Podle ředitele pražské základní školy Jana Kordy není aktuální problém sehnat dobrého učitele, těžké je sehnat jakéhokoli učitele nebo třeba člověka do kuchyně, protože „v Lidlu jsou vyšší platy“. Kvalitní učitel by měl mít podle Kordy plat 50 až 60 tisíc. Říká to v pořadu Výzva Seznamu.
 |
| Jan Korda (zs-ln.cz) |
Korda navrhuje i další podstatnou změnu proti běžnému pojetí školy, jak ji pamatují rodiče dnešních žáků – na minimum by omezil domácí úkoly.
Celý rozhovor je ke stažení zde
30 komentářů:
Není to jen nevůlí rodičů. Panu Kordovi, myslím, nic nebrání doprovodit klasické vysvědčení slovním formativním hodnocením, pokud má na to, aby učitele za tu vcelku pracnou a v současných podmínkách i pochybnou věc zaplatil.
Já bych taky chtěl elektromobil s odjezdem 2000 km a hodinky s vodotryskem.
Možná, že by to slovní formátivní hodnocení šlo vyzkoušet u státních maturit. Co tomu říkáte, vážení přátelé?
Začal bych třeba u slohů v českém jazyce. :)))
J.Týř
a ředitel 100 000 není liž pravda
Kolik pokroků už pan ředitel formativně ohodnotil? Jak vypadá takové formativní hodnocení? Mohl by sem někdo dát takové hodnocení jednoho žáka v průběhu jednoho roku?
Pak bych to zkusil dát přečíst nějakému třeba 12-letému dítěti... Nebo náhodně vybranému rodiči ze svého okolí...
Známkování by se mělo zrušit – na rozdíl od slovního formativního hodnocení totiž nedokáže dostatečně citlivě zaznamenat individuální pokrok jednotlivých dětí. Ale právě o posun každého dítěte ve vzdělávání jde.
Říká odborník na vzdělávání a řízení školy. Shoduje se s názory jiných odborníků, kteří třeba právě teď učiteli nejsou.
Takže to asi bude pravda.
To jsou věci! No pokud vím, tak se už mnoho let může hodnotit slovně. Každá škola si může vybrat. Jenže, rejže. na přihlášky na střední musíte nakonec stejně vyplnit známky. A pokud jste třeba páťáka anebo deváťáka předtím hodnotili pouze slovně, jste v pěkný kaši.....
K domácím úkolům. Nejprve snížit počet hodin, které je dnes nuceno dítě prosedět ve škole a potom mohou mít smysl. Dnes, kdy je dítě ve škole déle než dospělák v práci, že ani nemá čas na kroužky, jsou do toho domácí úkoly pěkný nesmysl. Jaké předměty ještě vymyslíme? Čištění zubů, nebo něco o zdravé výživě? Výchova za výchovou a k ničemu to není. Proč nenecháte děti, ať si sami vyberou jestli budou sportovat, kreslit, zpívat, hrát divadlo nebo slušně zdravit. Takové nadané dítě třeba už je malý hudební virtuos, hraje na housle jako Pavel Šporcl, ale musí sedět na "hudebce" a zpívat "Halí belí". To musí být ale strašná nuda. A za domácí úkol opisovat noty. Bum, bác!
Pane Nutzi, kde jste malého "Šporcla" viděl? U nás nejsou. Máme pár nadaných muzikantů a jsme rádi, že při hudebce ukážou ostatním žákům, jak snadné je noty nejen číst, ale i podle nich hrát. Děláme také spoustu jiného. Doma poslouchají většinou nějakou muziku, abychom si o ní pak ve škole popovídali a nebyli z nás zabedněnci.
Svým názorem mi připomínáte současnou vládu, která chce řešit problém jednotlivců, jim nepomůže, ale odnesou to všichni ostatní.
Známkování by se mělo zrušit – na rozdíl od slovního formativního hodnocení totiž nedokáže dostatečně citlivě zaznamenat individuální pokrok jednotlivých dětí. Ale právě o posun každého dítěte ve vzdělávání jde.
Říká odborník na vzdělávání a řízení školy. Shoduje se s názory jiných odborníků, kteří třeba právě teď učiteli nejsou.
Takže to asi bude pravda.
Pane Václavíku, vaše logika je, myslím, velmi podivná. Slovní formativní hodnocení používají průběžně všichni učitelé. Spojení známek a slovního hodnocení ani samotnému slovnímu hodnocení nic nebrání. Přesto je slovní formativní hodnocení na vysvědčení velmi málo používáno.
