání, a tedy předat i potřebné kontakty.
Celý text naleznete v aktuálním vydání časopisu Řízení školy (nakladatelství Wolters Kluwer)
2 komentářů:
pro rodiče doporučuji ruský komunikační model,jak mi jej popsala sousedka,když její muž byl v zastoupení firmy rok v moskvě a jejich syn chodil do rok do ruské školy,do třídy pro cizince s výukovým jazykem anglickým ( 8. roč)tomu tam říkají inkluze a je to za příplatek,v rusku je jakákoliv inkluze platná,jen tu zdravotní platí škole sociálka nebo nějaký fond,takže do školy se nedostane rodič, jak si zamane u vchodu ochranka,telefonuje zást ředitele pro styk s veřejností a čeká až ten přijde,pokud se neohlásí týden dopředu čeká zpravidla marně,učitelé mají zakázáno komunikovat s rodiči,přes zástupce pro veřejnost jest možné domluvit si schůzku s vých poradcem (psychologem) školy,konzultace jest platná (cca 300 kč),rodič má možnost vstoupit do "bakaláře" a prohlédnout si klasifikace svého dítěte,tamní učitelé ke známce píší i stručný komentář z čeho ta pětka konkrétně byla a co dotyčný neuměl,každý vstup do bakaláře jest platný (cca 150kč),jednalo se o školu státní,kde se neplatí školné ,pouze drobné poplatky,platí se za doučování,družinu a odpolední sportovní a umělecké aktivity
filozofie to jest jednoduchá,rodiče se drží na distanc,pokud se jim škola nelíbí mají možnost poslat dítě do jiné,klidně tříkrát během škol roku,za nadstandardní služby se platí,takže i ti nejotravnější rodiče po roce přestanou blbnout a dají pokoj,pokud nejsou finančně zdatní a nedají dítě do soukromé školy,kde to je druhý extrém,rodiče mohou do všeho kecat,(náš zákazník- náš pán),budiž ovšem řečeno že vzhledem k odlišné mentalitě se neřeší proč má pepíček pětku z matiky ale jaké kvality a od jakého dodavatele jest toaletní papír na wc a účastnit se školních útkání,přehlídek,besídek,slavností (tomu se věnuje více času nežli výuce),nepředpokládá se,že by se absolventi těchto škol museli někdy sami živit nějakou prací
Okomentovat