Školské odbory dnes vyhlásily stávkovou pohotovost. Řada učitelů je ale k jejich akceschopnosti velmi skeptická. Česká škola proto učitelům i odborníkům poslala několik stručných otázek k případné stávce. Přinášíme odpovědi středoškolské učitelky češtiny a mluvčí SUČJL Veroniky Valíkové.
 |
| Veronika Valíková (archiv autorky) |
Nevím, vrátila jsem se z moře a situaci příliš nesledovala.
- Může být úspěšná?
Nevím.
- Podporujete stávku kvůli platům?
Platy nejsou to, co mě v českém školství nejvíce pálí. Svoboda je důležitější - a o tu nás systematicky připravují různé státní organizace spolu se současnými ministry školství. a celou školskou mašinérií. Zásadní není vztah učitele a žáka ani odpovědnost za obor, který učím - zásadní jsou plány, tabulky, nařízení, ŠVP a RVP, Cermat a jeho maturita, všudypřítomná byrokracie a neodvolatelní ředitelé škol, kteří mnohdy vládnou totalitně.
- Zúčastnila byste se?
Zúčastnila bych se jakéhokoli protestu proti současnému vedení MŠMT, s jehož kroky zásadně a dlouhodobě nesouhlasím, a proti stávající školské politice. Stávky jen kvůli zvýšení platů bych se asi neúčastnila. Kvůli platu ze školství neodejdu.
17 komentářů:
Nojo no, tak dokud "nechcípneme hlady", máme se dobře, hlavně ta svoboda...
Moře Vám "dali" na dobrý slovo nebo platíte, paní Valíková?
Vzala jsem si námořníka. Ten si postavil loď. Pěkný den.
To je hezké :-) Jen doufám, že vám nemusí sedm let sloužit na moři, anžto z polibků ani pedagogického nasazení se chleba nerodí a dům nestaví ;-)
Není nad to, než dobře se vdát. My, co jsme tak neučinily, na zvýšení platů trváme. Paní Valíkové jejího muže nezávidíme, ale rády bychom cestovaly po světě jako dámy např. z Německa či Rakouska.
A ještě pár keců o poslání... Možná by šlo z navýšení tarifu někoho vyjmout.
Je před volbami. Ministři strany, která napáchala ve školství mnoho chyb, neustále hovoří o přidávání platů. Já už prakticky nesmím dělat práci, kterou umím (mj. i díky politice této strany a dalším školským šlendriánům) a skutečně nepovažuji zvyšování platů pro sebe za prioritu. Samozřejmě, 15 % navíc by bylo pěkných - ale mnohem raději bych učila svobodně jako v devadesátkách a ty čtyři tisíce oželela. Tak to prostě je, nebudu psát lži. Pěkný večer.
"Já už prakticky nesmím dělat práci, kterou umím "
Takže Vám zakázali prakticky učit? Nezapřeháněla jste si trošku?
svoboda je super, obzvláště po padesátce (nezaměstnatelný) na úp s měsíčním příjmem 0 kč,jinak jest smutné pozorovat,jak se učitelé nechali vtáhnout do předvolební přihlouplé hry polit stran na zvýšení platu ,místo aby dlouhodobě usilovali o status státních zaměstnanců,kdy by pokaždé,když si politici přiklepnou zvýšení platů,dostali automaticky také
Mám dojem, že paní Valíková ani pořádně neví, co je to zákaz povolání, který se praktikoval v padesátých až sedmdesátých létech. Gymnázium (tehdy SVVŠ - dvanáctiletku:) jsem absolvoval v roce 1970. Na češtinu jsme tam například měli paní profesorku, která měla předtím zákaz učit kvůli tomu, že v padesátých létech učila o Karlu Čapkovi, který byl tehdy v nemilosti. Byla nám vzorem učitelské i občanské statečnosti. Když jsem přišel v roce 1970 na pedagogickou fakultu, bylo tam poněkud "dusno" po čerstvé normalizační čístce mezi VŠ učiteli. Přesto i tam nás učili skuteční odborníci a dobří lidé, kteří to dusno jakž takž s nějakým šrámem přežili. Když jsem nastoupil do praxe zažili jsme např. i diskriminací dětí, jejichž rodiče byli vyloučení z KSČ a vedle toho jsme měli třeba nařízené konzultační hodiny a další péči o děti z tzv. méně podnětného prostředí. Teprve začátkem osmdesátých let ta normalizace trochu povolila, takže nám jeden vysoce postavený soudruh třeba sdělil novinku, že už děti vyloučených rodičů budou víc "pouštěny" na VŠ, zejména na technické obory. Atd. atd. Přesto všechno jsme i tehdy učili podle svého nejlepšího SVĚDOMÍ. Svědomí, jehož součástí je vnitřní zodpovědnost za další dobrý osud žáků, považuji dodnes za hlavní kritérium pro práci učitele. Toto svědomí je neměřitelné a kdo je nebo byl jaký učitel, to se často pozná až po mnoha létech.