Názor několika aktivistů by měl být důvodem zrušení známek? Menšina by měla zase diktovat pod nějakým ideovým důvodem diktovat většině? Proč? Nemyslíte, že základem vědecké metody nejsou domněnky, ale vědecký důkaz? Ta menšina učících i neučících odborníků, která je pro zrušení známek, ať jde učit za stejných podmínek jako všichni ostatní učitelé a prokáže, jestli jejich domněnky jsou správné tím, že jejich správnost prokáží v praxi. Za pět let se podíváme, co tím slovním hodnocením dosáhli. Jestli své domněnky potvrdili nebo ne.
To jste neudělali a jen, myslím, dost hloupě provokujete většinu všech učitelů, rodičů, zaměstnavatelů i odborníků, kteří říkají, že známky mají svůj smysl.
Proč to vlastně děláte?
J.Týř
Pro pana Jirku. Miluji sarkasmy a nadsázku, tak se omlouvám. Prostě děti mají spousty předmětů zbytečných. Mají málo volného času. Kdo někam dojíždí, tak denní světlo v zimě vidí jenom ve škole. A domácí úkoly pak látaj po večerech, místo aby třeba četli. Nemusíte souhlasit, ale co je vlastně obsahem etické výchovy?
Na zbytečných "výchovách" se samozřejmě shodneme. Ale jak dosáhnout vlastního tempíčka například v jazycích bez domácí přípravy? Ve škole vysvětlím klidně stokrát, ale procvičit a naučit se musí každý sám. Ti, co ve škole pracují, pak spláchnou úkol za pět minut. Jsem ze staré školy a nechápu, jak mohou některé děti promrhat celý den. V některých třídách už je jich více než polovina. Pak to mohou zachránit jen doma. Takové děti po kroužcích a čtení stejně neprahnou a dojíždění nikomu nezávidím.
Formativni hodnoceni je neco jineho nez slovni. Formativni je hodnoceni pokroku. Franta pise diktat s 30 ti chybami. Kdyz ho zacne psat jen s 20 ti , ohodnotime vyborne, protoze se vyrazne zlepsil. Je to sice pro mnohe nepochopitelny system, ale s LMP detmi jsem ho uzivala a pochopily to jak deti tak rodice.
Známky mají z určitého hlediska smysl, to nepopírám. Ale když vedle sebe pane Týři položíme vysvědčení s číslicemi resp. jejich slovním ekvivalentem a vysvědčení pojaté jako "zpráva o učebním vývoji žáka", tak jasně vidíme, co je pro pokrok žáka při učení účelnější a efektivnější.
Rád bych, kdyby si to učitelky, učitelé, rodiče atd. přinejmenším uvědomili.
tak teď jste se pane komárku překonal
U vysvědčení je rozhodující jeho KLASIFIKAČNÍ FUNKCE, tedy ROZTŘÍDĚNÍ kvality znalostí do pěti klasifikačníchl stupňů podle žákova výkonu v daném předmětu. Nic nebrání tomu aby takovéto vysvědčení bylo doplněno i slovním hodnocením, je-li to potřeba. Kdyby se u vysvědčení přešlo na slovní hodnocení, bylo by to z mnoha důvodů velmi nepraktické.
Požadavky pedagogických aktivistů na zavedení slovního hodnocení namísto klasifikace jsou požadavkem na posílení socializační funkce školy na úkor její primární vzdělávací funkce. Škola je podle zákona primárně VZDĚLÁVACÍ zařízení a proto znalosti žáků KLASIFIKUJE navzájem srovnatelnými známkami a nikoli těžko porovnatelným slovním hodnocením. Divím se, že to pan Václavík zřejmě plně nechápe.
J.Týř
Ale když vedle sebe pane Týři položíme vysvědčení s číslicemi resp. jejich slovním ekvivalentem a vysvědčení pojaté jako "zpráva o učebním vývoji žáka", tak jasně vidíme, co je pro pokrok žáka při učení účelnější a efektivnější.
Rád bych, kdyby si to učitelky, učitelé, rodiče atd. přinejmenším uvědomili.
A když si to jako učitel uvědomím, tak potom co? Jak by mělo vypadat takové slovní hodnocení žáka na vysvědčení? Bude to psát třídní učitel nebo učitelé jednotlivých předmětů? Bude to zhodnocení každého tématu v každém předmětu? Jak obsáhlé hodnocení, kolik vět bude stačit? Co se stane, když rodiče nebo žáci nebudou s takovým hodnocením souhlasit? Jak moc může být takové hodnocení subjektivní? Jak s takovým hodnocením mohou naložit střední školy u přijímaček? Kolik času takové hodnocení učitelům zabere? Kdy to budou sepisovat? Jak k tomu budou motivováni? Kdo jim tuhle spoustu práce zaplatí?
