Výdaje na vzdělání v Česku jsou pod průměrem zemí OECD

Výdaje na žáka ve školských zařízeních v Česku jsou pod průměrem zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tento stav je podle výroční zprávy organizace patrně dán výrazně nižšími platy učitelů na všech stupních vzdělávání. Naproti tomu odborné vzdělávání a příprava je v tuzemsku mnohem rozšířenější než v ostatních zemích OECD. Mezi nejpopulárnější vysokoškolské studijní obory pak patří humanitní vědy a umění, společenské vědy, informatika, žurnalistika a inženýrství. Informuje ČTK.

Nelichotivě oproti ostatním zemím OECD vyznívá pro Česko statistika týkající se dospělých ve věku 30-44 let, jejichž rodiče nedosáhli vysokoškolského nebo vyššího odborného vzdělání a kteří sami na vysokou školu nešli. V Česku činí tento podíl 85 procent oproti 69 procentům v OECD.

Organizace ve shrnutí své téměř 500stránkové zprávy uvádí, že absolventi oborů spojených s vědou mají lepší šanci najít si zaměstnání než lidé s diplomy z humanitních věd a uměleckých škol, což souvisí se společenskou poptávkou po inovaci. Nelze to ale podle OECD říct o všech disciplínách, horší uplatnění než inženýrům a absolventům ICT hrozí například studentům přírodních věd, matematiky nebo statistiky.

Organizace také konstatovala, že ačkoli jsou učitelé základním kamenem vzdělávacího systému, zájem o tuto profesi mezi mladými klesá. Příčinou jsou podle ní nízké mzdy učitelů oproti jiným zaměstnáním vyžadujícím podobné vzdělání. "Pedagogické sbory stárnou, především na vyšších úrovních školské soustavy," uvedla OECD. V roce 2015 bylo na základních a středních školách v zemích OECD v průměru 33 procent učitelů starších 50 let. Současně na školách stále působí více žen než mužů.

Celý text naleznete zde