I dnes se ve společnosti i ve školách střetávají různé ideologie. Jsou i pokusy o diktát a diskriminací za názor. Kdo chce svůj názor obhájit, musí umět důrazně projevit občanskou statečnost a ne jen fňukat. K demokracii to neodlučitelně patří a řeší se to buď u příslušných institucí nebo v horším případě až volbami. Není to snadné a s tou dřívější diktaturou se to dnešní objektivně existující mnohotvárné ubíjení iniciativy lidí nedá dost dobře srovnat.
J.Týř
Pane Týři, já se s Vámi nehádám. Vy mě neznáte, nevíte, kdy, jak a proč jsem se prala a co jsem riskovala. Stávka není jedinou formou protestu. Co se svědomí týče, souhlasím. Jen nechápu, když mě neznáte, proč mě v diskusích soudíte a napadáte... Pěkný večer.
Svoboda je fajn věc.
Ale dost blbě se s ní splácí hypotéka a platí náklady za děti na vysoké.
A řeč je přitom (jen) o svobodě při práci a ne o totalitní nesvobodě.
Jak moc velký je rozdíl mezi tím, když někomu brání ve svobodném rozhodování cizí nátlak, anebo ho svazují okovy finanční?
Pokud jde o mne, umím se uskrovnit. S podprůměrným příjmem rodičů jsem prožil celé dětství.
Ale když musíte kvůli nedostatku peněz omezovat vlastní děti, anebo se honit za dalším příjmem a nemít pak na ně čas, tak bych možná bral, aby mne partner zajistil a já mohl básnit o svobodě.
Pokud chci být skutečně svobodný, musím mít možnost i odmítnout požadavek, který považuji za neetický, aniž bych přitom riskoval existenční problémy pro sebe a své blízké. A tuto svobodu mi současný plat učitele neposkytuje.
Jen nechápu, když mě neznáte, proč mě v diskusích soudíte a napadáte...
Nesoudím Vás ani nenapadám, paní Valíková. Přečtěte si, prosím ještě jednou, co jsem napsal: Řekl jsem o vás osobně jen to, že se DOMNÍVÁM, že nevíte, co je zákaz povolání. Dál jsem už jen obecně psal o tom, že dnešní hořekování nad ztrátou blíže nedefinované "svobody" z 90.let je z pohledu učitelů, kteří toho zažili víc, poněkud směšné. Tyto úvahy, včetně úvahy a o fňukání nad údajným nedostatkem "svobody", už nebyly určené vám osobně. Nechápu proto asi zcela, proč se chováte tak trochu jako jistý "potrefený opeřenec". K tomu si závěrem po vaší reakci dovoluji poznamenat, že byste možná mohla být trochu tolerantnější k názorům druhých. J.Týř
Podívejte se do dalších diskusí, pane Týři. Opeřence přejdu. Za komunistů se vysokoškolští učitelé posílali na gymnázium, gymnaziální na základku, pokud si vzpomínám. Jistě máte dost soudnosti, abyste mě netlačil ke zveřejňování podrobností (stále ještě funguji ve školství), ale mohu Vás ujistit, že za své aktivity a protesty potrestána jsem (otázkou je, nakolik je to obecný zájem "seshora" a nakolik pouze osobní iniciativa našeho vedení). Třeba se pletu a najde se odvážný ředitel střední školy, který se nebude bát a nechá mě zase učit to, co umím nejlépe. Zatím jsem těsně nad kotelnou. Za nabídku budu vděčná. Pěkný večer.
Nechtěl jsem se vás zbytečně dotknout víc, než jak jsem to původně napsal, paní Valíková. Přeji Vám, ať se vám ve škole daří. J.Týř
Smazal jsem osobní útoky, urážky pana Doležela mířící na paní Valíkovou. Do této diskuse nepatří. Hezký večer!
Pod pojmem osobní útoky si lze představit cokoliv, tady v Komárkově to může být i nepříjemná pravda.
Okomentovat