Aby nevznikla mýlka, nejsem proti. Ono je jednoduché psát, jak by to bylo účelné a efektivní. Jen by mě zajímalo, jak konkrétně bych měl takové hodnocení sestavovat pro nějakých osmdesát žáků ze dvou předmětů každý půlrok? Spousta odborníků píše dlouhé traktáty o tom, co by bylo dobré, ale už se nezmíní, jak to prakticky realizovat ...
mám dotaz,co bylo faktograficky či ideově závadného na mém příspěvku,pane komárku?
Jo, je to super. Asi stejně, jako zrušit ceny a peníze. Ono by se totiž na nich mohlo poznat, že jeden je bohatší, než druhý a to přece nechceme. Naše školství se paradoxně skoro 30 let od opuštění socialistického zřízení dostává do stavu "každému, podle jeho potřeb". Hlavně ne žádná konkurence, žádné porovnávání, žádné krachy. Všichni pěkně dostanou, co potřebují a nakonec budou všichni stejní. Před krachem je třeba chránit za každou cenu. Ať žije KOMUNISMUS!!!
Vždy se bude muset hodnotit.
Formativně v průběhu roku, ale zároveň i klasicky.
Jediné,co by se nějak dalo změnit, je rozšířit škálu. Jenže vždy se najde někdo, kdo bude považovat jakékoli hodnocení za škodlivé.
Na světě myslím nikdo nevymyslel lepší systém.
Asi by bylo vhodné nejdříve najít řešení a teprve potom psát, pane Kordo nebo kdokoli jiný, kdo máte pocit, že je čas změny. Tyhle nástřely témat mě vadí.
Já bych známky zrušila v prvních třech ročnících. Tam učitelky stejně dávají všem dětem na vysvědčení jedničky, nejhůře jednu dvojku, v průběhu posledních dvacet let se tam ze známek, které by měly mít hodnotící funkci, stal motivační nástroj, což je ale špatně. Slovní hodnocení by tedy pravděpodobně bylo více funkční a více by popsalo skutečné schopnosti a učební výsledky žáků. Slovní hodnocení žáků na druhém stupni, kde mají 14 předmětů a v každém je učí někdo jiný, si nedovedu představit. A k otázkám Pepouše přidávám A kdo to bude číst?
zrušení hodnocení jakož i peněz a cen,je v první fázi komunismu ještě předšasné,ikdyž lákavé,zatím bychom mohli začít u toho školství a hodnocení zrušit jelikož je nesystémové,na sš i vš je možné se dostati i bez hodnocení,stejně tak výplatový paušál je na dobré cestě vpřed,avšak část výplaty by mohla být v penězích a část v naturáliích a službách...
to Eva Adamová: "Tam učitelky stejně dávají všem dětem na vysvědčení jedničky, nejhůře jednu dvojku, v průběhu posledních dvacet let se tam ze známek, které by měly mít hodnotící funkci, stal motivační nástroj, což je ale špatně."
Ono to tak někde je? Já takovou školu neznám. Naopak propadá stále více prvňáků, kteří se ani s PO nenaučili číst a psát.
Já se potýkám s problémem alternativního hodnocení. Slabé dítě jde do poradny a já dostanu doporučení "zkrátit práci na polovinu a pokud jinak nelze, hodnotit počtem chyb". Takže místo 20 slov v diktátu píše dítě 10 slov. Má v tom 15 chyb a 2 slova vůbec nestihne. DO ŽK napíšu DIKTÁT 15 chyb + 2 slova. Dítě si myslí, že to dopadlo dobře, protože nemá 5. Psát potom slovní hodnocení? K čemu paní učitelko, vždyť nemá pětky? Známkový systém vyžadují především rodiče. V současnosti jsou však na I.stupni rozdíly tak obrovské, že by mi ani "desítka" nestačila.
Paní Veroniko. Doporučuji Vám projít si výroční zprávy škol. Zjistíte, že to tak opravdu je. Navíc zjistíte, že ve čtvrtých a pátých ročnících vymizely čtverky a že se téměř nepropadá. Jen se nesmíte hrabat ve výročních zprávách škol z oblastí se silnou Romskou populací, ty se celostátnímu průměru přece jenom vymykají.
Já dokonce na okolí znám jednu školu, kde neudělují čtverky ani v šesté třídě, a osmileté gymnázium, kde mají učitelé zakázáno primánům a sekundánům dávat na vysvědčení trojky. Možná pro některé nebude překvapením, že se jedná o školy nacházející se v jednom městě a že za tím není nic jiného než boj o žáka. A na místním regionálním gymnáziu, kde berou každého, kdo se přihlásí, prý neznají čtverkaře. Docela na to zírám, protože, když se našli v naší generaci před 35 lety, kdy se jednalo opravdu o výběrovou školu, a když se našli dokonce ještě před deseti lety, kdy tam studovali mí synové, kampak se najednou tyto děti ztratily? Jestli ono to nebude tím, že výše zmiňované gymnázium je v sousedním městě a každý rok v dubnu probíhá mezi těmito gymnázii někdy až úsměvná přetahovačka o žáky.
Ono se to asi nedá generalizovat. Mé děti chodí na gymnázium, kde berou 60 žáků ze 150. Tvrdým sítem výběru. Za celou dobu studia propadlo 5 žáků a další 3 odešli na jinou školu. ( ve třídě mých synů). Rozhodně není vzácné, když mají někteří studenti trojky a čtyřky ,či dělají reparáty.
Už to tu bylo myslím řečeno: Nějak se zapomíná, že známky doprovází slovní hodnocení, a to v mnoha podobách, takže prezentuje problém, který vůbec nemusí existovat. jk
Omlouvám se za překlepy (či spíše doklepy) na konci komentáře.
60 ze 150? Pokud se jedná o čtyřleté gymnázium, tak je to reálně 60 ze 75. Je totiž potřeba si uvědomit, že žáci si podávají přihlášky na dvě školy. Pokud se jedná o osmileté gymnázium, tak jaképak tvrdé síto výběru. Dobrá polovina dětí, které se v tomto státě na osmiletá gymnázia hlásí, na studium na nich nemá. Jak jinak by se také mohlo stát, že při tak tvrdém sítu výběru jich osm ze 60 studium nezvládne. A jsme zase zpátky u způsobu hodnocení na prvních stupních našich škol. Oni se mnozí rodiče podle těch mírných známek jen těžce orientují ve schopnostech svých dětí. Na většině našich základních škol přichází na druhý stupeň minimálně tři čtvrtiny dětí bez trojek s pár dvojkama, prostě malých géniů, a problémy dobré poloviny z nic se vyvalí v lepším případě v šesté třídě, v tom horším případě na osmiletém gymnáziu. Mírné hodnocení na prvním stupni tak může mnoha dětem udělat ze života slušné peklo.
Jestliže ředitel neví jak poznat kvalitního učitele, je to smutné.
O známkování se vyjadřovat nebudu. To nemá smysl. Řekli to už jiní.
Zpřísnit známkování na 1. stupni (jak navrhuje paní Adamová) by podle mého názoru byla cesta, jak dětem znechutit školu a vzdělávání, jak zhoršit vztahy mezi rodinou a školou a jak podnítit rodiče, aby se více snažili zakládat soukromé školy. Je tedy otázkou, jaké má známkování na 1. stupni smysl.
Zpřísnit známkování na 1. stupni (jak navrhuje paní Adamová) by podle mého názoru byla cesta, jak dětem znechutit školu a vzdělávání, jak zhoršit vztahy mezi rodinou a školou a jak podnítit rodiče, aby se více snažili zakládat soukromé školy. Je tedy otázkou, jaké má známkování na 1. stupni smysl.
Dobrý učitel své žáky průběžně motivuje, aby dosahovali dobrých výsledků, známky dává podle skutečných výsledků a umí to žákům i rodičům vysvětlit. Škola je VZDĚLÁVACÍ zařízení a vysvědčení je hodnocení výsledků vzdělávání. Paní Adamová má pravdu v tom, že řešit systémové nedostatky ve vzdělávání socializačním zmírňováním klasifikace na prvním stupni je systémový nesmysl s nepříznivým dopadem na kvalitu dalšího vzdělávání. To, že soukromé školy využívají téchto nedostatků, by mělo být důvodem k nápravě nedostatků, nikoli ke zmírňování nebo dokonce odstranění klasifikace.
J.Týř
Za mých mladých let se pane Václavíku hodnotilo na prvních stupních nesrovnatelně přísněji a nějak si neuvědomuji, že bychom měli školu znechucenu o moc víc než dnešní děti.
Znovu opakuji, známky mají hodnotící funkci a učitelé by neměli podlehnout rodičům, kteří je využívají jako motivační nástroj, bohužel mnohdy naprosto ke škodě věci. Šikovných, ale vystresovaných dětí, po kterých rodiče doslova vyžadují jedničky a které rodiče už za dvojky trestají, nám po školách běhá spousta. Jenže za to nemohou ani známky ani učitelé. A mám pocit, že tento problém se zmírněním hodnocení ještě více prohlubuje.
Okomentovat